Jak na věc


neplacené volno

Povinnost dodržet minimální vyměřovací základ

    Nově od 1. 1. 2015 záleží při platbě zdravotního pojistného na výši příjmu v daném měsíci, kdy je čerpáno neplacené volno. V případě, že čerpáte volno pouze z části měsíce a Váš příjem přesáhne minimální mzdu, která v současné době činí 9200 Kč, odvede za Vás doplatek zaměstnavatel. Doplatek se pohybuje ve výši 13,5% z výše Vašeho příjmu, z nichž odvádí 9% zaměstnavatel a 4,5% jde z Vašeho platu.
    Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, ale zaokrouhlují se pouze výsledné částky pojistného, případně penále – na celou korunu směrem nahoru.
    Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:
    Jestliže budete mít neplacené volno po celý kalendářní měsíc, bude Vám zdravotní pojištění vypočítáno z minimální mzdy. Takže Vy jako zaměstnanec budete muset sami uhradit doplatek 13,5% z minimální mzdy platící v roce 2016 ve výši 9900 Kč na zdravotní pojišťovně.
    Při sazbě 13,5% z částky 32 000 Kč činí pojistné 4 320 Kč. Jedna třetina (1 140 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (2 880 Kč) uhradí zaměstnavatel.


Výpočet výše pojistného zaměstnavatelem od ledna 2015

    U ostatních zaměstnanců bude muset zaměstnavatel zajistit odvod pojistného alespoň z minima 9 200 Kč (při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc) nebo z poměrné části tohoto minima (při zaměstnání trvajícím pouze po část kalendářního měsíce).
    Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného za měsíc květen dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 21 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte jako:
    Aby mohl zaměstnavatel odvádět pojistné z vyměřovacího základu nižšího, než je zákonné minimum, musí mít k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu zaměstnanci).
    Příklady č. 1 – 3 popisují situaci, kdy pro zaměstnance a zaměstnavatele platí povinnost dodržet v roce 2015 při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ 9 200 Kč.
    Výpočet celkové částky pojistného v důsledku neomluvené absence zaměstnance vycházel ze stejného principu jako v případě neplaceného volna (minimální mzda, resp. její poměrná část podle počtu celých kalendářních dnů trvání takové nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání), nicméně podstatné odlišnosti spočívaly ve skutečnosti, že:


Neplacené volno a zdravotní pojištění

    Z obecného pohledu platilo, že v případě poskytnutí neplaceného volna se pojistné na zdravotní pojištění odvádělo, výjimky byly taxativně vyjmenovány v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) – c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
    Neplacené volno má i několik nevýhod pro Vás jako zaměstnance. V případě, že během neplaceného volna onemocníte, nemáte nárok na náhradu mzdy v prvních 14 dnech. Můžete i přes to, že nejste v práci dostat výpověď a v případě delšího volna se po návratu nemusíte vrátit na původní pozici.
    V následujícím textu jsou rozvedeny vybrané situace, které mohou zaměstnavatelé řešit v souvislosti s placením pojistného v případě poskytnutého neplaceného volna, resp. při vykázané neomluvené absenci, a to v návaznosti na skutečnost, zda musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ (případně jeho poměrná část) či nikoli. V příkladech je většinou řešeno poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci – stejným způsobem by zaměstnavatel postupoval i tehdy, pokud by se jednalo o neomluvenou absenci.


Vyměřovací základ nižší než minimální

    Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 9 200 Kč ve výši 1 242 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
    Kliknutím na níže uvedený odkaz "Odeslat", v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. v platném znění výslovně souhlasím se zpracováním a uchováním veškerých mých osobních údajů, které poskytuji prostřednictvím společnosti Obchodní vybavení s.r.o. Tyto údaje poskytuji společnosti Obchodní vybavení s.r.o., jako správci osobních údajů či jako jeho zmocněnému zástupci, výhradně za účelem poskytnutí informací, nejdéle na tři roky od jejich zaslání.
    V tomto případě se poměrná část minimálního vyměřovacího základu snižuje ještě o 8 kalendářních dnů nemoci, takže v květnu musí být odvedeno pojistné za 13 kalendářních dnů trvání neplaceného volna z vyměřovacího základu 3 858,06 Kč [(13: 31) x 9 200] v částce 521 Kč (0,135 x 3 858,06), taktéž hrazené zaměstnancem. ~PRIk
    Příklady č. 4 – 7 uvádějí situaci, kdy pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ustanovení o povinnosti dodržet v roce 2015 při odvodu pojistného poměrnou část minimálního vyměřovacího základu.


Neplacené volno a neomluvená absence zaměstnance nově od 1.1.2015

    Povinnost úhrady doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu přechází na zaměstnavatele pouze tehdy, pokud se jedná o situace uvedené v § 207 až 209 zákoníku práce jako překážky v práci na straně zaměstnavatele.
    Zaměstnavatel musí zabezpečit odvod pojistného z poměrné části minima 6 232,25 (viz Příklad č. 4) v částce 842 Kč. Z dosaženého příjmu 5 000 Kč činí pojistné 675 Kč, zaměstnanec hradí 225 Kč, zaměstnavatel 450 Kč. Z rozdílu 1 232,25 Kč činí pojistné 167 Kč. Zaměstnanci bude sraženo celkem 392 Kč (225 + 167), zaměstnavatel uhradí 450 Kč.
    Od 1. 1. 2015 došlo ke změně řešení zdravotního pojištění v rámci neplacené volna. V minulosti platil zdravotní pojištění zaměstnavatel zaměstnanci i v době neplaceného volna. Částka se počítala z aktuální minimální mzdy. Od roku 2015 není tento doplatek poskytovaný zaměstnavatelem automatický.


Jak se změnilo neplacené volno?

    Jestliže osoba celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku nemá v průběhu zaměstnání v určitém měsíci po dobu celého tohoto měsíce žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani z podnikání, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1.6.2015) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (tj. k datu 30.6.2015) ukončení nároku na zařazení této osoby do kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát. Pojistné za měsíc červenec se odvede ze skutečné výše příjmu v částce 972 Kč, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
    Zákon č. 267/2014 Sb. provedl několik změn i v oblasti zdravotního pojištění, kdy významnou novinku představuje mj. zrušení (resp. změna) § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., včetně souvisejícího § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., řešících v podobě platné do konce roku 2014 tematiku neplaceného volna a neomluvené absence zaměstnance (nový text § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., se dotýká podmínek přepočtu příjmu vypláceného v cizí měně na českou měnu).
    V druhém případě, že Váš plat v měsíci, kdy dostanete neplacené volno, nedosáhne ani minimální mzdy, bude doplatek na zdravotní pojištění vypočten kombinovaně. To znamená, že zaměstnavatel uhradí 9% z Vašeho platu daného měsíce a zbylých 4,5% z minimální mzdy Vám strhne z měsíční mzdy.


Povinnost dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu

    Ze skutečně dosaženého příjmu 9 000 Kč činí 13,5% pojistného částku 1 215 Kč. Jednu třetinu (405 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (810 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 200 Kč ve výši 27 Kč – uhradí zaměstnanec. Z celkové (minimální) částky pojistného 1 242 Kč tak zaplatí zaměstnanec 432 Kč (405 + 27) a zaměstnavatel 810 Kč.
    Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 21.5.2015, v měsíci květnu měl neplacené volno do 13. 5., od 14. 5. byl až do skončení pracovního poměru nemocen.
    Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění k datu 1.1.1993 zaujímala specifickou roli problematika placení pojistného zaměstnavatelem v souvislosti s poskytnutím pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna) nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00