Jak na věc


zpravodajské služby čr

Nejnavštěvovanější zpravodajské pořady

    Podkategorie „Působení zpravodajských služeb“ byla vyčleněna z podkategorie „Události* a jevy* ve světě“, avšak cílem výstupů v podkategorii je co nejlépe rozebírat činnost zpravodajských služeb právě na pozadí významných událostí a jevů, které samotné jsou hlavním obsahem ve své vlastní podkategorii. 
    Podívejme se na odborný výklad o tom, jakým způsobem se informace hodnotí a co pro dané hodnocení znamená zdroj informace a obsah informace. U informací z otevřených zdrojů zmíníme také třetí položku, jíž je způsob sdělení informace.
    V tomto odborném výkladu se soustředíme na stručný popis jednotlivých fází zpravodajského procesu a na zdůraznění jejich pravého účelu, jemuž by měly pro funkčnost celého procesu sloužit. Zpravodajský proces bychom mohli pro lepší porozumění přirovnat ke kruhu zrání, kde jeho dílčí fáze představují potřebu nejprve něco zasadit, poté určitými způsoby a vnějšími i vnitřními úpravami vypěstovat (nechat uzrát), následně sklidit a ve vhodném balení odeslat ke konzumaci (viz popis jednotlivých fází níže).


Expert intelligence terminology

    Cílem každé státní či soukromé zpravodajské agentury* je poskytovat relevantní* informace* a zpravodajské vědění*, což podléhá určitému procesu, který by měl tyto výsledky zajistit. Ve zpravodajské činnosti se jedná o proces zpravodajský, jehož základní verze by měla patřit do všeobecné nauky každého zpravodajského prvku bez ohledu na určení, charakter a velikost daného prvku. Nezáleží na tom, zda prvek působí na strategickém stupni nebo jen pro strategický stupeň přispívá (zpravodajská expozitura, zpravodajská skupina vojenského uskupení), zda se jedná o prvek analytický či operativní, případně zdrojový, zda je prvek státní nebo soukromý atd. Zpravodajský proces* je vhodné s úpravami aplikovat do všech zpravodajských struktur, a to jak z důvodu počátečních odborných znalostí jednotlivých specialistů, tak z důvodu znalostí o organizaci jako celku. Analytik*, operativec* nebo řídící pracovník, ti všichni by měli znát souhrnný způsob práce své organizace, svůj podíl ve zpravodajském úsil
    Zavádějící výstupy jsou vždy spjaty buď s neznalostí věci, anebo s předpojatostí vůči někomu či něčemu. Agentura EXANPRO se zaměřuje na obsah posunutého výkladu a nehodnotí autory zavádějících výstupů. V rámci komplexního hodnocení je však v některých případech nutné propojit zavádějící výstupy se způsobem vystupování a vyjadřování jejich autorů či prostředníků.
    Agentura se nevyjadřuje k veškerým zveřejněným záležitostem týkajících se zpravodajských služeb, ale vytváří výstupy na selektivním základě podle určitých kritérií (blíže viz část „O produktech“).


Nejčtenější zpravodajské produkty

    Lidé, kteří propagují myšlenku, že informace bez uvedení zdroje je nevěrohodná, se dopouštějí odborné chyby v tom, že při hodnocení informace slučují dvě různé položky dohromady, a to zdroj informace a obsah informace. Lidé, kteří takto jednají, kladou vždy rozhodující důraz na zdroj, přičemž ihned nesmyslně odmítají obsah informace, jakmile nevědí nic o jejím zdroji. Je to buď jejich nevědomost o tom, jak se hodnotí informace, anebo záměr, jímž chtějí z nějakého důvodu přispět do prosazovaného politického trendu v boji proti takzvaným „alternativním médiím“.
    1 Rozdíl a souvislost mezi výrazy „správnost“ a „přesnost“ je vysvětlena ze zpravodajského hlediska v části „Odborné zpravodajské názvosloví“ v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze".
    Zpravodajský proces má svoji definici a také skladbu. Definice je dostupná ve „Zpravodajském výkladovém slovníku“. Skladba základní verze zpravodajského procesu může mít podle rozdílného přístupu čtyři až šest fází, jež mohou být znázorněny a vysvětleny různými způsoby. Agentura EXANPRO upřednostňuje proces se šesti fázemi, který vysvětluje podle vlastního diagramu a vlastní organizace činnosti. Pro porozumění celému procesu je nutné objasnit jeho jednotlivé fáze a vztah mezi nimi.


Odborné zpravodajské názvosloví

    Toto dvojaké označení mate i zpravodajské specialisty, což je často důvodem k tomu, že tuto věc raději dále nerozebírají. Jenže se jedná o základní zpravodajský model, od kterého se odvíjí další souvislosti, a proto je důležité co nejpřesněji odlišit a definovat počáteční termíny ve zpravodajském názvosloví. Zpravodajský důstojník, především pak zpravodajský analytik se snaží vytvořit co nejlepší zpravodajské vědění1* o určité záležitosti, ale jak dobře rozliší fakta*, předpoklady*, domněnky* a další položky, když od samého počátku nebude mít jasno v tom, co je cyklus a co je proces? Vycházíme z profesionální zásady, že zpravodajské vědění začíná znalostí definic odborných termínů, což považujeme za důležité právě při práci s informacemi*, jež obsahují množství různorodých údajů*. Avšak stejně jako ve všech oblastech, tak i v odborném zpravodajském názvosloví není nic neměnného a vše se neustále vyvíjí v prostoru a času (bližší vysvětlení v závěru produktu).
    V podkategorii „Události a jevy ve světě“ jsou zpracovávány ty vybrané záležitosti, ve kterých není hlavním předmětem rozboru činnost zpravodajských služeb*, ani zavádějící výstupy ve sdělovacích prostředcích, mohou však být zmíněny jako vedlejší činitel. V některých případech může být reálný výstup na jedno téma rozdělen do více produktů, neboli do více podkategorií. Například problematika migrace může být rozebrána jako společenský jev a soubor událostí, ale také hodnocena z pohledu působení zpravodajských služeb jako podpůrného prvku pro rozhodovací proces vlád, a konečně může být analyzována v případě zavádějících výstupů v médiích i ve třetí podkategorii. Opačně může být v jednom reálném zpravodajském výstupu obsah, jenž se týká tematiky dvou či všech tří podkategorií. Výběr podkategorie pro daný výstup se pak řídí podle toho, jaký obsahový prvek v tématu převažuje, popřípadě kterému prvku agentura přikládá větší důležitost.   


Nejčtenější zpravodajské produkty

    Každý produkt agentury EXANPRO má své charakteristické číslování, které usnadňuje orientaci a vyhledávání. Systém číslování je vysvětlen v části „O produktech“. Ve stejné části je vysvětleno také rozdělení zpravodajských produktů.
    Stanovení pravděpodobnosti* vzniku určité budoucí události (případně i jejího průběhu) a vyjádření míry přesvědčení (analytické důvěry*) o správnosti této předpovědi (predikce) jsou dvě odlišné věci a jako takové by měly být obě součástí zpravodajského výstupu (písemného i ústního) určeného pro podporu rozhodovacího procesu* politiků a vojenských velitelů. Netýká se to jen výstupů, jejichž obsahem je odhad budoucího vývoje, ale také produktů s analýzou dokonané události a jejích příčin nebo produktů s hodnocením aktuální situace (dění a jevů ve společnosti). Avšak pro výstupy spojené s budoucím vývojem mají stanovení pravděpodobnosti určitého směru a naplnění tohoto vývoje a vyjádření míry přesvědčení o správnosti učiněného závěru zásadní význam právě proto, že jsou tyto výstupy obvykle spojeny s nutností učinit rozhodnutí či přijmout opatření příslušnými funkcionáři.  


Zpravodajské pořady v aktuálním programu

    Co vlastně výchozí zpravodajský model představuje? Jedná se o proces, nebo cyklus? Je model překonaný a v praxi nepoužitelný, anebo je stále platným souborem zpravodajských zásad?
    Cílem výstupů v podkategorii je co nejlépe rozkrývat a objasňovat příčiny a následky* (účinky) vybraných událostí a jevů, hodnotit zvolené situace (stavy) a předpovídat vývoj ve vybraných oblastech, ať už se jedná o geografický prostor, nebo předmět zájmu, či obojí dohromady. Obsah zpravodajských výstupů* v této podkategorii je přímo spjat s lidským myšlením všech aktérů událostí a jevů, což staví jakoukoli zpravodajskou agenturu (nikoli tak v oboru žurnalistiky) do unikátního postavení, které ukazuje hlavní smysl každé zpravodajské služby: vytvářet a poskytovat zpravodajské vědění* za hranice známého a veřejného. To však na druhou stranu přináší omezení v prokazování zpravodajských závěrů* (viz také část „O produktech“ a podrobně o zpravodajském vědění v kategorii „Odborná zpravodajská nauka“).


Analýzy, hodnocení a předpovědi v následujících oblastech:

    Zpravodajský proces je někdy nazýván jako zpravodajský cyklus. Odlišnosti v tomto označování, jakož i význam „cyklického zpravodajského procesu“ pro zpravodajskou činnost jsou vysvětleny v níže uvedených produktech, v nichž lze rovněž nalézt obecné seznámení s fázemi rozebíraného zpravodajského procesu:
    Agentura se nemůže a nechce vyjadřovat ke všem událostem* a jevům*, potažmo bezpečnostním incidentům, nýbrž vytváří výstupy na selektivním základě podle určitých kritérií (blíže viz část „O produktech“).
    V některých případech může být reálný výstup na jedno téma rozdělen do více produktů neboli do více podkategorií. Například problematika terorismu* může být rozebrána z pohledu působení zpravodajských služeb, ale také hodnocena jako společenský jev a soubor událostí, a konečně může být analyzována v případě zavádějících výstupů v médiích i ve třetí podkategorii. Opačně může být v jednom reálném zpravodajském výstupu obsah, jenž se týká tematiky dvou či všech tří podkategorií. Výběr podkategorie pro daný výstup se pak řídí podle toho, jaký obsahový prvek v tématu převažuje, popřípadě kterému prvku agentura přikládá větší důležitost.


Intelligence tasks and exercises

    Z podkategorie „Události a jevy ve světě“ jsou vyčleněny dvě zbylé podkategorie reálných zpravodajských výstupů. I přesto, že se jedná také o události a jevy, jsou svým obsahem natolik specifické, že jim byl pro lepší přehlednost vytvořen vlastní prostor. Podkategorie „Působení zpravodajských služeb“ a „Zavádějící výstupy v médiích“ jsou podrobněji představeny ve svých vlastních úvodnících.
    Podkategorie rozlišuje dva základní původce uveřejňovaných zpráv*, a to informace* vytvářené jak silami a prostředky samotných redakcí (např. články novinářů, příspěvky reportérů z terénu, komentáře moderátorů a redaktorů), tak informace a vyjádření, které redakce přebírají od jiných subjektů (např. od zahraničních tiskových a televizních agentur, od politických stran a státních funkcionářů, různých institucí apod.). Nejedná se tedy jen o výstupy sdělovacích prostředků samotných, ale i o výstupy jiných osob a subjektů, které sdělovací prostředky zprostředkovávají veřejnosti. Obojí patří do výstupů v médiích.
     * Více o termínech a slovních obratech ze zpravodajského hlediska v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze" v kategorii „Zpravodajské názvosloví a písemnosti“.


Intelligence tasks and exercises

    Agentura* EXANPRO v podkategorii „Působení zpravodajských služeb“ přibližuje úlohu státních zpravodajských institucí v současném dění, hodnotí zveřejněné skutečnosti o jejich práci a rozebírá mediální výstupy publikované jak ze strany zástupců těchto služeb a odpovědných politiků, tak ze strany nezúčastněných osob (novináři, komentátoři apod.).
    Mnozí akademici, novináři a politici stále častěji tvrdí, že informace* bez uvedení zdroje* je nevěrohodná. Je to samozřejmě hrubý teoretický i praktický omyl. Pravda je taková, že u informace bez uvedení zdroje neplatí, že je nevěrohodná, ale že může být nevěrohodná. Stejně tak u informace s uvedeným zdrojem platí, že může být jak věrohodná, tak nevěrohodná. Věrohodnost informací totiž nezáleží jenom na zdroji samotném, a to ani v případě jedná-li se o známý zdroj.
    Podkategorie „Zavádějící výstupy v médiích“ byla vyčleněna z podkategorie „Události* a jevy* ve světě“, neboť rozebírá jen ty vybrané události a jevy, které jsou zveřejňovány a komentovány zavádějícím způsobem*. Agentura se při rozboru soustřeďuje převážně na způsob publikování, přičemž rozbor doplňuje nutnými údaji o události či jevu.  
    Agentura se nevyjadřuje k veškerým zavádějícím výstupům* v médiích, ale vytváří výstupní produkty na selektivním základě podle určitých kritérií (blíže viz část „O produktech“).


Zpravodajské pořady ve videoarchivu

    Agentura* EXANPRO se v podkategorii „Zavádějící výstupy v médiích“ zaměřuje na manipulaci s údaji* a ovlivňování veřejného mínění, ať už se jedná o činnost záměrnou, či nevědomou. Agentura rozebírá nedostatky ve způsobech předkládání údajů z reálného dění veřejnosti a přibližuje příčiny a následky* takového jednání.
    Agentura* EXANPRO se v podkategorii „Události a jevy ve světě“ specializuje především na ozbrojené konflikty*, vojenské aktivity v době míru a terorismus*. V souvislosti s těmito oblastmi agentura souběžně sleduje počínání politiků a bezpečnostních funkcionářů. Obecně lze shrnout, že obsahem podkategorie jsou analýzy* a hodnocení bezpečnostní situace společně s bezpečnostní politikou vlád.  
    Volné šíření obsahu stránek agentury EXANPRO je možné provádět pouze nekomerčním způsobem. Jakákoli komerční reprodukce (kopírování a další šíření) obsahu zpravodajských produktů, ať už jako celků, nebo jejich částí, včetně fotografických a schematických ilustrací, je bez předchozího písemného souhlasu agentury EXANPRO neoprávněná.


Odborné zpravodajské názvosloví

    V obsahu zpravodajských výstupů této podkategorie se prolíná působení zpravodajských služeb* s veřejným prostředím, což signalizuje význam veřejného zájmu. Agentura EXANPRO však sleduje a hodnotí pouze zveřejněné záležitosti, které může dále analyzovat a vytvářet vlastní zpravodajské závěry. Produkty vytvářené odborným způsobem obsahují vysokou míru správnosti1, avšak existuje omezení v prokazování přesnosti1, neboť z přirozených důvodů chybí potvrzení přímých účastníků (především politiků a zástupců zpravodajských služeb).
    Zpravodajský proces* je systematická a nepřetržitá činnost s cílem vytvořit zpravodajské vědění*. Sousloví „zpravodajské vědění“ je objasněno v příslušných produktech (viz odkazy níže1).
    Každý produkt agentury EXANPRO má své charakteristické číslování, které usnadňuje orientaci a vyhledávání. Systém číslování je vysvětlen v části „O produktech“. Ve stejné části je vysvětleno také rozdělení zpravodajských produktů*.


Expert intelligence terminology

    Každá činnost v jakékoli profesi je prováděna podle určitých zásad, které svojí podobou vytvářejí celou škálu různých alternativ. Tato škála může začínat jednoduchým souborem základních bodů a končit podrobným výčtem konkrétních pravidel a instrukcí. Jakékoli zásady by měly příslušnou činnost usnadňovat a nikoli ji svazovat. Vybrané praktické zásady jsou pak ve spojení s reálnou situací využívány pro tvorbu různých pracovních a operačních postupů hovorově nazývaných jako „kuchařka“. Stejně je tomu i ve zpravodajské činnosti, kde je výchozí soubor všeobecných zásad reprezentován základním modelem zpravodajské činnosti, o kterém se hovoří buď jako o zpravodajském procesu, anebo zase jindy jako o zpravodajském cyklu.
    V některých případech může být reálný výstup na jedno téma rozdělen do více produktů, neboli do více podkategorií. Například problematika ozbrojeného konfliktu* a války* může být rozebrána z pohledu zavádějících výstupů v médiích, ale také analyzována jako společenský jev a soubor událostí, a konečně může být hodnocena v rámci působení zpravodajských služeb i ve třetí podkategorii. Opačně může být v jednom reálném zpravodajském výstupu obsah, jenž se týká tematiky dvou či všech tří podkategorií. Výběr podkategorie pro daný výstup se pak řídí podle toho, jaký obsahový prvek v tématu převažuje, popřípadě kterému prvku agentura přikládá větší důležitost.
    * Více o termínech a slovních obratech ze zpravodajského hlediska v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze" v kategorii „Zpravodajské názvosloví a písemnosti“.


Analýzy, hodnocení a předpovědi v následujících oblastech:

    Postavení výchozího zpravodajského modelu není narušováno jen jeho dvojakým označováním, ale také polemikou, zda model nepředstavuje jakousi fádní šablonu, která je již dávno překonána, čímž nemá přílišného praktického využití.  
    Přístupnost obsahu zpravodajských produktů je vysvětlena v části „O stránkách" a v části „Obchodní podmínky a pravidla používání stránek“ (záložka „Registrovat/Předplatit“).

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00