Jak na věc


sloh zpráva

Sloh referáty, které zde naleznete:

    Klenby – Využity byly kopulovité a valené klenby. Dále tzv. konchy – tedy klenby ve tvaru čtvrtkoule, nejčastěji používané při zaklenutí půlkruhového půdorysu apsidy. Později byly využity také klenby křížové. Zaklenutí větších prostorů muselo být řešeno pomocí většího množství křížových kleneb nesených sloupy.  Valené klenby ve tvaru půlválce byly nejčastěji použity k zaklenutí chodby. Průnik kleneb byl řešen pomocí tzv. závěru – kamene, který býval opatřen také dekorací. Lícové části kleneb byly omítány.
    Románská architektura je pojmenování pro architekturu střední, jižní a západní Evropy od 11. do 13. století. Raná tvorba byla poznamenána duchem antiky, 13. století pak bylo označováno jako přechodný sloh, kdy se čím dál více uplatňovala gotika.
    Zdivo – Kámen byl buď nepravidelných kusů, nebo opracovaný do kvádříků. Oba typy byly pečlivě spojovány vápennou maltou. Zdivo mělo značnou tloušťku a zevnitř bylo opatřeno vápennou omítkou. Stavební technologie navazovala na pozdně římské postupy – využívalo se vrtání, řezání a soustružení kamene.
    Tribunový kostel – Jednolodní verze baziliky. Své jméno kostel získal kvůli vnitřní tribuně (empoře), což je v podstatě nadzemní galerie orientovaná do hlavního prostoru kostela. Empory bývaly přístupné pomocí schodiště v síle zdi nebo nabízeli soukromý prostor pro ženy či vyšší vrstvy, které se mohly odděleně účastnit bohoslužeb.


Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

    Samotný název – románský sloh, vznikl v 19. století z odvozeniny slova „Roma“. Románský sloh čerpá z více proudů – Byzance či islámu. Každá země si pojala sloh po svém, zejména co se lokálních materiálů týče. Jednotícím vodítkem pro románskou architekturu však bylo křesťanství. Věřící potřebovali prostory k obřadům a k tomu se váže vznik bazilik, tribunových kostelů a rotund.
    Zprvu se jednalo masivní, jednoduché sloupy čtyřúhelníkového půdorysu. Později byly hrany okoseny či doplněny o další sloupky a výsledné tvary byly mnohem složitější. Hladký, kanelovaný nebo zdobený dřík spočíval na stupňovité patce a celý sloup byl zakončen masivní krychlovou hlavicí ozdobenou nejrůznějšími motivy v podobě listů či figur.
    Bazilika – Obvykle trojlodní kostel s jednou hlavní a dvěma bočními loděmi. V případě využití křížových kleneb v hlavních i vedlejších lodích musela být vedlejší loď poloviční, kvůli návaznosti obou systémů kleneb na rastr sloupů. Sloupová řada hlavní lodi byla v polovinách doplněna o užší sloupy, které nesly pouze zatížení kleneb z lodi vedlejší.


Fotografie památek v románském slohu

    Rotunda – Nejstarší typ sakrální stavby. Často vznikali na významných lokalitách za účelem připomenutí slavných událostí. Jedná se o budovu kruhového půdorysu, která dále byla doplněna jednou nebo více apsidami. V jedné z apsid býval umístěn oltář. Rotunda sv. Víta na Pražském hradě byla doplněna dokonce o 4 apsidy. Rotundy byly zaklenuty kopulí a apsidy konchou, na vrcholu kuželovité střechy se často nacházela ještě válcová lucerna s úzkými románskými okny.
    Závěr chrámu bývá dotvořen apsidami. Průčelí kostela bývalo naopak doplněno dvěma věžemi. Hmoty hlavní a příčné lodě jsou zakončeny sedlovými střechami, vedlejší lodě pultovými.
    Rotunda sv. Jiří – Říp, rotunda sv. Martina – Praha, Vyšehrad, rotunda sv. Kateřiny – Česká Třebová, Kostel Panny Marie – Mohelnice nad Jizerou, bazilika sv. Jiří – Pražský hrad, románská falc v Chebu
    Čtverec hlavní lodi se stal určitým modulem, který určoval další souvislosti. V případě křížení hlavní a příčné lodi musel být čtvercový modul zachován. Hlavní i příčná loď proto měli stejnou šířku. Od modulu čtverce byla pak odvozena i výška hlavní lodi, která byla většinou dvojnásobná. Převýšením hlavní lodi nad vedlejšími je vedeno bazilikální osvětlení.


Sloh Prázdninové dobrodružství

    Okna – Románská okna byla úzká, často zaklenutá půlkruhovou klenbou. Ústupkovité ostění umožňovalo lepší průnik světla do interiéru. V případě sdružených oken byl kvůli tloušťce meziokenních pilířů zaveden tzv. odlehčovací oblouk – klenba, která umožňuje odvést značnou část zatížení mimo sdružené okno.
    Pokud Vás zajímá Sloh a nebo jen hledáte referát třeba do školy, tak Vám tyto stránky snad přijdou vhod. Naleznete zde mnoho referátů ze slohu, které budou průběžně aktualizovány.
    Románský sloh vyniká svou rozmanitostí – jak materiálovou, tak i konstrukční. Zpočátku se využívalo dřeva – a to i na celé stavby. Později byl využíván kámen a s nástupem křesťanství také cihly. Jednotlivé materiály byly příznačné i pro rozdělení bohatých a chudých vrstev.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00