Jak na věc


pratur v milovicích

Pratur neboli tur divokýNázvy ve světě

    V Evropě byl pratur velmi rozšířeným lovným zvířetem. Již v průběhu doby kamenné před 200 až 100 tisíci lety patřil k nejčastější kořisti neandrtálského člověka a později i člověka současného.
    Pratuři byli zřejmě společenští tvorové, kteří se pohybovali v rodinných stádech pod vedením zkušené staré krávy. Mladší býci se zřejmě spolčovali do menších samčích stád, ale starší zvířata zřejmě žila samotářsky. Býci nebyli tak pevně teritoriálně vázáni jako krávy. V oblastech s vyšší sněhovou pokrývkou zřejmě prodělávali pratuři sezónní tahy. Nicméně byla zvířata zřejmě schopna přečkat i delší období nedostatku potravy, protože byla vybavena velkými tukovými rezervami. Jako přežvýkavci využívali svoji potravu velmi účinně. Tento druh skotu trhá svým drsným horním pyskem a dlouhým jazykem trávu a byliny a sune je do bachoru. Potom následuje dlouhé období odpočinku, kdy je obsah bachoru tentokrát důkladně přežvýkán.


Zvířata zobrazená ostatními uživateli

    První doklady o existenci pratura ve střední Evropě jsou přibližně 250 000 let staré, z doby před nástupem risského zalednění. Na konci tohoto ledového období se tur nejvíce rozšířil a jeho areál sahal od západní Evropy až na pobřeží Čínského moře. Zhruba před 8000 lety si začal člověk v předoasijské oblasti ochočovat a domestikovat zvířata a mezi nimi byl tur divoký jedním z prvních. Zdomácnění se zřejmě podařilo nezávisle na několika místech, kde se pratur vyskytoval. Méně ovládnutelný zubr se nikdy nestal domácím zvířetem, pravděpodobně proto, že k tomu nebyl dostatečný důvod, když tu byl výhodně ochočený pratur. Je tedy jasné, že bohatý výběr domácích ras skotu se odvozuje jedině z tura divokého.
    Jednalo se o mohutné zvíře dosahující kohoutkové výšky ke 2 metrům a hmotnosti 800 až 1000 kg. Býci měli krátkou černou srst s šedivým či nažloutlým pruhem přes celý hřbet, krávy hnědočervenou.
    Býci praturů dosahovali hmotnosti od 800 do 1000 kilogramů, samice byly zhruba o čtvrtinu menší. Jejich výšku uvádějí autoři v posledních letech od 160 do 170 centimetrů, u krav přibližně 150 centimetrů. Pro tento druh je charakteristický mohutný krk a hluboký hrudník, jehož délka dosahovala přibližně kohoutkové výšky zvířete. Pratuři se vyznačovali mohutnější přední částí těla, rovným hřbetem a nápadně štíhlýma, vysokýma nohama.
    Srst praturů byla hladká a krátká. V zimě však zhoustla a znatelně se prodloužila. Býci se vyznačovali černou srstí s šedivým nebo nažloutlým úhořím pruhem na zádech a bílým okolím nozder a tlamy. Samice byly hnědočervené, stejně jako mláďata.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00