Jak na věc


největší stisk čelistí

Video, jak varan komodský uloví buvola

    Varani komodští jsou chráněni indonéskými zákony a za účelem jejich ochrany byl v roce 1980 založen Národní park Komodo, který je dnes součást Světového dědictví UNESCO. Dnes žije na ostrově Komodo (a sousedních ostrovech Rinca, Flores, Gili Motang a Gili Dasami) asi 4 000 jedinců.
    Odkazy:http://en.wikipedia.org/wiki/Deinosuchushttp://www.national-geographic.cz/detail/nejsilnejsi-celisti-v-risi-zvirat-ma-krokodyl-prekonal-i-tyranosaura-16479/http://news.nationalgeographic.com/news/2010/03/100323-giant-croc-crocodile-dinosaurs-deinosuchus-feces-poop/http://www.bio.fsu.edu/faculty-erickson.php
    Myslím, že postupné zesilování gravitace není v souladu s polohou Země v obyvatelné zóně. Silnější gravitace by postupně přitahovala Zemi blíž. Přitom by ale Slunce sílilo, protože výkon hvězdy je úměrný tlaku v ní. A při tak velké míře, jaká by vysvětlila velikost dinosaurů, by se Země v obyvatelné zóně neudržela.
    U zraněného, nebo mrtvého zvířete se vždy sejde mnoho varanů z širokého okolí, neboť pach krve (mršiny) je varan schopen vycítit až na vzdálenost 11 km.


Cena a prodej varanů komodských

    Tímto super-krokodýlem byl aligatoroid Deinosuchus hatcheri, popsaný vědecky roku 1909 W. J. Holandem. Asi před 80 až 73 miliony let obýval tento sladkovodní obr oblasti západu i východu Severní Ameriky, tehdy šlo o oba břehy ohromného vnitrozemského moře. První zkameněliny tohoto krokodýla byly objeveny již v 50. letech 19. století, lepší zkameněliny ale přišly až ve 40. letech minulého století a posléze i v posledních desetiletích. Díky nim máme dnes poměrně dobrou představu o vzhledu tohoto pravěkého plaza z doby dinosaurů. Byl mnohem větší než jeho dnešní příbuzní, protože dosahoval délky asi 10-12 metrů a hmotnosti až 8,5 tuny. Tím pádem byl dvakrát delší a zhruba šestkrát těžší než největší známí zástupci krokodýla mořského. Největší lebky deinosucha (toto rodové jméno mimochodem znamená “strašný krokodýl”, což je dost trefné) dosahují délky asi 1,3 až 1,8 metru. Na špičce svého čumáku měl typickou “bouli” a jeho zuby byly velmi silné, dobře uzpůsobené k drcení kostí. Zřejmě doká
    Varan komodský obývá lesy i travnaté oblasti již zmiňovaných ostrovů. Aktivní je výhradně ve dne, neboť má velmi špatné noční vidění (jeho sítnice totiž obsahuje pouze čípky).
    Dříve se myslelo, že sliny obsahují pouze toxické bakterie, ale od roku 2010 víme, že varani komodští mají jedové žlázy a ve slinách se tedy nachází velice účinný jed. Ani ti největší savci vyskytující se na ostrovech tak nemají žádnou šanci. Poranění jedinci po opakovaných útocích neumírají hned, ale v důsledku neustávajícího krvácení.
    Jako nejdelší ještěr je uváděn s 3,21 m varan skvrnitý (Varanus salvator) ze Srí Lanky (Cejlon). Varan skvrnitý je však mnohem subtilnější a obvyklá váha v dospělosti je pouze 20 kg (výjimečně 50 kg). Nejtěžší varan komodský vážil 166 kg (včetně nestrávené potravy) a právem mu tak patří titul toho největšího!


Největší ještěr na světě je jedovatý

    V Evropě je chováno celkem 43 varanů komodských ve 13 zoologických zahradách. Varany komodské chová Zoo Praha od roku 2004, kdy přišel pár dvouletých zvířat z Indonésie. Samice Aranka se zapsala do historie, protože se stala světovou rekordmankou – nakladla sedm snůšek, z nichž se vylíhlo 47 mláďat – z toho velká část partenogeneticky, tedy bez oplození.
    Pro vědce varani komodští vždy představovali záhadu. Pro západní svět byli objeveni teprve „nedávno“. Druh popsal v roce 1912 nizozemský přírodovědec Peter Ouwens a to pod dodnes platným vědeckým názvem Varanus komodoensis. Peter Ouwens (kurátor Zoologického muzea v jávském Bogoru) popsal varana komodského na základě fotografií a kůže získaných expedicí vyslanou nizozemskou koloniální správou, za účelem prověření zpráv o tam se vyskytujících „dracích“.
    Varan komodský (Varanus komodoensis) je největší (nejmohutnější) a nejtěžší (ne však nejdelší) ještěr na světě. Nejdelší změřený exemplář varana komodského měřil 3,13 m.


Nej… ze světa živé i neživé přírody

    Živou kořist varan uloví tak, že dospělý varan číhá a když se vhodná kořist dostatečně přiblíží prudce vyrazí vpřed a zaútočí. Do kořisti se zakousne ostrými pilovitými zuby a do rány se tak dostane velké množství bakterií, ale i jed z jedové žlázy, kterou má varan ve spodní čelisti. Jed u kořisti potlačuje srážení krve a vyvolá pokles krevního tlaku. Oběť pokousaná varanem vždy těžce krvácí a upadá rychle do šoku. Zajímavostí je, že stisk čelistí dospělého varana se rovná stisku kočky domácí. Jak tedy dokáže varan tak moc oběti uškodit? Využívá toho, že jeho 60 zahnutých zubů je extrémně ostrých a současně pilovitých. Varan svým tělem vyvolá páčení a zuby se tak velmi snadno zaříznou do masa.
    Živí se jak zdechlinami, tak živou kořistí, přičemž strava dospělého jedince je tvořena především jeleny, divokými prasaty, buvoly, hady, ptáky a i jinými varany. Jsou to totiž kanibalové. Varan komodský dokáže najednou zkonzumovat potravu o ekvivalentu 80 % své váhy. Když se ale nasytí, dokáže pak týdny hladovět.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0048:00:00