Jak na věc


urbáře na internetu

Vlastivědné listy Pardubického kraje 1/2018

    Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.
    Vysoká nad Labem – rozhl. Milíř – Roudnička – ryb. Cikán a Datlík – Třebeš. Délka trasy 8 km. Odjezd v 7:30 h BUS z autob. nádraží., návrat v 14:00 hod na hl.n. Vedoucí J. Benda. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
    Urbáře byly sestavovány na základě starších evidencí, donačních listin, tradic či výpovědí svědků. Nejstarší urbáře na našem území vznikaly v církevním prostředí a dochované jsou z druhé poloviny 13. století. Nejstarší dochovaný český urbář je součástí tzv. manuálníku Jana Staicze, který vznikl koncem sedmdesátých let 13. století ve Vyšebrodském klášteře, za kterým následuje o něco mladší urbář pražského biskupství z let 1283-1284 zachovaný ve zlomku. Z 1. poloviny 14. století se dochovaly urbáře klášterů Pohled, Zbraslav, Sedlec, Roudnice nad Labem a Osek. Ze světského prostředí máme nejstarší urbář pro rožmberské panství z roku 1379 následovaný urbářem frýdlantského panství z roku 1381.


Konrádův, Opárenský mlýn; Wünsche-, Deutschemühle

    Nejstarší urbáře vznikaly na našem území kolem poloviny 13. století a při každé změně poměrů na panství se pořizovaly nové. Vývojově nejmladší podobou urbářů jsou tzv. urbariální fasse, které měly být vyhotoveny vrchností v 70. letech 18. století. Ve skutečnosti v Čechách bylo zpracováno jen několik málo těchto nových urbářů.
    Urbáře jsou nejčastěji uloženy ve státních oblastních archivech ve fondech velkostatků a ve státních okresních archivech. Několik urbářů z našeho území se nalézá v zahraničních archivech. Doporučit lze edici J. Emlera, která obsahuje deset nejstarších urbářů. Existuje také řada soupisů urbářů, která nám hledání příslušného urbáře může ulehčit:
    České označení této úřední knihy je převzaté z německého Urbar či Urbar-Register, které vzniklo ze středohornoněmeckého výrazu pro označení výnosu z pozemků.[1] Souběžně se používaly i dobové termíny knihy purkrechtní, registra ložní, registra komorních platů, rejstříky úroční apod., v latině pak registra bonorum, registra censuum, libri censititii, conscriptio bonorum nebo upravené ve středověké latině urbarium.


Koupím staré litinové stavidlo, česle, nebo jejich součásti.

    Tato výpravná publikace ilustrovaná mnoha ukázkami popisovaných urbářů, jimž vévodí reprodukce ojedinělého broumovského urbáře z roku 1676, který byl prohlášen za národní kulturní památku ČR, by neměla chybět žádnému zájemci o život našich předků a historii obecně.
    V období novověku na urbáře navázaly tzv. urbariální fasse, které měla vrchnost vyhotovit za vlády Marie Terezie, aby se v celé zemi dosáhlo jednotných urbariálních poměrů. Zatímco na Moravě byly v letech 1775-1776 zpracovány fasse na všech panstvích, v Čechách vrchnost tyto snahy bojkotovala a vzniklo jen několik málo nových urbářů.


Zprávy Klubu přátel Pardubicka 5-6/2018

    Urbáře vznikaly z iniciativy majitelů panství a statků pro evidenci platů a dávek, které jim plynuly z poddanských usedlostí. Povinnosti poddaných tvořily buď peněžní platy, naturální dávky nebo robota. Jednotlivé druhy se mohly navzájem doplňovat. Zatímco ve středověku převažovaly dávky v naturáliích a posléze v penězích, pro raný novověk je charakterističtější, že vrchnost ukládala více roboty. Výše finančních odvodů totiž nebyla obvykle během let valorizována a ztrácela proto na hodnotě, zatímco v případě roboty tento problém odpadal. Platy a dávky se obvykle vybíraly dvakrát do roka, na jaře (na sv. Jiří) a na podzim (na sv. Havla). Někdy mohly být termíny stanoveny na sv. Jana a sv. Václava.
    Velmi zajímavou součástí urbářů jsou popisované peněžní, ale hlavně naturální platy z majetku poddaného. Obvykle odevzdávali poddaní svému pánu různou drůbež, obilí, maso, vejce a tak podobně, ale na některých místech sestávaly naturální dávky dokonce ze šafránu, každého desátého mlýnského kamene z lomu, housek, zpěvných ptáků, ba i z veverek.
    Práce nazvaná „Soupis východočeských urbářů“ podchycuje všechny dochované urbáře statků, panství a měst ve východních Čechách a také některé urbáře moravské, které popisují lokality v našem regionu z doby od druhé poloviny 13. století až do roku 1776.
    Valy u Přelouče – Klenovka – Lepějovice – Veselí – Jedousov – Choltice. Délka trasy 12,5 km. Odjezd v 7:34 z hl.n., návrat ve 14:02 hod. Vedoucí D. Čapková. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.


Černodolský, Černý mlýn, Schwarzthaler Mühle

    Kniha je dále opatřena důkladným místním a věcným rejstříkem a navíc doplněna dvěma přílohami - přepisem pokynů císařského dvora k vyplňování urbariálních fasí a přepisem vyplněné urbariální fase, které přiblíží čtenářům celé znění jedné z popisovaných archivalií.
    Kilimandžáro, Keňa, Ruwenzori. Cestopisná přednáška ing. Otokara Vojtíška. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubicích. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
    Urbáře, v minulosti někdy nazývané mj. také jako registra bonorum (jmění), registra censuum (platů), registra ložní, správní či urburní, jsou soupisem poddanského majetku a obsahují předpisy platů, dávek a robot z něho plynoucích. Tyto soupisy, sestavené podle rychet, vsí a usedlostí, však také někdy podávají i popis vrchnostenského majetku, objevují se v nich opisy důležitých listin a další písemnosti, ale i pamětní záznamy významných událostí z minulosti dané lokality.


Zprávy Klubu přátel Pardubicka 9-10/2018

    Jde o soupisy vrchnostenských důchodů a požitků, odváděných z poddanských usedlostí a jejich pozemků. Vedeny jsou pro jednotlivá panství. O mlýně se v nich krom jeho peněžních a naturálních odvodů a způsobu vykonané roboty můžeme dokonce dozvědět údaje o majitelích, nájemcích, rozsahu hospodářství, jeho vybavení a někdy stručnou informaci o stavební podobě. To v případě, že je mlýn nový nebo naopak ve velmi špatném stavu.
    Soupis východočeských urbářů popisuje všechny nezbytné náležitosti, které badatelé ke svému studiu potřebují. U 268 položek obsažených v soupisu jsou uvedeny sídlo a původce - zadavatel vypracování urbáře, název instituce, v níž je možné jej studovat (včetně datace, pojmenování a příslušného archivního označení urbáře), popis jeho obsahu (údajů o poddaných, jejich platech, dávkách a robotách), které doplňuje (je-li v urbáři uveden) i popis panství. Popis urbáře pak uzavírají další praktické údaje, jako jsou výčet lokalit v něm popisovaných, jazyk zápisů a mj. i citace literatury, která se daným urbářem zabývá, případně jeho vydání v edici.


Dynamo do nově vznikající expozice

    Právě z urbářů se mohou zájemci o minulosti svého města nebo vesnice dovědět jména zdejších obyvatel a výši jejich majetku, a také jejich robotní povinnosti pro vrchnost. A to od nejrůznějších prací při panských dvorech, jako byla například téměř kompletní péče o polnosti - od orání, vláčení, setí, pletí, okopávání - vrcholící samotnou sklizní. Až po pracovní povinnosti v jednotlivých vrchnostenských podnicích - cihelnách, mlýnech, ovčínech, pilách, pivovarech a vápenkách, případně v samotném sídle vrchnosti.
    Křížem krážem jižní částí afrického kontinentu. Cestopisná přednáška ing. Otokara Vojtíška. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubicích. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
    Mezi další neméně důležité povinnosti patřila údržba cest, mostů, plotů, hatí, struh a hrází rybníků a dalších nejrůznějších staveb. V některých případech badatele překvapí podrobně uvedené robotní práce, mezi nimiž je mj. i draní peří, hrabání lesa (na podestýlku dobytku), sbírání klestí popřípadě hub, oříšků a jiných lesních plodů - nebo dokonce rozmetávání a zarovnávání krtinců.


Energetická krize 1979 a další nejen mrazivé události devítkových let

    Podle obsahu je možné rozdělit urbáře do dvou základních skupin. První část urbářů obsahuje pouze sumární výčet povinností poddaných pro každou ves či rychtu. Druhá skupina obsahuje soupisy konkrétních poddaných podle jednotlivých vsí s uvedením povinné dávky. Mezi oběma typy existovala řada přechodů a urbář může představovat i spojení obou druhů. Každá poddanská usedlost se v urbáři obvykle vedla samostatně a uváděly se k ní změny ve vlastnictví a povinnostech. Tím se z urbářů postupně vyvinuly vesnické pozemkové knihy.
    Několik urbářů českomoravské provenience je uloženo i v zahraničních archivech, např. v Rakouském státním archivu ve Vídni (urbáře panství Trutnov z let 1545 a 1599) nebo lichtenštejnském archivu ve Vaduzu (Moravská Třebová z roku 1548, Zábřeh na Moravě z roku 1656).
    Naopak výměra dominikálu se v urbářích neuvádí. Bývají zde sice rovněž popisy vrchnostenských sídel, kostelů, poplužních dvorů či panských hospodářských budov, ale tyto zápisy nebyly nezbytnou součástí urbářů. Výjimečně byly do urbářů zaneseny opisy listin a jiných písemností, na jejichž základě se dávky odváděly. Nejstarším dokladem této praxe je urbář strahovského kláštera.[2]


Zprávy Klubu přátel Pardubicka 7-8/2018

    V minulosti se našimi urbáři zabývala řada historiků i regionálních badatelů. Zvýšený zájem o jejich studium vedl nakonec v 60. letech k velké soupisové akci ve státních oblastních archivech, která měla zpřístupnit tyto svědky minulosti dalšímu bádání. Práci na soupisu východočeských urbářů zahájil v polovině 70. let nedávno zesnulý prom. hist. F. Zahrádka a v jeho úsilí pokračovali Mgr. J. Kuba a PhDr. T. Šimek, kteří soupis rozšířili a doplnili. Umožnili tak, aby mohl splnit svoji původní úlohu, tj. seznámit s urbáři nejširší veřejnost.
    Přednáška připomene několik k regionu se vážících událostí, které se udály v letopočtech končících devítkou. Kíná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubiících. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00