Jak na věc


onemocnění lumbálních a jiných meziobratlových plo

Podpůrná a komplexní péče u vzácných onemocnění

    O lidech, kteří onemocněli schizofrenií, se říká, že „cítí více a rozumějí jinak“. Často to pro ně znamená, že také více trpí. Trpí například poruchou schopnosti třídit pocity, myšlenky, vjemy, informace, přiřazovat je k sobě navzájem nebo v paměti k minulým zkušenostem.
    Velký význam pro vznik (a později event. léčení) schizofrenie má nepochybně prostředí, v němž člověk žije: rodina, přátelé, škola či zaměstnání, finanční zabezpečení, bydlení aj. Z těchto zdrojů může pramenit buď podpora a pohoda (ochranné faktory), nebo naopak konflikty, napětí a stres (ohrožující faktory). Všechny tyto oblasti ovlivňují celkový pocit životní pohody nebo nepohody, a proto je nutno jim věnovat maximální pozornost i při léčbě psychoticky nemocných.
    Hypotézy o tom, co je schizofrenie, nebyly dříve zcela jednotné. Dnes se na ni lékaři dívají jako na poruchu zpracování informací, která vede k určité ztrátě kontaktu s realitou. Psychózy mají totiž společný jeden faktor: poruchu přenosu dopaminu. Dopamin je nervový přenašeč, pos…


Posttraumatická stresová porucha

    Vědci se v současnosti shodují v tom, že se na propuknutí psychózy podílí vždy více faktorů a žádný z nich sám o sobě nestačí. Ve hře je určitá náchylnost (dispozice) k onemocnění schizofrenií, která se může, ale nemusí uplatnit. Tuto dispozici představuje především nadměrná citlivost (k určitým vlivům) a v důsledku toho nadměrná psychická zranitelnost. Podíl biologických, psychologických a sociálních vlivů na vzniku onemocnění je u každého pacienta jiný: u někoho převládají příčiny biologické (např. těžký porod), u jiného neuspokojivé rodinné zázemí, u dalšího situační zátěž (maturita, partnerský vztah atd.).
    Čeští vojáci se na misích v Kosovu i Afghánistánu pohybují v nepřátelském prostředí. Podle oficiálních odhadů vyhledá kvůli účasti v misi psychologickou či psychiatrickou pomoc asi jedno procento vojáků. Samotní veteráni ale operují s počty, které jsou desetinásobně vyšší. Od rok…
    Mentální anorexie je nemoc, která nastupuje nejčastěji v pubertě a adolescenci a postihuje v 95 % dívky. Vyznačuje se odmítáním udržet svou tělesnou hmotnost nad minimální váhou vzhledem k věku a výšce, takže BMI (Body Mass Index) klesne pod 17,5. Dalším znakem je intenzivní stra…
    Pro panickou poruchu jsou typické opakující se záchvaty silné úzkosti (panické ataky) provázené řadou tělesných příznaků: bušení srdce, zrychleným dýcháním, pocením, třeskem, návaly horka či chladu, závratěmi, křečemi v prstech. Ataky nastupují rychle, nečekaně, člověk jejich pří…


Informace o chorobách, onemocněních a zdravotních stavech

    Schizofrenie narušuje některou (nebo několik) ze součástí duševního života: vnímání, emoce, myšlení, vůli, schopnost soustředění, rozhodování, cílevědomého konání, schopnost dlouhodobého plánování, udržení stálých vztahů aj. především však schizofrenie narušuje souhru těchto psychických funkcí.
    Tyto duševní pochody u zdravého a bdělého člověka probíhají z velké části automaticky. U člověka, který zrovna prožívá psychózu, se však ztratily hranice mezi minulostí a přítomností, mezi přítomností a budoucností, mezi důležitým a nedůležitým, mezi vlastním prožíváním a vnějšími podněty, mezi vlastním tělem a okolním prostředím. Rozdíly se setřely, vše je promíseno, překrývá se či splývá. Spojují se věci nesouvisející a naopak ty, které byly dříve zřetelné a známé, se jeví cizí a ztrácejí smysl.
    Autismus existoval ve všech dobách a ve všech kulturách. Postupem doby se diagnostikoval nejdříve samotný autismus a později jeho jednotlivé projevy zahrnuté pod pojem poruchy autistického spektra. Jednou z nich je Aspergerův syndrom, charakterizovaný jako forma sociální dyslexie…


Pozitivní stres (velkou zátěží bývají i situace nebo události, na než se člověk těší a které prožívá kladně):

    Každé dítě s diagnostikovanou poruchou autistického spektra je jiné, u žádného se nevyskytují všechny symptomy. Že něco není v pořádku, pozorují rodiče kolem dvou let věku dítěte. Zpočátku se zdá, že je vývojově pozadu, později se uvažuje o lehké mozkové dysfunkci. Včasná diagnóz…
    „Srdečně Vás zveme na plánovaný seminář Podpůrná a komplexní péče u vzácných onemocnění, který se bude konat ve středu 20.2. 2019 od 11h ve Poslanecké sněmovně ČR, organizovaný pod záštitou poslanců MUDr. Davida Kasala a Ing. Aleše Juchelky.Seminář se bude zabývat tématikou potřeb pacientů s VO a nutnosti komplexní péče o ně, vystoupí mimo jiné prof. PaeDr. Jan Michalík, prim. MUDr. Mahulena Mojžíšová, zástupci MZ a pojišťoven.Semináře se též zúčastní i host z USA, paní Kathryn Devanny, která se dlouhodobě věnuje péči o pacienty se vzácnými chorobami a bude s námi sdílet své zkušenosti.Budeme velmi rádi ,když přijmete pozvání a zarezervujete si svůj čas.“ Prosíme Vás tímo o potvrzení účasti na email vz@psp.cz, co nejdříve Vám to vyjde. Moc děkujeme. Pro vstup do sněmovny si prosím nezapomeňte vzít idetifikační průkaz. Pozvánku si můžete prohlédnout zde.


Diagnóza → Duševní onemocnění

    Takový stav ovšem sám o sobě není vůbec neobvyklý – zná jej každý člověk ze svých snů. Nejen v psychóze, i při snění prožíváme podivné příběhy, v nichž jsme ve středu dění a zároveň je sledujeme jako diváci. Podstatný rozdíl je však v tom, že z psychózy se nelze probudit. Zatímco sny se objevují ve spánku, v psychóze prostupuje tento způsob prožívání pacientovu mysl i v bdělém stavu a pacient se jej nemůže jednoduše zbavit. Kdy jindy ještě lidé zažívají podobné stavy? Například po požití některých drog, v náboženském vytržení (transu), při katastrofických zážitcích, při meditaci, při cvičení jógy, při holotropním dýchání, při některých otravách, při některých tělesných onemocněních (např. známé blouznění v horečkách). „Je to jako sen, ale není to sen, protože nespíte. A protože nespíte, nemůžete se probudit…“
    Je složité přesně a jednoznačně určit, co je v našem prožívání, myšlení a chování ještě normální, a co už nikoli. Mnohdy záleží spíš na tom, co je v daném místě a dané době běžné, co je ve společnosti zvykem. Příznaky se u jednotlivých nemocných mohou značně lišit a zřídkakdy se vyskytují dlouhodobě – většinou po období zhoršení nemoci odeznívají.
    Lidé s poruchou autistického spektra jsou jiní. Kvůli svému handicapu jiným způsobem vnímají a chápou svět, který je obklopuje. Jejich chování je odlišné a mnohdy velmi obtížně pochopitelné. K tomu, aby autisté mohli dobře fungovat, potřebují pomoc. Běžná výchova a snaha přinutit…
    ​Podstatou tohoto nově objeveného syndromu je vrozená genetická vada, při níž je postižen sedmnáctý chromozom. Jedním z hlavních projevů nemoci jsou poruchy spánku, protože spánkový hormon děti nevylučují v noci, jak je tomu běžné, ale průběžně celý den. Děti nedokážou kontrolova…


První video ke dni vzácných onemocnění 2019

    Je třeba vědět, že tyto projevy nejsou nemoc sama, nýbrž jen vnější důsledky toho, co člověk prožívá uvnitř. Onemocnění probíhá ve vlnách: po zhoršení přichází opět zlepšení a klid.


Doporučení evropské pacientské organizace pro vzácná onemocnění - EURORDIS k integraci Evropských referenčních sítí (ERN) do národních zdravotních systémů.

    Vnější projevy akutního onemocnění mohou vypadat například takto: člověk je nervózní, mluví nesouvisle, mění rychle plány, často se něčeho strachuje, je napjatý, úzkostný, mluví o ohrožení, pomlouvání apod. Dotyčný může podnikat i různé akce na svoji ochranu proti domnělému nebezpečí – ucpává okna, dveře, vypíná si plyn, odpojuje televizi a rádio, vyhazuje jídlo uvařené příbuznými atd. Často bývá považován za podivína. Někdy si povídá sám pro sebe, přestává komunikovat s nejbližšími, je nesoustředěný, špatně spí. V důsledku vnitřní nepohody bývá podrážděný, hádavý. Často trpí výkyvy nálad – někdy prožívá tzv. mánii (tedy nadnesenou náladu, bezstarostnost, činnost bez ohledu na budoucí důsledky), mnohem častěji však trpí depresí – tedy skleslostí, smutkem, pocity méněcennosti, beznaděje, špatnosti vlastní i celého světa. V určitých obdobích takový člověk může přestat dbát o svůj vzhled, oblečení, osobní hygienu. Přestává chodit do práce (nebo ji nezvládá), nakupovat si, uklízet i vařit,
    Na propuknutí schizofrenie mají patrně vliv ještě další faktory: dědičnost, porodní komplikace, těžké nemoci v dětství, špatná výživa, růst a hormonální změny v pubertě a dospívání, zneužívání drog (včetně alkoholu), u žen navíc menstruační cyklus, hormonální poruchy, těhotenství, porod a kojení.
    Co přispívá k propuknutí schizofrenie? Lidé, kteří onemocní psychózou, mají změněnou schopnost zpracovávat informace z okolí: omezeně nebo nesprávně rozlišují důležitost a naléhavost informací, jsou nejistí v mezilidském kontaktu, neboť se obtížně orientují v emočních signálech od druhých lidí, špatně se přizpůsobují novým situacím, pomalu si zvykají. Bývají náchylní reagovat určitým způsobem – obrácením se do sebe, omezením komunikace, odvrácením se od vnějšího světa k vnitřnímu, hledáním uklidnění a řešení ve fantazii. Bývají podezřívaví a odtažití, což stupňuje jejich vzájemné nepochopení s okolím.


Jak se pozná člověk, který onemocněl schizofrenií

    U mladého člověka může dojít v období dospívání k dramatickým změnám v prožívání. Jeho dosavadní vnitřní jistoty – jeho identita – je otřesena. Úzkost ze ztráty kontroly nad bouřlivými prožitky, obtížné hledání nových záchytných bodů, rozpory mezi vnitřní nezralostí a společenskými nároky („uč se, chovej se zodpovědně, starej se sám o sebe, poslouchej..“) vedou k nitřním i vnějším konfliktům. Stres pak může prolomit oslabené psychické obranné síly – a to je právě chvíle, kdy velmi často propuká psychóza.
    Zásluhou nebývalého pokroku ve výzkumu v medicíně jsou dnes již alespoň částečně objasněny biologické souvislosti některých duševních poruch. V případě schizofrenie hraje důležitou roli chemická látka zvaná dopamin. Dopamin se podílí na fungování lidského mozku jako přenašeč vzruchů/informací mezi jednotlivými nervovými buňkami. Pokud je dopaminu mezi buňkami nadbytek, cítí se buňky „zahlceny“, nedokážou signály zpracovávat a začínají fungovat chaoticky. To je pravděpodobně biologický podklad chaotického prožívání, o kterém jsme psali výše.
    Utrpení člověka, který prochází stresovou situací, poznaly tisíce lidí, jejichž domov zničily povodně. Katastrofální dopad na psychiku přichází často až ve chvíli, kdy je krize zdánlivě překonaná. Hrdinka našeho příběhu paní Johana, kterou navíc zasáhla i ztráta blízkého člověka,…


19.11.2018 Český rozhlas plus. Zaostřeno. Proč nemáme léky na vzácné choroby

    V současné době žije v České republice zhruba 100 tisíc lidí s diagnózou psychóza. Slovo psychóza je odborný lékařský výraz pro skupinu duševních onemocnění, do níž patří především schizofrenie, bipolární porucha (dříve maniodepresivita), dále porucha s bludy a další příbuzné poruchy. Psychózy jsou závažná duševní onemocnění, z nichž mívají lidé veliký strach. V dnešní době však jsou již přeci jen alespoň u většiny pacientů léčitelná a dopad na jejich život je tak s pomocí moderní lékařské, psychologické a sociální péče značně omezený.
    Populárního herce Marka Vašuta přivedly deprese až na hranici života a smrti. Neúspěšný pokus o sebevraždu ho donutil k léčení duševní choroby, která si stále víc vybírá krutou daň proto, že společnost je ještě málo informovaná o její podstatě. Deprese se naopak často pokládá jen…
    Schizofrenie je stav myšlenkového a pocitového chaosu, který většina nemocných prožívá jako nepříjemný, ohrožující nebo dokonce děsivý. Někteří naopak vnímají nové obrazy a originální nápady ve své mysli jako obohacení, zažívají euforii, v někom se probouzí netušená tvořivost.
    Zdá se, že lidé, kteří později onemocněli psychózou, byli již dříve (častěji než jiní lidé) uzavření, plaší, úzkostní, zvýšeně citliví na konflikty. Někteří se snaží pomoci si alkoholem či drogami, to však jen zvyšuje jejich ohrožení psychózou.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
22059
cache: 0024:00:00