Jak na věc


síň bohuslava martinů

"Smuteční síň je rozhraní mezi životem a smrtí. Objekt je součástí plotové zdi, která je hranicí mezi veřejným a hřbitovním prostorem. Otvor ve zdi je pak vstupem do místa posledního rozloučení. Na straně veřejné je nádoba plná slz skrytá v symbolu plačící dívky. Místo nad katafalkem je otevřené k nebi, nadpozemskému prostoru."

    Dodává, že také komunisté se na vzhledu místa výrazně podepsali. „Až do výšky dvou metrů síň vymalovali latexovými barvami. A ani přes veškerou snahu památkářů se je dosud nepovedlo úplně odstranit,“ upozorňuje na svérázný způsob výzdoby bývalý židenický starosta.
    Kapitulní síť je součástí kláštera, který založil už v roce 1209 moravský velmož Lev z Klobouk se svou manželkou. Brňané tak okolo něj chodí už přes osm set let. Za tu dobu prožil klášter klidné i bouřlivé časy. Mimo jiné jej vyplenili Tataři i husiti, při obléhání Brna jej poničili švédští vojáci a za druhé světové války si stavbu zabrali příslušníci gestapa.
    Sám si vzpomíná i na úplně první svatbu, kterou kapitulní síň po uzavření smlouvy o pronájmu zažila. „Oddávali jsme tehdy manžele, kteří se po čase rozvedli. Pikantní na tom je to, že se později znovu vzali. A na stejném místě jako poprvé,“ vypráví tehdejší starosta.


Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

    Právě Juránek se z pozice starosty Brna-Židenic hodně zasloužil o to, aby kapitulní síň znovu získala důstojnější využití. „V roce 1998 jsme hledali nové místo, kde bychom mohli oddávat. Do té doby jsme totiž dělali svatby na zámečku v Líšni, ale nový zákon přikazoval oddávat na území spadajícím pod danou matriku. Proto jsme pátrali po vhodném místě přímo v Židenicích. A dnes už zesnulý Václav Kolář mne tehdy upozornil na tuto renovovanou síň,“ vzpomíná známý politik.
    Kanovníci premonstrátů, lékaři, ale také příslušníci gestapa. Ti všichni prošli kapitulní síní v areálu Vojenské nemocnice v Zábrdovicích. V současnosti má naštěstí toto místo příjemnější poslání než za druhé světové války. Mimo jiné si v ní své ano říkají novomanželé.
    Místo, kterým prošly slavné osobnosti včetně významných panovníků. Ale také budova, která byla několikrát vydrancovaná a skoro srovnaná se zemí. To všechno je původně premonstrátský klášter, ve kterém dnes najdete Vojenskou nemocnici Brno. A také kapitulní síň.
    Nově navržená jsou 1) "Kříž" před hlavním vstupem na nástupním prostoru do hřbitova. Jedná se o moderní kříž tvořený čtveřicí svislých skleněných stěn stavěných půdorysně kolmo k sobě a protínající vodorovné desky symbolizující přerušení života. 2) Plačící dívka, plastika sedící na kulovité nádobě s vodou symbolizující nádobu plnou slz.


Smuteční síň - ze strany hřbitova

    Kapitulní síň tehdy spadala pod Vojenskou nemocnici a pro veřejnost byla uzavřená. Díky dohodě tehdejšího vedení Židenic a Vojenské nemocnice se to ale změnilo. „Společně jsme se domluvili na dlouhodobém pronájmu síně. A od té doby se v ní oddává. Lidé ji navíc můžou navštívit i při spoustě dalších příležitostí,“ říká Juránek.
    V současnosti kapitulní síň využívají hlavně žideničtí zastupitelé, kteří v ní mívají svá zasedání. Podívat se do ní ale můžou i ostatní obyvatelé Židenic a celého Brna. Bývá otevřená nejen při akcích, jako je třeba Noc kostelů, ale také při různých slavnostních příležitostech. „Městská část v ní pořádá například vítání občánků. A díky výborné akustice v ní bývají také různé koncerty,“ upozorňuje na využití místa Juránek.
    Koncem druhé světové války a odchodem gestapa ale divoké dny kapitulní síně v Zábrdovicích neskončily. Po roce 1948 ji totiž začala využívat československá armáda. „Vojáci v ní měli své shromaždiště. Zároveň kapitulní síň zažila i předávání různých vyznamenání a spoustu politických školení,“ říká Juránek.


projekty a realizace staveb, architektura, stavební služby

    Stávající hlavní vstup do areálu hřbitova je potvrzen, s tím, že před tímto vstupem je vytvořena nástupní plocha, definovaná šířkou dnešního vstupu. Nová plotová zeď na navazuje oboustranně na vstup a jasně definuje linii - hranici hřbitova. Nová smuteční síň je součástí této hranice, jedno průčelí stavby je součástí plotové zdi. Prostor před plotovou zdí je určen pro parkování, které je kolné ke zdi a navrženo podél. Vjezdy na parkovací plochy jsou navrženy dva. Z boční obslužné komunikace - ze západní strany a z hlavní komunikace vedle nástupního prostoru do hřbitova. Prodejna květin je uvažována jako novostavba v těsné návaznosti za hlavní vstup. Stávající smuteční síň je uvažována k demolici. Nový vjezd je navržen z boční obslužné komunikace směřován na zázení smuteční síně.
    Rozšíření kolumbárií je navrženo na plochu mezi nově vzniklou komunikaci vedoucí rovnoběžně se stávající. Plocha pro rozptyl či alternativní pohřbívání do plochy ke hřbitovní zdi.
    Winterthaler je také autorem původní nástropní fresky, na které jsou biblické výjevy ze života Josefa Egyptského. Současná výmalba ale není z jeho rukou. Za války totiž klášter obsadilo gestapo, které jej nechalo vyzdobit v souladu s tehdejší ideologií. Na stropě se tak místo náboženských motivů objevil například hákový kříž.
    Posledním opatem kláštera byl Michael Marave, který usiloval o jeho další rozvoj. Nechal proto upravit interiér kláštera i kostela. Z té doby pocházejí fresky od Josefa Jana Winterhaltera, který jimi stavbu vyzdobil v letech 1778 až 1779. Mimochodem, právě od Winterhaltera jsou také fresky na stropě brněnské Reduty nebo v předsálí sňatkové síně na Nové radnici.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00