Jak na věc


rozhodnutí ústavního soudu o rušení nočního klidu

Zásada pro chování wikisprávců: Komunikovat a být otevřený

    Senátor Valenta přitom upozorňuje, že ve skutečnosti se vlastně vůbec nic nezmění. „Obcím jen přibydou další starosti a pořadatele jako myslivce, sportovce nebo folkloristy čeká důkladné plánování, aby každou noční akci včas zlegalizovali. Obce by si možná do vyhlášek mohly zanést, že zkrácení nočního klidu potrvá preventivně celé léto a každý páteční i sobotní večer. Myslím, že by to byla správná odpověď na nesmyslnou pražskou regulaci,“ uvedl Ivo Valenta.
    Předseda Svazu měst a obcí František Lukl výslovně říká: "Naformulujeme takové ustanovení do obecně závazných vyhlášek, aby se nemusela scházet zastupitelstva ke každé jednotlivé akci nadmístního charakteru."
    "Obec si může v rámci obecně závazné vyhlášky dle ustanovení § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, stanovit ohlašovací povinnost, a to například následovně: Svatby ohlášené obecnímu úřadu minimálně 15 dní před konáním."
    A ministr František Chovanec dodává, že resort už ten návrh od svazu dostal a že ho po úpravách a dalších konzultacích vydá, "takže obce budou mít čas, aby ji integrovaly".
    I když zákon vstoupí v účinnost až 1. října 2016, projednán byl už v červnu 2015, v senátu v červenci a ve Sbírce zákonů vyšel v srpnu 2015. Už od té doby tedy toto ustanovení platí a obce se na něj mohly připravovat.


Shrnutí Svazu měst a obcí a ministerstva

    Zdůvodnění nacházíme v otázkách a odpovědích k tématu, vydaných ministerstvem vnitra až v září 2016 (ale nejspíš se dá najít i někde dřív, dost možná někde v materiálech legislativní rady vlády apod.). Vysvětlení je založené na tom, že obce příliš často nepostupovaly v souladu s novelou 494/2012 Sb.
    "Veřejný zájem, jakým je nerušený odpočinek v noční době, má být zájmem na udržení místních tradic a na upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity převážen toliko ve výjimečných případech."
    Základem této novely byl vznik registru přestupků a k němu se vedla hlavní diskuse. Je tedy možné, že si nikdo z poslanců či senátorů opravdu nevšiml této změny, aspoň jsem nikde v debatách o tomto zákonu nenašel, že by na to někdo upozorňoval.


Sportovci roku: Citová, Kellnerová, Odstrčil s Bohak...

    A co když se organizátor rozhodne uspořádat nějakou akci nahodile, třeba v případě velkého sportovního úspěchu místního fotbalového klubu? „Pořadatel ji musí s předstihem nahlásit obci a zastupitelstvo na nejbližším zasedání seznam akcí v obecně závazné vyhlášce rozšíří,“ zní recept Lucie Novákové, mluvčí ministerstva vnitra. „Třebaže jsme malou obcí, něco takového si nedokážu vůbec představit. Svolávání zastupitelstva se řídí přísnými pravidly, vše má jasné postupy a termíny. Změna vyhlášky se prostě nedá udělat ze dne na den. Opět to jen povede k tomu, že akce proběhnou s tichým souhlasem. Zákon zkrátka fungovat nebude a jen přinese komplikace spolkům i obcím,“ zlobí se Jana Křížková, starostka Komně.
    Tentokrát ale pozornost upoutalo jedině ustanovení o urážce úřední osoby. Pokud jde o noční klid, nikdo pozměňovací návrh nepodal. Od zveřejnění ve Sbírce přitom uplynulo zhruba osm měsíců.
    Dovedu si tedy dobře představit - nejspíš podobně jako Svaz měst a obcí - že současná úprava sice není jednoduchá, ale když si s tím někdo dá práci, dovede vyvážit právo na noční klid a na společné hlučné oslavy. A myslím si, že noční klid je věc, se kterou stojí za to dát si práci...
    Nová kauza zasáhla český mediální prostor. Novela zákona o přestupcích (200/1990 Sb.), která vstupuje v účinnost 1. října, zabrání novou úpravou nočního klidu tomu, aby se vůbec mohly konat jakékoli spontánní oslavy, třeba sportovních úspěchů a podobně. Je totiž prý potřeba, aby všechny takové akce byly hlášeny rok předem (píše iDNES).


Síň slávy: Zeman, Verner, Neumann, Večeřa...

    Je nepochybné, že situace se zkomplikovala. Na jedné straně za to může samotná novela, na druhé pak rozhodnutí Ústavního soudu. Je pravděpodobné, že v době, kdy se o změně zákona jednalo, nikdo nepředpokládal, že Ústavní soud přijde s výkladem o potřebě "předvídatelnosti potenciálně probdělých nocí". Myslím, že tuto vlastnost jasnovidectví neměl nikdo, ani poslanci ODS, kteří do zákona první úpravu v roce 2012, ani poslanci vládní koalice, kteří o změně hlasovali v roce 2015, když Ústavní soud rozhodl až v roce 2016.
    Ne, je třeba zveřejňovat jen ty společenské akce, které se mohou protáhnout déle než do 22 hodin a přitom hrozit rušením nočního klidu. Přesnost definice těchto zveřejněných akcí je přitom ne zcela jasná a podle všeho můžou obce využít určitou míru tvořivosti. Připomínám, že spornou vyhlášku potom může ministerstvo vnitra pozastavit a Ústavní soud zrušit.
    Rozcestník k metodickým pokyny k předpisu, jehož účinnost se blíží, se objevuje na webu ministerstva vnitra stále ještě v červenci 2016. Součástí je jak stanovisko ministerstva (to je ještě z 1. července), tak vzorová vyhláška. U té se datum najít nedá, nicméně celý rozcestník byl vystaven na webu ministerstva až zhruba týden po zveřejnění článku iDNES s reakcí ministra Chovance, tak si troufám předpokládat, že už diskusi se Svazem měst a obcí reflektuje. Je nicméně možné, že je to právě naopak a že tato vzorová vyhláška protest Svazu obcí neobsahuje.


Naganský expres přistál v Kunovicích, jeho demontáž trvala 3 835 hodin

    Jeho myšlenku už v předstihu realizovali v Uherském Hradišti, které si tak žádné „vrásky“ nedělá. „Žádnou vyhlášku nemáme a ani její vydání nepřipravujeme. Navrhovaná změna přestupkového zákona se města nedotkne, protože máme vyhlášku o stanovení podmínek pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, ve které striktně určujeme, do kdy je možné akce pořádat. A to vždy pouze do 22 hodin, jen v případě pátků, sobot a dnů před státním svátkem nebo ostatním svátkem stanoveným zvláštním zákonem do 24 hodin,“ reagoval Stanislav Blaha, starosta Uherského Hradiště.
    „Každé rušení nočního klidu musí změnou obecné závazné vyhlášky předem posvětit zastupitelstvo,“ potvrdila Lucie Nováková, mluvčí ministerstva vnitra, které podle ní novelou zákona jen reagovalo na nález Ústavního soudu. Před časem dal totiž za pravdu lidem, kteří si stěžovali, že rušení nočního klidu není předvídatelné a výjimky, které doposud udělovala radnice na základě žádosti pořadatelů akcí, nejsou ve veřejném zájmu. Soud rozhodnutím dokonce natolik svázal pořádání všech akcí, že zkrácení nočního klidu je možné jen ve výjimečných případech… „O výjimkách rozhoduje obec a ve vyhlášce je může vymezit několika způsoby. Konkrétním datem nebo datovatelným obdobím, jako jsou třeba velikonoční svátky, či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné. Například vinobraní,“ brání zpřísnění zákona Nováková.


Češi a Slováci podepsali memorandum

    Přitom platí, že pokud někdo naruší noční klid a někdo kvůli tomu pošle návrh na projednání přestupku, neznamená to, že obec má povinnost to automaticky za přestupek označit, nebo je jako přestupky sankcionovat (nejlehčí sankcí je přitom pouze napomenutí).
    Vláda hodila přes palubu všechny spolky a pořadatele akcí ve městech i na venkově. Od 1. října totiž zásadním způsobem změnila pravidla, podle kterých radnice může zkrátit dobu nočního klidu. „Policejní hodina“ začíná platit denně ve 22 hodin. Kdo ji chce překročit, musí akci předem dostat do textu obecně závazné vyhlášky.
    I když se zdá, že Ústavní soud tím měl na mysli spíš takové události, které se konají v místě obce či v okolí, věřím, že to lze nepochybně převést i na "nadmístní akce" (viz níže), o kterých se často mluvilo - třeba na mistrovství světa a oslavy tamního úspěchu. Formulování takového vymezení může být složitější, ale nemělo by být nemožné.
    Tomu by naznačovalo to, že její text je - mýma očima - k tématu docela nedostačující, jelikož nepostihuje právě to, co chtěl Lukl (akce "nadmístního charakteru", typicky nějaké ty oslavy titulu mistra světa v hokeji...). Ale co, je to jen vzor, že...?


Střechou už do tříd nezatéká, školku ještě zateplí

    Já chci s dovolením ještě upozornit na "poznámku pro obec", která je na konci vzorové vyhlášky. Ta mj. doporučuje ohlašovací povinnost u některých obecnějších akcí:
    Věc se znovu dostala do sněmovny letos v dubnu, v rámci projednávání novely přestupkového zákona (vyšla jako 250/2016 Sb.) a projednávání nového zákona (251/2016 Sb.) Tuším, že kvůli harmonizaci s právem EU (snad to píšu přesně, ale na tom tak nesejde...), došlo k rozdělení přestupkového zákona a celý § 47 se přesunul právě do nového zákona 251/2016 Sb., kde je nyní jako § 5 odst. 6.
    A věc se už stala i tématem předvolební kampaně. Prý za to může nynější vláda. Tak se pojďme podívat, co k uvedenému tématu vedle toho, co se uvádí v článku a v kampani, můžeme ještě dohledat.
    Na začátku září se na webu Svazu měst a obcí objevuje materiál, který problematiku nejčerstvěji shrnuje. Nepřináší mnoho nového, jen vědomí, že SMO ví o uvedených metodických pokynech ministerstva. A předseda Lukl jasně uvádí:
    Dále se píše o té velmi sporné roční lhůtě, kterou přitom samotný článek zpochybňuje i tím, že i v menších obcích se zastupitelstvo zpravidla schází jednou za čtvrt roku.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00