Jak na věc


největší stisk čelistí

Cena a prodej varanů komodských

    Za světově proslulým chovem varanů komodských v Zoo Praha stojí unikátní technika krmení, která dokonale napodobuje přírodní podmínky. Krmení probíhá mimo zraky návštěvníků, díky kameře však můžete nahlédnout do zázemí a přesvědčit se na vlastní oči, že varani jsou pořádní jedlíci!
    Varan komodský (Varanus komodoensis) je největší (nejmohutnější) a nejtěžší (ne však nejdelší) ještěr na světě. Nejdelší změřený exemplář varana komodského měřil 3,13 m.
    Pro vědce varani komodští vždy představovali záhadu. Pro západní svět byli objeveni teprve „nedávno“. Druh popsal v roce 1912 nizozemský přírodovědec Peter Ouwens a to pod dodnes platným vědeckým názvem Varanus komodoensis. Peter Ouwens (kurátor Zoologického muzea v jávském Bogoru) popsal varana komodského na základě fotografií a kůže získaných expedicí vyslanou nizozemskou koloniální správou, za účelem prověření zpráv o tam se vyskytujících „dracích“.


Nej… ze světa živé i neživé přírody

    Při jídle si přidržuje kořist předníma nohama a vytrhává z ní velké kusy masa, které polyká vcelku. Červeně zbarvené sliny produkované v hojném množství slouží jako lubrikant, i tak je ale polykání poměrně dlouhý a náročný proces, např. spolknutí kozy trvá běžně 15–20 minut. Po natrávení potravy varan vyzvrací nestravitelné části, jako rohy, chlupy a zuby, vše obalené páchnoucím slizem.


Video, jak varan komodský uloví buvola

    mohly být dokonce hlavní potravou těchto krokodýlů. I současný krokodýl mořský údajně dokáže ve svých čelistech snadno rozdrtit lebku buvola, jak silný byl tedy v tomto ohledu deinosuchus? Odhady se samozřejmě výrazně liší, ty nejnižší se přitom pohybují “jen” kolem 18 000 Newtonů. Pravděpodobnější údaj publikoval nedávno opět Gregory Erickson, který extrapolací údajů přímo změřených u současných aligátorů a krokodýlů stanovil pro příbuzný jihoamerický druh Deinosuchus riograndensis děsivou hodnotu 102 800 Newtonů! Takovou silou dokázal deinosuchus usmrtit cokoliv živého při jediném skousnutí. Navíc se ještě jedná spíše o průměrnou hodnotu, protože pro výpočet nebyly použity míry největších známých exemplářů. Přesto však ani deinosuchus nebyl absolutním rekordmanem živočišné říše – tím byl nejspíš obří třetihorní žralok Carcharodon (Carcharocles) megalodon s odhadovanou hodnotou 108 000 – 182 000 Newtonů! Na souši však kraloval právě křídový deinosuchus, ztělesněný démon a zabiják dino
    V Evropě je chováno celkem 43 varanů komodských ve 13 zoologických zahradách. Varany komodské chová Zoo Praha od roku 2004, kdy přišel pár dvouletých zvířat z Indonésie. Samice Aranka se zapsala do historie, protože se stala světovou rekordmankou – nakladla sedm snůšek, z nichž se vylíhlo 47 mláďat – z toho velká část partenogeneticky, tedy bez oplození.
    Případně, co kdyby objemová relativita způsobovala jen změny v něčem konkrétním, kupříkladu v gravitaci. Tj. menší atom by působil menší gravitační silou a byl tím pádem lehčí. Jak by v měřítku miliónů let pomalu rostl do velikosti, těžkl by, což by znamenalo selekční tlak na velikost živé přírody. Rostliny a tvorové geneticky naprogramovaní k růstu do obřích velikostí by náhle nedokázali přežít se svým genetickým kódem, který by je předurčoval ke skladbě ze stále těžších a těžších atomů. Během tisíců generací by stejný tvor byl měl hmotnost větší, protože atomy by zvětšovaly svoje gravitační působení.


Největší ještěr na světě je jedovatý

    by na velkost veci mala asi taky vplyv, ako velkost planet na velkost Slnecnej sustavy. Na velkost veci by mohla mat vplyv velkost molekul a ich vzajomna pozicia.
    Živou kořist varan uloví tak, že dospělý varan číhá a když se vhodná kořist dostatečně přiblíží prudce vyrazí vpřed a zaútočí. Do kořisti se zakousne ostrými pilovitými zuby a do rány se tak dostane velké množství bakterií, ale i jed z jedové žlázy, kterou má varan ve spodní čelisti. Jed u kořisti potlačuje srážení krve a vyvolá pokles krevního tlaku. Oběť pokousaná varanem vždy těžce krvácí a upadá rychle do šoku. Zajímavostí je, že stisk čelistí dospělého varana se rovná stisku kočky domácí. Jak tedy dokáže varan tak moc oběti uškodit? Využívá toho, že jeho 60 zahnutých zubů je extrémně ostrých a současně pilovitých. Varan svým tělem vyvolá páčení a zuby se tak velmi snadno zaříznou do masa.
    „Varaní jed je skutečně nebezpečný. To, že jsme ho neznali, byl stejný omyl, jako kdybychom si nevšimli zubů žraloka lidožravého a tvrdili o něm, že je neškodný a živí se planktonem,“ říká objevitel varaního toxinu australský biolog Bryan Fry.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
12123
cache: 0024:00:00