Jak na věc


zvěřinec tv nova

Zastávka 2: Pověsti lesa zvěřineckého

    Ostravský Skleněný zvěřinec přesunuje děj z třicátých let do "současnosti", jejímž nejvýraznějším zástupcem se stává syn Tom, jenž jako by do divadla přišel z nejbližšího klubu - anebo třeba z filmových Samotářů, jako (až nebezpečně závazný) prototyp reprezentanta současné mladé generace. Williamsova témata však zůstávají a ukazuje se, že mohou být velmi živá i v takto proměněném prostředí. Větší důraz na postavu Toma navíc posunuje do prostředí dvojí konflikt: jeho neurovnaný vztah s matkou, která synovi rozumí stejně málo jako celému světu, ve kterém musí žít, a Tomův vnitřní boj o to, zda má rodinu ve jménu vlastní svobody opustit stejně nezodpovědně, a nejspíš také stejně pochopitelně, jako kdysi jeho otec.


Vítáme Vás na stránkách Zvěřince na statku

    Divadlo reflektující společenské dění, autorské divadlo, které vrací na jeviště syrová zákoutí života, takový je Skleněný zvěřinec, hra amerického dramatika Tennesseeho Williamse, v novém nastudování režiséra Janusze Klimszy. ... Charakteristický minimalismus v scénografickém řešení (výprava Marta Roszkopfová a Janusz Klimsza), nenápadnost a příznačnost omšelého prostředí, průměrnost, šedost a banálnost prostředí bytu nebo skladu, sociální specifika (regály, pyramidy krabic, omšelý a zastaralý nábytek). Téměř neorealistické zachycení tragédie podporuje shazování případné teatrálnosti a vstupující komentář Toma. Rozhodující část dramatického konfliktu se odehrává v přísném realistickém napodobení intimního prostředí v pokoji bez elektřiny... rozhovor optimisticky založeného Jima se zakřiknutou Laurou patří k vrcholům inscenace. Z tresti textu vyniká Williamsův hluboký smysl pro neštěstí osamělého člověka a krutou rozporuplnost životní reality. Tady někde se Klimszův Skleněný zvěřinec vy
    Skvělá hra se silným námětem.....perfektní zpracování, bravurní herecké výkony, hudba podle mého gusta, scéna překvapila (jako vždy! :o) ),.......ale "Proč Laura políbila Jima? Nedostal se tím konec hry do trochu jiné roviny?"
    Symbolicky zahájil éru ve funkci uměleckého šéfa Janusz Klimsza? Mluvíme-li o symbolice, pak proto, že DSPB má za cíl oslovení mladého diváka. Williamsův Skleněný zvěřinec je hrou, ve které se výrazněji než v kterékoli jiné objevují myšlenky, jichž má právě mladý člověk plnou hlavu. Ať už je to problém vztahu s rodiči, nebo hledání partnera pro život, či svého místa mezi ostatními lidmi a prosazení ve společnosti.
    Zvěřinec na statku se nachází v místní části zvané Klášter, která je součástí městyse Vilémov u Golčova Jeníkova. Je to místo, kde se potkáte se zvířaty, která se běžně chovala na venkově i se zvířaty z cizích zemí. Můžete je pozorovat, hladit a některá i chovat.


Zastávka 1: Zveme vás na Zvěřinec

    Sháníme brožurku ke zrušené naučné stezce Okolím Okoře, která údajně vedla před více než deseti lety údolím Zákolanského potoka mezi obcemi Noutonice a Kováry na Kladensku.
    Na tento šedesátiletý kus jsme narazili před pár léty při hledání hry, která by postihovala problémy mladých v drtivé upřímnosti - jednalo se o studijní text pro žáky ostravské konzervatoře. Pokusili jsme se ten příběh vykostit z reálií 30. let a nasytit (či otrávit) jej dechem dneška. A během roku a půl zkoušek jsme nabývali dojmu, že je to hra napsaná o době, kterou žijeme teď.


Vaši svatební fotografové – focení svateb v okresech Kolín, Nymburk, Kutná Hora, Praha-východ, Hradec Králové, Pardubice, Mladá Boleslav, nebo i jinde

    Richard Krajčo klade důraz na vizuálně efektní herectví. Jeho Tom, při svém mládí dřinou, starostmi a plochým životem vyžil a nešťastný se nechává až příliš unášet divákem, u kterého vnímá zaujetí s jeho hereckým pojetím. Lucie Žáčková klouže po povrchu své postavy. Roli pojímá zvládnutou technikou (např. Lacině doslovné variace s hlasem v kontextu změn dramatických situací, smutný pohled, nahrbení zad). V konečném vyznění chápeme Lauru více jako duševně postiženou než "jen" kulhající a zakřiknutou. Nejširší akční rejstřík se nabízel Anně Cónové. Svým sytým zastřeným hlasem promlouvá na scéně jako neurózou zmítaná, životem odmrštěná žena. V emočně vypjatých neshodách se synem do jejího hlasu proplouvají podtóny hysterie, nejistoty, cynismu, které se u konce hry při flirtování s dohozeným Lauřiným nápadníkem mění v koketérní lehkovážnost samozřejmé mladice. Navzdory předvídatelnosti jednotlivých výstupů, občasné samoúčelnosti ve výtvarné stylizaci a chvilkově chtěným hereckým gestům, př
    Naučnou stezku zahájíme v osadě Zadní Boudy, na rozcestí červené a žluté turistické značky, kde (hned u silnice) nalezneme 1. zastávku (Zveme vás na Zvěřinec). Odtud vyrážíme současně po červené i žluté značce (kterých se budeme držet až téměř na konec stezky) travnatou vozovou cestou podél oplocení domu k lesu.
    Doufám, že tato nová verze Skleněného zvěřince v pozměněném obsazení a s novým řešením mnoha situací obstojí také. Že obstojí jako zrcadlo nastavené době, jež je dynamická a která svými víry a turbulencemi občas vynese na povrch perlu. Zrozenou uvnitř živého organismu.
    Textový a obrazový obsah webu Stezky.info, jehož autory jsou Tom & Lucka, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora – Neužívejte komerčně 3.0 Česko. Přejete-li si tento obsah převzít a použít pro své účely, ale nevyhovují vám podmínky licence, kontaktujte nás.


Stránky přátel starších vystřihovánek a historických papírových modelů

    Model zvěřince je na první pohled velmi jednoduchý, přesto doporučujeme si jednotlivé díly před započetím stavby pečlivě prostudovat. Pro snadnější ohýbání narýhujte hrany, pak vystříhejte nebo vyřežte postupně všechny díly a naohýbejte je. Sestavený model nalepte na obarvenou podložku a doplňte přesně vyřezanými figurkami, které mile navodí atmosféru před vstupem do zvěřince. Zručnější modeláři si vyrobí a vyvěsí dvě vlaječky, které ve vystřihovánce chybí.
    Čas moderní tragédie T. Williamse posunul Klimsza do současnosti, aniž by se dnes již klasický text zásadně vzepřel. Kvartet postav se svými představiteli v čele s hostující Annou Cónovou v roli matky se pohybuje v realistické rovině, stylově hře zcela odpovídající: oč méně extravagancí, o to hlubší ponor do psychologie figur. Strhující výkon podává Richard Krajčo jako syn Tom, na jehož bedra je kladena odpovědnost za celou rodinu.
    Skleněný zvěřinec je herecký koncert (i když pod taktovkou perfektní neviditelné režie). Pocit mi diktuje zařadit Skleněný zvěřinec mezi monumentální produkce: pro intenzitu projevu, pro jeho hustotu, pro specifickou váhu dopadu na diváka. Pro přesah, který se zde oblékl do způsobu drsné konfrontace.


Skleněný zvěřinec je hrou pro mladé

    Tom v podobě, kterou mu vtiskl Richard Krajčo, jen rozmnožuje řadu vysoce kvalitních výkonů, které tento herec na scéně DPB odvádí. Dojemný ve svém vnitřním boji a znamenitý v hledání poloh vyjádření lásky k matce i vlastní sestře, dokonale dnešní typ. Laura Lucie Žáčkové, to je podivuhodně ukázněný a konzistentní herecký výkon. Uzavřená do světa zdravotně handicapované dívky, ukrývající se před světem, a přitom krásná a svůdná - jak známý protiklad! Právě na tomto výkonu je nejvýrazněji vidět režisérova práce s hercem.
    Dávné vystřihovánky běžně nemívaly žádné návodné texty ani kresby. Aršík s jednotlivými díly obsahoval pouze malý obrázek hotového díla (náhled vpravo). Díky dochovaným slepeným modelům víme, že ne vždy bylo dosaženo dokonalého výsledku.
    Nejlépe se jim to daří ve Skleněném zvěřinci, kde režisér herce nainstaloval v těsné blízkosti diváků a oni se přitom dokážou chovat přirozeně a autenticky. Stále provádějí něco zástupného a nepřímo tak vyjadřují strach z promarněného života, který na ně někde číhá jako na své oběti. Umí jej vyjádřit intonací, která je neurčitá, nebo gesty zavěšenými ostře v prostoru (Richard Krajčo), bláznivým poletováním (Anna Cónová), nebo zpomalovanými pohyby až k ztišené nehybnosti (Lucie Žáčková). V Národním si herci udržují jasnou a výraznější distanci, takže se dá říci, že např. Mikulková představuje Nevěstu nebo Polák hraje Skapina. Tady tato distance mizí, protože Klimsza herce-postavy umísťuje do časoprostoru dramatu, který jsme nuceni sdílet spolu s nimi.


Prosba – naučná stezka Okolím Okoře

    Jim Michala Moučky je sice místy poněkud příliš americký typ mladého muže, přesto je M. Moučka milý v okamžicích rozpaků nad gejzírem ženskosti, kterým jej zaplaví Amanda, i přesvědčivý a snad až příliš morálně příkladný v okamžicích pozvedání sebevědomí a posléze odmítnutí Laury.
    Já jsem Skleněný zvěřinec zhlédla (zatím!) pouze jednou. V brzké době bych si ho chtěla zarezervovat, poněvadž když ho ohodnotím jako super, tak je to slabé slovo. V loňské sezóně jsem spatřila spoustu Vašich představení, všechny se mi moc líbily, ale Skleněný zvěřinec obzvlášť. Ta hudba, herecký um, slovy se nedá vyjádřit, jak velký kulturní zážitek to pro mě byl. Proto bych tímto chtěla poděkovat všem tvůrcům této hry a vzkázat: jen tak dále!
    Jednoduše řečeno, všechny Klimszovy inscenace spojuje zájem o periferie našeho dnešního života. Na periferii žijí postavy Williamsovy, Schwabovy i hrdinové Mladé gardy? Jestliže se herci Deákovy inscenace snažili vyjádřit lidskou bolest přímo, herci u Klimszy musí používat "okružní cestu" k vyjádření toho, co cítí a prožívají jejich postavy.


Papírová archeologie – historie vystřihovánek

    Na křižovatce v lese jdeme vpravo, stále podél oplocení. Brzy poté opouštíme vozovou cestu a odbočujeme vlevo na lesní pěšinu, která následně začne ostřeji stoupat. Ve svahu pak potkáváme 2. zastávku (Pověsti lesa zvěřineckého).
    Skutečný ZVĚŘINEC vám předvede Petr Zvěřina z Václaváku. V limuzíně Hummer H200, s kamerou BOOM tv, potkává celebrity a nad sklenkou sektu vytahuje zajímavosti z jejich soukromí.
    Režisér Janusz Klimsza dokázal s využitím moderní dynamické hudby přiblížit hru současnému divákovi. Pojem skleněný zvěřinec symbolizuje prostor, do kterého se jednotlivé postavy uzavřely. Je jedno, zda je to zdánlivě nekomplikovaný svět fyzicky postižené dívky Laury, nebo neuspokojivý obraz mladého muže, který nedokáže naplnit svoje iluze. I Richard Krajčo v Tomovi opět nastínil typ mladého rozhněvaného muže, který není spokojen se svou pozicí, ale přes pózu rebela a jedince, jež se zaměřuje výhradně na sebe, dochází k porozumění ostatním členům rodiny, k pochopení jejich problémů. Možná také k schopnosti obětovat se pro jiné.


Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

    Neda se rict jednou vetou, jak toto predstaveni bylo skvele. Rozhodla jsem se s kamaradkami zajit na Skleneny zverinec jeste jednou. Melo to spad, rychle reakce hercu a skvele jejich obsazeni, k tomu skvelou kulisu dodavala i hudba a zvlastni atmosferu i vypnuta elektrika. Uz dnes se tesime na dalsi vase dila...
    Naučná stezka vede z osady Zadní Boudy u obce Jesenice na Sedlčansku k pozůstatkům středověkého hradu Zvěřinec na nedalekém kopci. Stezka seznamuje s pověstmi o hradu, jeho historií a s pobytem básníka a prozaika Karla Hynka Máchy, jehož předkové pocházeli z okolního kraje a který má na hradě Zvěřinci i pamětní desku.
    Skleněný zvěřinec Tennessee Williamse zdaleka nevypovídá jen o třicátých letech, ale v mnoha motivech je aktuální i dnes, což dokazuje inscenace Divadelní společnosti Petra Bezruče.


Zvěřinec – pokyny ke stavbě:

    Sem tam to v dialogu zaskřípalo archaickým obratem a občas na některé z postav dokonce povolil i nějaký ten šev věrohodnosti. Časový skok s hrdiny Williamsova Skleněného zvěřince z třicátých let do současnosti, který s Divadlem Petra Bezruče provedl Janusz Klimsza, totiž není tak docela hladkou záležitostí. Utrpěla jím zejména Amanda - Anna Cónová ji hraje sice v posthipiesovské stylizaci, ale poněkud nepřípadně tak vyznívají její vzpomínky na dvoření nápadníků, lidové tanečky a náruče narcisů namísto vzpomínek na sladká šedesátá, volnou lásku a prvního jointa. Kdyby podobně dopadly i další postavy, pak by výsledkem byl nejspíše jeden z těch náhodných hokus-pokusů, kde se režisér snaží přechytračit autora. Naštěstí však onen občasný nelad mezi Williamsem a Klimszou není pro řád inscenace určující a najednou už není důležité, že v textu zachované dolarové počty nahlížené inflací působí směšně. Tenhle Skleněný zvěřinec totiž promlouvá současným jazykem docela srozumitelně a zdaleka nejde
    Letošní Ostravar byl kromě jiného i svědectvím o vydařené sezóně Divadelní společnosti Petra Bezruče. Vedle již zmíněného Skleněného zvěřince nabídla tato scéna ještě přinejmenším dva povedené a přitom naprosto rozdílně pojaté tituly: Mladou gardu v letech jungle a Rozmarné léto.
    Kontaktovali jsme mimo jiné obecní úřady v okolí, školy, turistické oddíly, knihovny, bohužel bez úspěchu. Vlastníte-li tuto publikaci, prosíme, kontaktujte nás. Rádi bychom o této naučné stezce publikovali článek, ale je k ní minimum informací. Děkujeme!
    Anna Cónová v roli matky Amandy opět přesvědčila, že patří mezi nejvýraznější herečky ostravské i vůbec celostátní divadelní scény. Strhující výkon z první půle hry, kde hraje frustrovanou, mužem opuštěnou a starostmi o děti sužovanou matku vrcholí v proměně ve druhé půli: na jevišti se objevuje okouzlující sexy žena, kterou nepoznává ani její syn Tom.


Zastávka 4: Karel Hynek Mácha na Zvěřinci

    Základem zjišťování původu zůstává na prvním místě znalost tvorby známých vydavatelů a srovnávání s těmito neznámými. O takovém pátrání po historii pradědečkovských vystřihovánek se můžete dočíst v knize Kouzelná historie papírových vystřihovánek, která vám kromě zajímavé čtení nabídne i další vystřihovánky z našeho muzea.
    Děj originálu je situován do doby hospodářské krize 30. let. Je to horké období swingu, jisté oblevy mravů po fiasku prohibice, či po nepříliš zdařilém tažení puritánů v čele s tzv. Haysovým výborem. I když Williams přímo hmatatelně zachytil smyslnou atmosféru té doby a naprosto přesně určil i místo děje - New Orleans, ba co víc, popsal v ní sebe, svou matku a sestru, inscenace, v které tyto limity zmizí, si ponechává silnou a jednoduchou základní situaci - zoufalý pokus najít vhodnou partii pro senzitivní, invalidní dívku.


Ostravské divadelní kvarteto 3+1

    Představení bylo super super super ..... atd. Možná, že to není originální, ale je to výstižné a jiné slovo, které by skvělý výkon herců vystihlo snad neexistuje. Děkuji Richarde, Aničko, Lucko a Michale za krásně prožitý jeden nevšední pátek. Pane režisére, vaše přání bylo splněno (alespoň u jedné divačky). K. P.S. Snad i díky tomuto představení si objednávám předplatné na příští rok. (P.S.2 Michale, moc ses mi líbil (i Tvůj výkon) - zaujal jsi mě už před vstupem do šatny (myslím, že to byly oranžové kraťasy, nemýlím-li se).)
    Stezka není příliš náročná, i když převážnou část trasy stoupá. Vede po lesních cestách a pěšinách. Nemá vlastní značení, vede po červené a žluté turistické značce, v závěrečném úseku pak po červené významové značce. Informační panely jsou vícejazyčné, kromě českého textu na nich naleznete i stručnější shrnutí v angličtině.
    Vystřihovánka zvěřince zastupuje všechna bezejmenná vydavatelství, která své archy neoznačila žádným emblémem. O původu vystřihovánky nevíme nic a vodítkem nám zůstává pouze český název vedle chybějícího kousku okraje, kde byl patrně i název německý. Pomocným vodítkem k určení stáří a vydavatele nám je identický aršík s vystřihovánkou zvěřince pocházející ze stokusové série vydavatelství HERMA. Ten obsahuje názvy ještě ve francouzštině a angličtině a pořadové číslo. Důležité pro další identifikaci jsou také dochované díly a figurky z původního archu, vydaného J. F. Schreiberem na přelomu 19. a 20. století:


Zastávka 3: Historie hradu Zvěřince

    Stoupáme dál pěšinou, později spíše úvozovou cestou, až na rozcestí Zvěřinec-zřícenina, kde opustíme žlutou značku a také standardní červenou, a odbočíme vpravo cestou značenou červenou významovou značkou. Hned za rozcestím je umístěna 3. zastávka (Historie hradu Zvěřince).
    Je to naprosto dokonalý,viděla sem vás v Plzni na festivalu. Byli jste jedni z těch, co se mi fakt líbili hodně. Mimo jiné mě nadchl činoherák a maďaři. No a pak samozřejmě Jižní předměstí jak jinak.Doufám, že se to bude hrát ještě dlouho.
    Po cestě vystoupáme k pozůstatkům hradu. V jeho areálu pak nalezneme 4. zastávku (Karel Hynek Mácha na Zvěřinci). Zde naučná stezka končí, a další průzkum hradní zříceniny již záleží na naší fantazii. Minimálně doporučujeme vystoupat po významové značce k nejvyšší části hradu, kde nalezneme pamětní desku Karlu Hynku Máchovi. Z hradu se pak můžeme vrátit stejnou cestou do výchozího místa v Zadních Boudách.


Ostravar 2002: plavby i troskotání

    Hlavní síla inscenace však nespočívá v rafinovanosti či překvapivosti režijní interpretace, ale ve vynikajících hereckých výkonech představitelů obou zmíněných rolí. Richard Krajčo i Anna Cónová obdařují postavy Toma a jeho matky natolik samozřejmou důvěryhodností, že publikum doslova donutí procítit si tragikomickou ubohost a místy nesnesitelnou trpanost situací, do nichž se tato dvojice navzájem zahání. Stejně tak je ale neustále a téměř hmatatelně přítomná zoufalá bezvýchodnost lidí, kteří se jen částečně svou vinou ocitli v pasti, ze které není úniku. Tak takhle nějak by měla inscenace obecně známé klasiky vypadat, chtělo by se napsat - lehce a samozřejmě, srozumitelně, ale přitom nepodbízivě. Že to zas tak úplně samozřejmé není, dokazovala až anekdoticky shodná reakce řady diváků, kteří cestou k šatně vzpomínali, kdy kde jakého nudného Williamse viděli a kolikrát se jim při takové příležitosti zazdálo, že jeho hry už po více než padesáti letech ani dost dobře fungovat nemohou.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00