Jak na věc


velký keramický obal na květináč ratanovy

Adaptace románu Velký sešit mrazivě pobaví a nedává prostor k pochybám o vynikající divadelní práci

    Divadlo Petra Bezruče Ostrava – Agota Kristofová: Velký sešit. Režie Marián Amsler, překlad Sergej Machonin a Jan Machonin, Drahoslava Janderová, dramatizace Marie Špalová, dramaturgie Marie Špalová, Kateřina Menclerová, výprava Marija Havran, hudba Mario Buzzi. Premiéra 22. září 2017.
    I přes velké zásahy nakonec udržely všechny návaznosti tak, že i divák neznalý předlohy se nemusí cítit ochuzen. Představení je rozděleno na dvě části. Chronologický začátek dává také název celému představení – Velký sešit – ten se také objevuje ve všech částech s jistou modifikací a dostává tak významově širší rozsah. Oprávněně se dílo Agoty Kristofové řadí mezi světové literární skvosty. Obsah díla nešetří zobrazováním zrůdnosti války pitoreskním pohledem malých chlapců, kteří přijímají vše, co přichází, oddaným naivním pohledem a skoro až švejkovsky vše vracejí zpět. Nastavují okolí pokřivené zrcadlo chování, které se skrz ně filtruje do zhuštěné formy.


fotografie v tiskové kvalitě najdete v sekci média pro média

    Novou sezónu Divadla Petra Bezruče se sloganem „někdo to rád bezruč“ zahájila adaptace románové trilogie Agoty Kristofové VELKÝ SEŠIT. První část hry sleduje syrové a kruté zážitky nerozlučných chlapců-dvojčat na maďarském venkově během druhé světové války, v druhé části se poválečné osudy chlapců rozcházejí a výklad událostí se stává nejednoznačný. Ambiciózní inscenace v Divadle Petra Bezruče hostujícího režiséra Mariána Amslera měla premiéru 22. září 2017.
    Divadelní adaptace kontroverzního románu Velký sešit švýcarské autorky maďarského původu Agoty Kristofové. Dvojčata Claus a Lucas jsou teprve malí chlapci, a už jsou nuceni každodenně se vyrovnávat se surovostí a cynismem světa zmítaného válkou. Jak si s tím poradí? Rozhodnou se být cynickými a surovými taky. Strhující příběh, sledující zrod zla a ohebnost morálních pravidel, v režii oceňovaného slovenského režiséra Mariána Amslera.


Velký sešit vypráví o hledání totožnosti v proměnách reality

    Valčíkové tempo první části, kde se diváci seznámí s bratry, jejich babičkou nazývanou čarodějnicí a ostatními postavami z Malého města, pozvolna graduje až do přestávky a diváci se neubrání občasnému úsměvu, za kterým se skrývá hluboký děs. Po přestávce si diváci mohou osvěžit pasáže s první části, které doplňují přestavěnou scénu. Z původního zatravněného terénu okolo babiččina domu, který tvoří dominantu scény, se stává roztříštěné torzo působící dojmem myšlenkového labyrintu, kde se Lucas – zůstavší bratr – ztrácí. Návazný příběh využívá i dalších částí scén – na pravé straně knihovna nejprve jako dům dvojčat ve Velkém městě, paralelně jako fara a posléze jako dům zakoupený Lucasem. O výpravu se postarala světově známá Marija Havran.
    Malé velké divadlo – tak bych označila Divadlo Petra Bezruče po zhlédnutí představení Velký sešit. Zakousnout se do chuti trpkého nezralého ovoce románů Agoty Kristofové a vyždímat z ní čirou opojnou šťávu chce velkou dávku odvahy, fantazie a hlavně pevného tvůrčího základu. Snový tým Marián Amsler, Marie Špálová a Marija Havran zkombinoval své výsostné dovednosti a vytvořil mrazivě živoucí obraz literární předlohy.
    Na úvod nové sezony uvedlo ostravské Divadlo Petra Bezruče inscenaci Velký sešit, kterou režíroval Marián Amsler. Ve spolupráci s dramaturgyní Marií Špalovou se pokusil na jeviště převést téměř celou románovou trilogii švýcarské spisovatelky maďarského původu Agoty Kristofové – fascinující dílo, které řadu divadelníků uchvátilo nejen svou působivou analýzou zrodu zla, ale i netradičním stylistickým zpracováním.


Fascinující příběh o zrodu zla i naděje

    Devítiletá dvojčata transformoval režisér Marián Amsler do Ondřeje Bretta (Lucas) a Milana Cimeráka (Claus). Oba herci udrželi tragikomický nádech svých rolí v těsné blízkosti směšnosti natolik, že text Agoty Kristofové dostal plastičtější obraz, než bych byla bývala tušila, že je možné. Vedle bratrů doznívá ještě skřípavý hlas Kateřiny Krejčí v roli babičky, jež svůj literární předobraz zhmotnila s děsivou přesností.
    Do rolí Lucase a Clause byli obsazeni herci Ondřej Brett a Milan Cimerák, kteří v přesně vedeném hereckém pojetí s mechanickým, odživotněným odříkáváním úvah dokázali vystihnout zrod dvou malých zrůd, které odsuzujeme a zároveň jsme jimi fascinováni. Ondřeji Brettovi se ve druhé polovině navíc podařilo postavu Lucase posunout do polohy, kdy se bez opory svého dvojčete stává překvapivě lidštějším. Babička Kateřiny Krejčí je další ze série zlých stařen, jejichž vykreslení si herečka vychutnává s nebývalou grácií. S výjimkou zmíněných rolí pak většina herců ztvárňuje vždy několik postav, přičemž za pozornost stojí zejména Farář Dušana Urbana, který vystihl jeho proměnu od sebejistého suveréna až po absolutní trosku.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00