Jak na věc


testudo hermanni boettgery

Druh Testudo graeca Linnaeus, 1758

    Testudo graeca se zbarvením i vzhledem velmi podobá druhu Testudo hermanni, proto jsou často zaměňovány. Testudo graeca má rohovinové výrůstky na zadních stehnech, nepárový ocasní štítek ( scutum supracaudalia), ocas bez rohovinového trnu. Je masivní, má vroubkovaný karapax, který je většinou žlutohnědý, buď s černou kresbou, nebo i bez ní.
    Má ráda suchá, křovinatá, kamenitá stanoviště. Potravou jsou listy, různé druhy rostlin, ale žere i sarančata, brouky, plže, dešťovky a podobně jako Testudo hermanni i výkaly.
    Dožívá se 90 až 100 let, ale žili i jedinci staří 120 let. Za války se tento druh dovážel do střední Evropy jako potravina; lidé je však nejedli, ale chovali je pro potěšení. V Řecku nejsou oblíbené, protože působí škody na polích a v zahrádkách.
    Ze zimního spánku se probouzí v dubnu, kdy se také páří. Koncem června nebo začátkem července samice klade ve třech snáškách 4 až 11 vajec. Mláďata se líhnou v září až říjnu. Inkubační doba je 78 až 81 dní. V chladnějších oblastech se líhnutí protáhne, mláďata se mohou dokonce líhnout až na jaře následujícího roku. Dospívají ve věku 12 až 14 let.
    Býložravá suchozemská želva, jejíž přirozené životní prostředí je v jižní Evropě. Má ráda volné stepní krajiny zarostlé keři, které poskytují dostatek stínu v nejteplejší části dne.


Želva zelenavá (Testudo hermanni)

    Jedná se o nejoblíbenější a nejčastěji chovaný druh suchozemské želvy u nás. Želva zelenavá dorůstá 15-25 cm, v přírodě se vyskytují i větší jedinci. Samci jsou menší než samice. Krunýř má zeleno-šedé až zeleno-černé zabarvení. Na předních končetinách má pět prstů s tupými drápky, na zadních končetinách čtyři prsty. Má zdvojený nadocasní štítek a rohovitý hrot na špičce ocasu
    V potravě by měla převažovat rostlinná složka, k níž patří papmpelišky, jitrocel, jetel nebo čínské zelí, občas doplněná například ovocem nebo mrkví. Ideální pro želvu zelenavou je venkovní chov s možností pohybu na slunci, při chovu v teráriu je nutné zajistit dostatečný osvit zdrojem UV záření. Želvám je vhodné doplnit stravu umělým zdrojem vápníku, jako jsou vaječné skořápky nebo sépiová kost. Mladým želvám je nutné zajistit přiměřenou vlhkost chovného prostředí. Ideální je rosit mláďata každý večer při zhasnutém osvětlení vodou o pokojové teplotě. Nedostatek vlhkosti vede k různým problémům - růstové deformace, selhání jater (v horším případě úhyn želvy). Škodlivé je rovněž prašné prostředí. Inkubace vajíček trvá cca 55-65 dní při teplotě kolem 30°C. Poté se líhnou asi 3cm dlouhá mláďata. Zimování želv je dle mých zkušeností vhodné, nikoliv nutné.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00