Jak na věc


zákon o dotací

Největší příležitosti pro majitele e-shopů jsou za hranicemi

    13 (1) Kompenzační operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují a) vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož rozpočtového roku, b) vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož rozpočtového roku. (2) Podle odstavce 1 se postupuje také v případě, a) že v daném rozpočtovém roce dojde ke vzájemné náhradě uskutečněných výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou, nebo b) jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočtem vyššího stupně a rozpočty nižších stupňů. 22 Porušení rozpočtové kázně (1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomoc z rozpočtu a) územního samosprávného celku, b) městské části hlavního města Prahy, c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo d) svazku obcí. (2) Neoprávněným použitím


GDPR už klepe na dveře, zachovejte paniku!

    8 10c Zveřejňování informací o dotacích a návratných finančních výpomocích (1) územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, svazek obcí a Regionální rada regionu soudržnosti zveřejní záměr poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na podporu stanoveného účelu na portálu veřejné správy ve formátu, který stanoví ministerstvo sdělením ve Finančním zpravodaji, nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty podle odstavce 2 písm. f). Záměr se zveřejňuje nejméně po dobu 90 dnů ode dne zveřejnění. (2) Záměr poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc obsahuje a) účel, na který mohou být peněžní prostředky poskytnuty, b) důvody podpory stanoveného účelu, c) předpokládaný celkový objem peněžních prostředků vyčleněných v rozpočtu na podporu stanoveného účelu, d) maximální výši dotace nebo návratné finanční výpomoci v jednotlivém případě, nebo kritéria pro stanovení výše dotace, e) okruh možných žadatelů, f) lhůtu pro podání žádosti, g) kritéria pro hodnocení žádosti, h) lhůt


Kdo rozhoduje o (ne)poskytnutí dotace?

    3 b) příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce, c) převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů. 6 Obsah rozpočtu (1) Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet. (2) Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se a) cizích prostředků, b) sdružených prostředků. (3) Podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí. (1) Příjmy rozpočtu obce tvoří zejména a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní činnosti, 7 Příjmy rozpočtu obce c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila, d) příjmy z vlastní správní či


Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s Úřadem práce

    19 g) okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně, h) vymezení doby, na kterou je organizace zřízena. (3) Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. (4) Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. (5) Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele, b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, c) děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo


Jak na kvalifikovanou elektronickou pečeť

    18 O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat a) úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu, b) název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizačních složek zřizovatele, c) vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, d) označení osob oprávněných jednat za organizační složku, e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, f) vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní, aby majetek svěřený podle písmena e) mohla řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat, g) okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaře


Objednejte si newsletter CFO Worldu

    1 úplné znění s vyznačením změn Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Změna: 450/2001 Sb. Změna: 320/2001 Sb. Změna: 320/2002 Sb. Změna: 421/2004 Sb. Změna: 557/2004 Sb. Změna: 562/2004 Sb. Změna: 635/2004 Sb. Změna: 342/2005 Sb. Změna: 245/2006 Sb. Změna: 138/2006 Sb. Změna: 140/2006 Sb. Změna: 270/2007 Sb. Změna: 27/2008 Sb. Změna: 477/2008 Sb. Změna: 421/2009 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Změna: 458/2011 Sb. Změna: 465/2011 Sb. Změna :466/2011 Sb. Změna: 171/2012 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy a působnost zákona (1) Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, 1) jimiž jsou obce 2) a kraje, 3) a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. (2) Ustanoveními tohoto zákona se řídí ta


Úplné znění s vyznačením změn. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

    20 b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce. (3) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 2 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta. (4) Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. (5) Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci pov


Nařízení na ochranu soukromí GDPR je za dveřmi (1)

    2 2 Nástroje finančního hospodaření (1) Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem. (2) územní samosprávný celek a svazek obcí vede účetnictví podle zvláštního zákona. 4) 3 Rozpočtový výhled (1) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku nebo svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet ( 4). (2) Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku. 4 Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí (1) Rozpočet územního s
    Novela nově upravuje situaci, kdy příjemce dotace na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace zaniká z důvodu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka (přeměna). Podle nového znění zákona má v dané situaci příjemce dotace možnost podat žádost o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žádost je třeba předložit poskytovateli podpory nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění Projektu přeměny v Obchodním rejstříku. O žádosti by měl poskytovatel podpory rozhodnout kladně, pokud není plánovanou přeměnou ohrožen účel, na který byla dotace poskytnuta, či z jiných závažných důvodů. Právní účinky rozhodnutí nastávají dnem právních účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka. Právní nástupce příjemce dotace potom odpovídá za porušení rozpočtové kázně i v případě, že k porušení rozpočtové kázně došlo před tím, než nastaly právní účinky přeměny (a to i v situaci, když na něj práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace případně nepřešla). 


Dotace programové a individuální

    Novela neřeší následky nepožádání o souhlas s přechodem práv a povinností, pokud následně k přeměně dojde ani návaznost na podmínky upravující problematiku přeměn v jednotlivých dotačních titulech.
    Problematiky čerpání dotací se dotýkají zejména úpravy ustanovení § 14a až § 14d týkající se možného převodu práv a povinností na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace ze zanikající společnosti na nástupnickou společnost, a dále ustanovení § 44a zákona o rozpočtových pravidlech upravujících nově problematiku prominutí odvodu a penále z důvodu porušení rozpočtové kázně.


Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením

    10 14 Rozpis rozpočtu (1) Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcí se jeho rozpis provádí neprodleně. (2) Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. (3) Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby. (3) Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobného druhového a odvětvového třídění rozpočtové skladby. 15 Hospodaření podle rozpočtu a kontrola (1) územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě 10a) po celý rozpočtový rok. (2) územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob. 16 Změny rozpočtu (1) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu a) změny v organizaci hospodářství fin


Novela zákona o rozpočtových pravidlech se dotýká i příjemců dotací

    16 (5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do Kč. 22b Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila obec nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcí sídlo. Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního m
    Nevyhoví-li poskytovatel žádosti, pak vydá rozhodnutí o zamítnutí přechodu práv a povinností z poskytnuté dotace a vrácení vyplacené dotace nebo její části včetně úroku. Pokud ke dni účinnosti novely nebyla přeměna zapsána do Obchodního rejstříku, byl však již zveřejněn Projekt přeměny v Obchodním rejstříku, novou úpravu nelze použít a je třeba postupovat podle dosavadních právních předpisů. 


Nařízení na ochranu soukromí GDPR je za dveřmi (2)

    17 zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí územní samosprávný celek pro takové činnosti, které a) nevyžadují velký počet zaměstnanců, b) nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení, c) nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné, d) nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů. jinak. (2) Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví (3) Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a povinnosti. 25 Hospodaření organizačních složek (1) územní samosprávný celek má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Organizační složka je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. (2) územní samosprávný celek dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky jednak svému úřadu, jedn


Ceny nemovitostí mohou ještě nějakou dobu růst

    14 poskytovatel ve smlouvě nebo rozhodnutí procentní rozmezí vztahující se k poskytnutým peněžním prostředkům. Při stanovení výše odvodu orgán příslušný podle odstavce 7 nebo 9 přihlédne k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při porušení více povinností se procentní částky sčítají; odvod za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže se podle smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků za porušení méně závažné povinnosti (povinnosti podle 10a odst. 5) uloží odvod nižší; při porušení několika méně závažných povinností se odvody za porušení rozpočtové kázně sčítají, nestanoví-li smlouva jinak. Odvod za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při podezření na


Nařízení na ochranu soukromí GDPR je za dveřmi (3)

    12 Časové použití rozpočtu (1) Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce. (2) Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce. (3) Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech. (4) územní samosprávný celek a svazek obcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce. (5) územní samosprávný celek a svazek obcí může stanovit stanoví časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků. (1) účelovost rozpočtových prostředků se určí 19 účelovost rozpočtových prostředků a) individuálně ve vztahu ke konkrétnímu ú
    Podle novelizovaného znění zákona o rozpočtových pravidlech se žádost o prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále nově předkládá Generálnímu finančnímu ředitelství (dříve Ministerstvu financí) prostřednictvím územního finančního orgánu, který odvod nebo penále uložil. 


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0000:00:00