Jak na věc


osmileté gymnázium praha 4

Kniha NEJSOU STEJNÉ již brzy k prodeji

    Rodiče v těchto případech často argumentují tím, že jejich dítě samo na gymnázium chtělo. A že ho nechali, ať se samo rozhodne. Jenže může se dítě ve věku deseti, jedenácti let samo správně rozhodnout? Většinou podlehne nějakému tlaku – učitele ze základní školy, který říká, že na to má, že je dost chytré, tak proč to nezkusit (vzhledem k tomu, že si učitelé právem stěžují na snižování úrovně ve třídách po odchodu dětí na víceletá gymnázia, spíš bychom očekávali, že budou děti přemlouvat, aby na ZŠ zůstaly). Jiný tlak vyvíjejí rodiče – už velmi brzy o studiu na gymnáziu hovoří jako o něčem, co může dítěti nabídnout lepší budoucnost. A i když pak chtějí nechat rozhodnutí na něm, ono je jejich postojem výrazně ovlivněno.
    Chtěla jsem znát názor na Lucku i z druhé strany – tedy od profesorů gymnázia. Ve vyplněném dotazníku jsem se dočkala těchto odpovědí. Dle třídní profesorky „zvládá Lucka učení pomocí mechanické paměti, občas obtížně nebo pomalu nachází logické souvislosti, často se nevydrží soustředit celou hodinu“. V podtextu byla patrná profesorčina pochybnost o tom, jestli dívka s takovými studijními předpoklady na gymnázium vůbec patří. Dle profesorky angličtiny je Lucka „velmi komunikativní, pracuje ráda na společných projektech, kde přispívá svými nápady a tvořivostí“.
    V kontextu Teorie typů se jedná se o dívku s dominantní extravertní intuicí a převahou cítění (ENFP), tedy temperamentu „Idealista“ (NF). Důvod svých potíží ve výuce a špatných výsledků vidí ona sama částečně ve způsobu výuky.


Bylo osmileté gymnázium špatná volba?

    Napadlo vás, jak je možné, že dívka, která „zvládá učení pomocí mechanické paměti, občas obtížně nebo pomalu nachází logické souvislosti“, podává vysoce nadprůměrné výkony v testech vyžadujících právě myšlení v souvislostech, abstrakci a logiku?
    Není pochyb o tom, že systematičnost, dochvilnost a smysl pro pořádek jsou užitečné vlastnosti, ale vypadá to, jako by škola uznávala jenom je a nedávala dost prostoru pro rozvoj schopnosti přizpůsobit se, improvizovat, tvořivě přistupovat k řešení úkolu atd. Dětem se tak trvale vštěpuje, že jejich přístup k plnění „tak vážných povinností“ je nesprávný a pěstuje se v nich pocit viny za věci, které jsou jejich naprostou přirozeností.
    Překvapují vás rozpory v hodnocení jednotlivých předmětů? Není možné z nich vyvodit, že dívce nejdou přírodovědné předměty a je více zaměřená humanitně. Vždyť z dějepisu má čtyřku. Možná se taky ptáte, proč tedy rodiče Lucku na gymnázium vůbec dávali. To nepoznali, že na to nemá?
    Nyní už je ve druhém ročníku, studium zvládá bez potíží. Vyhovuje jí jednak humanitní zaměření školy a osobnější přístup pedagogů, jednak vítá možnost uplatnit ve výuce své nápady, aktivně se účastnit různých projektů apod.


Biskupské gymnáziumHradec Králové

    Lucka chodila na běžnou základní školu v menším městě, která ve srovnání s ostatními školami patřila mezi ty prestižnější a náročnější. Od 1. třídy byla bezproblémové dítě. Všechno jí ve škole šlo, měla stále samé jedničky. Doma se učit nepotřebovala, stačilo jí to, co pochytila ve škole. Rodiče začali uvažovat o studiu na osmiletém gymnáziu.Nevím, jaké máte zkušenosti s přechodem dětí na víceleté gymnázium. Záleží jistě na tom, zda jste rodič a vašich dětí se to týkalo nebo týká. Pokusím se zde shrnout argumenty rodičů, kteří o studiu jejich potomka na víceletém gymnáziu uvažují. Především chtějí dostat dítě na elitní školu a pojistit si jeho vstup na VŠ. Jako další důvod uvádějí, že se dítě zatím vůbec nemuselo učit, tam že ho „přitáhnou“, slibují si, že se dítě naučí pravidelné domácí přípravě a celkově bude víc motivováno ke studiu. Někteří rodiče jako důvod uvádějí i to, že na ZŠ jejich dítě zakrňuje, tzv. spí na vavřínech, že nemá dostatečně chytré a schopné spolužáky, kteří by m
    Pro děti idealistického temperamentu (NF) je charakteristické především to, že jim nesvědčí výuka, při níž je nutno sedět tiše v lavici, poslouchat výklad učitele a promluvit jen na vyzvání a jen přímo s pedagogem – chtějí, aby jejich názory i ony samy byly brány na vědomí. Extravertní NF typy bývají při skupinové práci často mluvčími – pro tyto dovednosti mají velmi dobré verbální předpoklady (bohatou slovní zásobu a formulační dovednosti), dokážou ostatní nadchnout a strhnout. Nejhůře ze všech typů snášejí malí Idealisté testy, které mají „jedinou správnou“ odpověď a mají z nich strach, i když látku dobře znají. Více jim vyhovuje volnější zadání či eseje, v nichž mohou propojit faktické znalosti do širších souvislostí.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00