Jak na věc


největší stisk čelistí

Cena a prodej varanů komodských

    Varan komodský obývá lesy i travnaté oblasti již zmiňovaných ostrovů. Aktivní je výhradně ve dne, neboť má velmi špatné noční vidění (jeho sítnice totiž obsahuje pouze čípky).
    Jaká tedy byla síla čelistního stisku tohoto obřího aligátorům podobného obra? Vzhledem k tomu, že zřejmě útočil i na velké kachnozobé dinosaury, kteří se přišli napít ke břehům vodních nádrží, museli být schopni skutečně drtivého zákusu. Také nejspíš napadali velké mořské želvy, které


Video, jak varan komodský uloví buvola

    mohly být dokonce hlavní potravou těchto krokodýlů. I současný krokodýl mořský údajně dokáže ve svých čelistech snadno rozdrtit lebku buvola, jak silný byl tedy v tomto ohledu deinosuchus? Odhady se samozřejmě výrazně liší, ty nejnižší se přitom pohybují “jen” kolem 18 000 Newtonů. Pravděpodobnější údaj publikoval nedávno opět Gregory Erickson, který extrapolací údajů přímo změřených u současných aligátorů a krokodýlů stanovil pro příbuzný jihoamerický druh Deinosuchus riograndensis děsivou hodnotu 102 800 Newtonů! Takovou silou dokázal deinosuchus usmrtit cokoliv živého při jediném skousnutí. Navíc se ještě jedná spíše o průměrnou hodnotu, protože pro výpočet nebyly použity míry největších známých exemplářů. Přesto však ani deinosuchus nebyl absolutním rekordmanem živočišné říše – tím byl nejspíš obří třetihorní žralok Carcharodon (Carcharocles) megalodon s odhadovanou hodnotou 108 000 – 182 000 Newtonů! Na souši však kraloval právě křídový deinosuchus, ztělesněný démon a zabiják dino
    Případně, co kdyby objemová relativita způsobovala jen změny v něčem konkrétním, kupříkladu v gravitaci. Tj. menší atom by působil menší gravitační silou a byl tím pádem lehčí. Jak by v měřítku miliónů let pomalu rostl do velikosti, těžkl by, což by znamenalo selekční tlak na velikost živé přírody. Rostliny a tvorové geneticky naprogramovaní k růstu do obřích velikostí by náhle nedokázali přežít se svým genetickým kódem, který by je předurčoval ke skladbě ze stále těžších a těžších atomů. Během tisíců generací by stejný tvor byl měl hmotnost větší, protože atomy by zvětšovaly svoje gravitační působení.
    Při jídle si přidržuje kořist předníma nohama a vytrhává z ní velké kusy masa, které polyká vcelku. Červeně zbarvené sliny produkované v hojném množství slouží jako lubrikant, i tak je ale polykání poměrně dlouhý a náročný proces, např. spolknutí kozy trvá běžně 15–20 minut. Po natrávení potravy varan vyzvrací nestravitelné části, jako rohy, chlupy a zuby, vše obalené páchnoucím slizem.


Největší ještěr na světě je jedovatý

    Živou kořist varan uloví tak, že dospělý varan číhá a když se vhodná kořist dostatečně přiblíží prudce vyrazí vpřed a zaútočí. Do kořisti se zakousne ostrými pilovitými zuby a do rány se tak dostane velké množství bakterií, ale i jed z jedové žlázy, kterou má varan ve spodní čelisti. Jed u kořisti potlačuje srážení krve a vyvolá pokles krevního tlaku. Oběť pokousaná varanem vždy těžce krvácí a upadá rychle do šoku. Zajímavostí je, že stisk čelistí dospělého varana se rovná stisku kočky domácí. Jak tedy dokáže varan tak moc oběti uškodit? Využívá toho, že jeho 60 zahnutých zubů je extrémně ostrých a současně pilovitých. Varan svým tělem vyvolá páčení a zuby se tak velmi snadno zaříznou do masa.
    Odkazy:http://en.wikipedia.org/wiki/Deinosuchushttp://www.national-geographic.cz/detail/nejsilnejsi-celisti-v-risi-zvirat-ma-krokodyl-prekonal-i-tyranosaura-16479/http://news.nationalgeographic.com/news/2010/03/100323-giant-croc-crocodile-dinosaurs-deinosuchus-feces-poop/http://www.bio.fsu.edu/faculty-erickson.php
    Dříve se myslelo, že sliny obsahují pouze toxické bakterie, ale od roku 2010 víme, že varani komodští mají jedové žlázy a ve slinách se tedy nachází velice účinný jed. Ani ti největší savci vyskytující se na ostrovech tak nemají žádnou šanci. Poranění jedinci po opakovaných útocích neumírají hned, ale v důsledku neustávajícího krvácení.


Nej… ze světa živé i neživé přírody

    A kde se vůbec tak velcí plazi na poměrně malých ostrovech vzali? To se zase snažili zjistit australští vědci, kteří zkoumali zkameněliny obřích ještěrů v Indii, na ostrově Jáva, Flores, Timor a v Austrálii. Výsledek jejich průzkumu byl jednoznačný. Dospěli k přesvědčení, že na Komodo dorazil varan komodský už jako hotový druh. Bylo to zhruba před necelým milionem let a varan v té době vypadal podobně jako dnes.
    U zraněného, nebo mrtvého zvířete se vždy sejde mnoho varanů z širokého okolí, neboť pach krve (mršiny) je varan schopen vycítit až na vzdálenost 11 km.
    Pro vědce varani komodští vždy představovali záhadu. Pro západní svět byli objeveni teprve „nedávno“. Druh popsal v roce 1912 nizozemský přírodovědec Peter Ouwens a to pod dodnes platným vědeckým názvem Varanus komodoensis. Peter Ouwens (kurátor Zoologického muzea v jávském Bogoru) popsal varana komodského na základě fotografií a kůže získaných expedicí vyslanou nizozemskou koloniální správou, za účelem prověření zpráv o tam se vyskytujících „dracích“.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0024:00:00