Jak na věc


síň bohuslava martinů

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

    Posledním opatem kláštera byl Michael Marave, který usiloval o jeho další rozvoj. Nechal proto upravit interiér kláštera i kostela. Z té doby pocházejí fresky od Josefa Jana Winterhaltera, který jimi stavbu vyzdobil v letech 1778 až 1779. Mimochodem, právě od Winterhaltera jsou také fresky na stropě brněnské Reduty nebo v předsálí sňatkové síně na Nové radnici.


Smuteční síň - ze strany hřbitova

    Je novostavbou obdélníkoného půdorysu s převažující délkou o celkových rozměrech 39,0 x 12,5 m. Je navržena jako dvoupodlažní, o podlažích 1.NP a 1.PP. Hlavní vstup je ze severní strany. Samotný prostor síně je o velikosti cca 127,00m2, s kapacitou 30 - 60 míst k sezení, celkově pak s přibližně se 100 místy. Katafalk je umístěn v centrálním prostoru, se svislým zajížděním rakve do podzemí. Nad katafalkem je umístěn světlík symbolizující otevření k nadpozemským výšinám a zajišťující přisvětlení. Smuteční hosté přicházejí hlavním vstupem, možnost odcházení je směřována do prostoru hřbitova a navazuje dál na nově navrženou cestu směřující ke hlavnímu vstupu do hřbitova, kterým mohou hosté vyjít ven. V 1.NP jsou umístěny prostory pro veřejnost a technické zázemí hřbitova. V 1.PP jsou umístěny prostory pro péči o zesnulé, příprava, chladící a mrazící box, zdvihací vertikální zařízení a sklad věncí, rakví, nářadí a příslušenství. Užitná plocha: 1.NP 318m2 1.PP 178m2 celkem 496m2 Výtah navrže
    Kapitulní síň tehdy spadala pod Vojenskou nemocnici a pro veřejnost byla uzavřená. Díky dohodě tehdejšího vedení Židenic a Vojenské nemocnice se to ale změnilo. „Společně jsme se domluvili na dlouhodobém pronájmu síně. A od té doby se v ní oddává. Lidé ji navíc můžou navštívit i při spoustě dalších příležitostí,“ říká Juránek.
    Kostel sv. Kunhuty – Původně soukromý kostel zakladatele kláštera patří k nejstarším brněnským kostelům, z jeho původní podoby je patrné románské zdivo a okenní oblouky:
    Právě Juránek se z pozice starosty Brna-Židenic hodně zasloužil o to, aby kapitulní síň znovu získala důstojnější využití. „V roce 1998 jsme hledali nové místo, kde bychom mohli oddávat. Do té doby jsme totiž dělali svatby na zámečku v Líšni, ale nový zákon přikazoval oddávat na území spadajícím pod danou matriku. Proto jsme pátrali po vhodném místě přímo v Židenicích. A dnes už zesnulý Václav Kolář mne tehdy upozornil na tuto renovovanou síň,“ vzpomíná známý politik.


projekty a realizace staveb, architektura, stavební služby

    Procházka víc než osmisetletou historií stavby začíná v roce 1209. Tehdy nechal klášter postavit moravský velmož Lev z Klobouk spolu se svou manželkou. Krátce poté získal klášter první obyvatele. Byli jimi premonstráti, kteří přišli ze Strahovského kláštera v Praze.
    Z dalších útoků se klášter vzpamatovával o dvě stě let později. První plenění přišlo v roce 1619 při protihabsburském povstání, kdy klášter také přišel o své statky. O pouhých šestadvacet let později se v něm při obléhání Brna usadili švédští vojáci. A stavbu skoro srovnali se zemí.
    Ještě ve třináctém století ale klášter postihla katastrofa. Při vpádu Tatarů na Moravu neušel vyloupení ani vypálení. Poté, co Tataři odtáhli, byl sice obnovený, ale o necelých dvě stě let později jej podobný osud postihl znovu. V roce 1423 jej vyplenila husitská vojska.
    Dodává, že také komunisté se na vzhledu místa výrazně podepsali. „Až do výšky dvou metrů síň vymalovali latexovými barvami. A ani přes veškerou snahu památkářů se je dosud nepovedlo úplně odstranit,“ upozorňuje na svérázný způsob výzdoby bývalý židenický starosta.


"Smuteční síň je rozhraní mezi životem a smrtí. Objekt je součástí plotové zdi, která je hranicí mezi veřejným a hřbitovním prostorem. Otvor ve zdi je pak vstupem do místa posledního rozloučení. Na straně veřejné je nádoba plná slz skrytá v symbolu plačící dívky. Místo nad katafalkem je otevřené k nebi, nadpozemskému prostoru."

    Kapitulní síť je součástí kláštera, který založil už v roce 1209 moravský velmož Lev z Klobouk se svou manželkou. Brňané tak okolo něj chodí už přes osm set let. Za tu dobu prožil klášter klidné i bouřlivé časy. Mimo jiné jej vyplenili Tataři i husiti, při obléhání Brna jej poničili švédští vojáci a za druhé světové války si stavbu zabrali příslušníci gestapa.
    Nově navržená jsou 1) "Kříž" před hlavním vstupem na nástupním prostoru do hřbitova. Jedná se o moderní kříž tvořený čtveřicí svislých skleněných stěn stavěných půdorysně kolmo k sobě a protínající vodorovné desky symbolizující přerušení života. 2) Plačící dívka, plastika sedící na kulovité nádobě s vodou symbolizující nádobu plnou slz.
    Slavnostního vysvěcení se stavba dočkala 15. května 1211. O tom, že to byla opravdu významná událost, svědčí i to, že se vysvěcení zúčastnil český král Přemysl Otakar I. Spolu s ním byla při vysvěcení také tři knížata z vládnoucího rodu Přemyslovců a řada dalších významných osobností té doby. Včetně zakladatele kláštera.
    Po odchodu švédského vojska klášteru svitlo na lepší časy. V roce 1646 začal opat Plocar stavět nové klášterní budovy a na jeho úsilí poté navázal také opat Bohumír Olenius. Za jeho působení se stavba dočkala barokní přestavby, kterou vedl stavitel Wirberger.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00