Jak na věc


neplacené volno

Povinnost dodržet minimální vyměřovací základ

    Od počátku fungování systému veřejného zdravotního pojištění k datu 1.1.1993 zaujímala specifickou roli problematika placení pojistného zaměstnavatelem v souvislosti s poskytnutím pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna) nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance.
    Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného za měsíc květen dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 21 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte jako:
    Příklady č. 1 – 3 popisují situaci, kdy pro zaměstnance a zaměstnavatele platí povinnost dodržet v roce 2015 při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ 9 200 Kč.
    Jestliže budete mít neplacené volno po celý kalendářní měsíc, bude Vám zdravotní pojištění vypočítáno z minimální mzdy. Takže Vy jako zaměstnanec budete muset sami uhradit doplatek 13,5% z minimální mzdy platící v roce 2016 ve výši 9900 Kč na zdravotní pojišťovně.
    Povinnost úhrady doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu přechází na zaměstnavatele pouze tehdy, pokud se jedná o situace uvedené v § 207 až 209 zákoníku práce jako překážky v práci na straně zaměstnavatele.


Neplacené volno a neomluvená absence zaměstnance nově od 1.1.2015

    Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 21.5.2015, v měsíci květnu měl neplacené volno do 13. 5., od 14. 5. byl až do skončení pracovního poměru nemocen.
    Nově od 1. 1. 2015 záleží při platbě zdravotního pojistného na výši příjmu v daném měsíci, kdy je čerpáno neplacené volno. V případě, že čerpáte volno pouze z části měsíce a Váš příjem přesáhne minimální mzdu, která v současné době činí 9200 Kč, odvede za Vás doplatek zaměstnavatel. Doplatek se pohybuje ve výši 13,5% z výše Vašeho příjmu, z nichž odvádí 9% zaměstnavatel a 4,5% jde z Vašeho platu.
    V následujícím textu jsou rozvedeny vybrané situace, které mohou zaměstnavatelé řešit v souvislosti s placením pojistného v případě poskytnutého neplaceného volna, resp. při vykázané neomluvené absenci, a to v návaznosti na skutečnost, zda musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ (případně jeho poměrná část) či nikoli. V příkladech je většinou řešeno poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci – stejným způsobem by zaměstnavatel postupoval i tehdy, pokud by se jednalo o neomluvenou absenci.


Jak se změnilo neplacené volno?

    Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku bylo poskytnuto po celý měsíc červen 2015 neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci červnu nevykázala, v měsíci červnu jí byl zúčtován hrubý příjem 7 200 Kč.
    Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, resp. jeho poměrná část, ale zaokrouhlují se pouze výsledné částky pojistného, případně penále – na celou korunu směrem nahoru.
    U ostatních zaměstnanců bude muset zaměstnavatel zajistit odvod pojistného alespoň z minima 9 200 Kč (při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc) nebo z poměrné části tohoto minima (při zaměstnání trvajícím pouze po část kalendářního měsíce).
    Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:


Povinnost dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu

    V přímé návaznosti na placení pojistného zaměstnavatelem, s přihlédnutím k povinnosti případně dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ, se při novém způsobu řešení neplaceného volna a neomluvené absence vychází po datu 1.1.2015 zejména z ustanovení § 3 odstavců 4, 6, 8, 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění platném od 1.1.2015, jak je blíže rozebráno v dalším textu. Pro placení pojistného jsou v této právní normě důležitými například i ustanovení § 4 odst. 1 (rozhodné období pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance) a § 13 (odvod pojistného při souběhu příjmů).
    Kliknutím na níže uvedený odkaz "Odeslat", v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. v platném znění výslovně souhlasím se zpracováním a uchováním veškerých mých osobních údajů, které poskytuji prostřednictvím společnosti Obchodní vybavení s.r.o. Tyto údaje poskytuji společnosti Obchodní vybavení s.r.o., jako správci osobních údajů či jako jeho zmocněnému zástupci, výhradně za účelem poskytnutí informací, nejdéle na tři roky od jejich zaslání.
    V důsledku této poměrně zásadní změny již zaměstnavatelé neodvádějí od 1.1.2015 pojistné z neplaceného volna nebo z neomluvené absence, nicméně s ohledem na platnou právní úpravu je zapotřebí brát v úvahu například tyto zásady:
    V druhém případě, že Váš plat v měsíci, kdy dostanete neplacené volno, nedosáhne ani minimální mzdy, bude doplatek na zdravotní pojištění vypočten kombinovaně. To znamená, že zaměstnavatel uhradí 9% z Vašeho platu daného měsíce a zbylých 4,5% z minimální mzdy Vám strhne z měsíční mzdy.


Vyměřovací základ nižší než minimální

    V tomto případě se poměrná část minimálního vyměřovacího základu snižuje ještě o 8 kalendářních dnů nemoci, takže v květnu musí být odvedeno pojistné za 13 kalendářních dnů trvání neplaceného volna z vyměřovacího základu 3 858,06 Kč [(13: 31) x 9 200] v částce 521 Kč (0,135 x 3 858,06), taktéž hrazené zaměstnancem. ~PRIk
    Ze skutečně dosaženého příjmu 9 000 Kč činí 13,5% pojistného částku 1 215 Kč. Jednu třetinu (405 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (810 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 200 Kč ve výši 27 Kč – uhradí zaměstnanec. Z celkové (minimální) částky pojistného 1 242 Kč tak zaplatí zaměstnanec 432 Kč (405 + 27) a zaměstnavatel 810 Kč.
    Výpočet celkové částky pojistného v důsledku neomluvené absence zaměstnance vycházel ze stejného principu jako v případě neplaceného volna (minimální mzda, resp. její poměrná část podle počtu celých kalendářních dnů trvání takové nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání), nicméně podstatné odlišnosti spočívaly ve skutečnosti, že:
    Příklady č. 4 – 7 uvádějí situaci, kdy pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ustanovení o povinnosti dodržet v roce 2015 při odvodu pojistného poměrnou část minimálního vyměřovacího základu.


Výpočet výše pojistného zaměstnavatelem od ledna 2015

    Automatický nárok na neplacené volno zaměstnanci dle zákoníku práce máte pouze tehdy, pokud jde o závažné osobní důvody, tedy v případě Vaší svatby nebo Vašich rodičů, narození Vašeho dítěte, pohřbu v rodině apod. V opačném případě musíte podávat žádost k zaměstnavalteli. Konečné rozhodnutí závisí zcela na něm, zda žádosti vyhoví nebo ne. V řadě zaměstnání však není s poskytnutím neplaceného volna problém, ale existuje řada výrobních provozů, kde je tato možnost zcela nemyslitelná.
    Z obecného pohledu platilo, že v případě poskytnutí neplaceného volna se pojistné na zdravotní pojištění odvádělo, výjimky byly taxativně vyjmenovány v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) – c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
    Aby mohl zaměstnavatel odvádět pojistné z vyměřovacího základu nižšího, než je zákonné minimum, musí mít k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí o přiznání důchodu zaměstnanci).
    Při sazbě 13,5% z částky 32 000 Kč činí pojistné 4 320 Kč. Jedna třetina (1 140 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (2 880 Kč) uhradí zaměstnavatel.
    Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 9 200 Kč ve výši 1 242 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.


Neplacené volno a zdravotní pojištění

    Čas od času zaměstnanci nevycházejí s dovolenou nebo ji nechtějí čerpat například na delší pobyt v zahraničí, v lázních nebo na záležitosti v domácnosti, starost o nemocné dítě nebo stavební úpravy. V tom případě řada z nich vybírá možnost vzít si neplacené volno.
    Od 1. 1. 2015 došlo ke změně řešení zdravotního pojištění v rámci neplacené volna. V minulosti platil zdravotní pojištění zaměstnavatel zaměstnanci i v době neplaceného volna. Částka se počítala z aktuální minimální mzdy. Od roku 2015 není tento doplatek poskytovaný zaměstnavatelem automatický.
    Zákon č. 267/2014 Sb. provedl několik změn i v oblasti zdravotního pojištění, kdy významnou novinku představuje mj. zrušení (resp. změna) § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., včetně souvisejícího § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., řešících v podobě platné do konce roku 2014 tematiku neplaceného volna a neomluvené absence zaměstnance (nový text § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., se dotýká podmínek přepočtu příjmu vypláceného v cizí měně na českou měnu).


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00