Jak na věc


nadmořska výška náchoda

Sežeňte si dobrou vizážistku na jakoukoliv akci

    Základními fyzikálními faktory vyšší nadmořské výšky jsou pokles barometrického a tím i parciálního tlaku kyslíku, snížení teploty a absolutní vlhkosti, zvýšení rychlosti větru a také vyšší kosmické a ultrafialové záření. Snížení přitažlivosti, změny v odporu vzduchu a vyšší radiace. Tyto faktory (více, či méně) ovlivňují sportovní výkon.
    Nadmořská výška je svislá vzdálenost mezi konkrétním bodem, místem na zemi vzhledem k hladině moře. Počítá se vzhledem ke střední hladině moře, která se stanovuje dlouhodobým sledováním odlivů a přílivů. V České republice se nadmořská výška udává ve srovnání se střední hladinou moře Baltského. V minulosti se používal tzv. Jadranský systém, kde se nadmořská výška měřila vzhledem k moři Jaderskému.


(okresní a krajská města, abecední řazení, v metrch nad mořem)

    O nadmořské výšce konkrétních míst nás dobře informují mapy. V nich se nadmořská výška značí pomocí vrstevnic a kót. Různé nadmořské výšky se také rozlišují barevně, zelená barva vyjadřuje nížiny, žlutá vysočiny a hnědá hory. Moderní počítačové mapy umožňují snadné vyjádření nadmořské výšky konkrétního bodu a při plánování tras zobrazí také jejich výškový profil. To je obzvláště zajímavé např. pro cyklisty nebo běžce, kteří při plánování konkrétní trasy snadno zjistí výškový profil a zobrazí místa, ve kterých budou stoupat či klesat. Mohou se tak jednoduše předem vyhýbat velkým kopcům, pokud chtějí.
    pobyt ve vysokých nadmořských výškách není pro normálního člověka obvyklý a proto na něj i lidský organismus reaguje specificky. Lidé, kteří se do vyšších nadmořských výšek dostanou nárazově, to na svém těle výrazně pociťují. S rostoucí nadmořskou výškou klesá tělesná výkonnost a mění se fyziologické reakce. Dochází ke zvyšování tepové frekvence a poklesu objemu krve. Na organismus působí nedostatek kyslíku, zvýšená intenzita slunečního záření, ztráta tekutin i zvýšení pocení. Dochází k projevům tzv. vysokohorské nemoci, která se dostavuje nejen u vrcholových horolezců, kteří zdolávají osmitisícovky, ale také i u turistů, kteří stoupají např. do Tater. Výrazněji se projevuje ve výškách od 3000 m n.m.
    Dlouhodobější adaptace na vyšší nadmořskou výšku - aklimatizace, je komplexní proces trvající několik týdnů. Jsou obvyklé tři fáze: akomodace, adaptace a aklimatizace. Celkovou dobu uvádí kolem 20 dnů, zhruba 3 týdny.


Nadmořská výška – zajímavé hodnoty

    Česká republika tvoří z hlediska geografického hranici dvou odlišných horských soustav, a to prvohorní České vysočiny na západě a ve středu republiky, a dále středohory, do nichž patří Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory a Jeseníky. Na zemí Moravy a Slezska zasahuje třetihorní karpatská část – Beskydy, Západní Karpaty.
    Česká republika leží ve střední nadmořské výšce 450 m n. m. Nejnižším bodem v ČR je hladina Labe v místech, kde vtéká do Německa, a činí -115 metrů. Naopak nejvyšším bodem je hora Sněžka o výšce 1602 m n. m. Za zmínku stojí i nejvyšší a nejnižší body ve světě. Místem, s nejvyšší nadmořskou výškou na světě je hora Mount Everest o hodnotě 8848 m. Největší naměřenou hloubkou oceánu je Mariánský příkop o výšce -10994 m. Místem s nijnižší nadmořskou výškou na pevnině je pouštní proláklina v Izraeli u Mrtvého moře o hodnotě -420 m n.m.


Proč je moře slané? Malé děti budou mít...

    Při nedostatečné aklimatizaci (když aklimatizace výrazně zaostává za výstupem) se mohou objevit různé symptomy souhrnně nazývané Akutní výšková nemoc (AHN). Ta je důsledkem nepřizpůsobení organismu hypoxickému prostředí v dané výšce, stejně jako vysokohorský (výškový) plicní otok, který se často vyskytuje jako součást (ale onemocnění spolu zřejmě nesouvisejí) a nejzávažnější forma výškový otok mozku. Berghold (2003) uvádí, že rozhodujícím faktorem v toleranci výšky je čas a k němu přistupují individuální geneticky podmíněné rozdíly a že pro výšky 1500 - 2500 m stačí lidskému organismu okamžitě probíhající přizpůsobovací reakce (prahovou výškou je 2500 m).
    Déle trvající působení vyšší nadmořské výšky se projevuje zvýšením tvorby hemoglobinu a červených krvinek (po týdnu ve výšce 2300 m n.m. o 4 - 10 %) a ve změnách buněčných funkcí (hypoxie stimuluje tvorbu myoglobinu, který podporuje transport kyslíku a slouží jako jeho rezerva - po aklimatizaci se zvyšuje až o 16 %). U aklimatizovaných jedinců dochází až k 28 % zvýšení transportní kapacity krve. K adaptačním změnám řadí autoři také postupný pokles klidové tepové frekvence, snížení klidového minutového objemu srdečního, zvýšení vitální kapacity plic a pokles tepenného krevního tlaku.


Neuropatie dolních končetin: Příznaky a léčba

    S nadmořskou výškou klesá barometrický tlak asi o 11 % na 1000 m a zároveň progresivně klesá i parciální tlak kyslíku. U moře je barometrický tlak 760 mmHg a parciální tlak kyslíku ve vzduchu tvoří 20,93 % této hodnoty, tj. 159 mmHg, ve výšce kolem 3000 m se již jedná asi o 102 mmHg (např. ve výškách od 2000 m závisí barometrický tlak také na zeměpisné šířce a jeho hodnota kolísá s ročním obdobím (např. na vrcholu Mt. Everestu je tlak uprostřed léta asi o 11 mmHg vyšší než uprostřed zimy). Se vzrůstající výškou klesá množství vdechovaného kyslíku a ve výšce 5000 m n.m. vdechneme do plic dvakrát míň kyslíku a do krve se ho dostane jen 80%.
    Hypoxie je obecně nedostatek kyslíku pro tělesný metabolizmus. Hypoxie je způsobena špatnou funkcí některého článku dopravy kyslíku k buňkám organismu.
    Nadmořská výška se udává v metrech nad mořem. Je důležitou jednotkou, která nás informuje o tom, v jaké výšce ve srovnání s mořem se konkrétní bod nachází. Víte, jak se určuje, jaké jsou nejvyšší či nejnižší body a jak působí na lidský organismus?
    Vyšší nadmořská snižuje aerobní schopnosti člověka a ve svém důsledku i pracovní kapacitu a dispozice ke sportovnímu výkonu (od 5000 m n. m. je pokles aerobní kapacity o 50 %, od  4 000 m n.m. o 20 - 25 %, od 3 000 m n.m o 12 - 15 % a od 2 300 m n.m. asi o 5 %).
    Čechy, v příhraničí lemované horami, klesají do středu země skutečně jako „kotlík“. Morava a Slezsko jsou sice otevřeny na sever a na jih, ale hory značí jejich západní a východní hranici. Z hlediska celkové plochy republiky je reliéf krajiny nesmírně proměnný.


Značení nadmořské výšky na mapě

    Benešov 360, Beroun 235, Břeclav 159, Brno 190 – 479, Bruntál 547, Česká Lípa 263, České Budějovice 384, Český Krumlov 506, Děčín 132, Domažlice 428, Zlín 233, Havlíčkův Brod 422, Hodonín 162, Hradec Králové 244, Cheb 448, Chomutov 330, Chrudim 270, Jablonec nad Nisou 495, Jeseník 441, Jičín 276, Jihlava 516, Jindřichův Hradec 478, Karlovy Vary 379, Karviná 252, Kladno 384, Klatovy 409, Kolín 225, Kroměříž 220, Kutná Hora 253, Liberec 375, Litoměřice 171, Louny 180, Mělník 220, Mladá Boleslav 230, Most 233, Náchod 346, Nový Jičín 285, Nymburk 186, Olomouc 220, Opava 260, Ostrava 217, Pardubice 214, Pelhřimov 498, Písek 378, Plzeň 311, Praha 1 (Hrad) 259, Prachatice 569, Přerov 212, Prostějov 225, Příbram 509, Rakovník 332, Rokycany 362, Rychnov nad Kněžnou 321, Sokolov 401, Strakonice 392, Svitavy 434, Šumperk 331, Tábor 450, Teplice 230, Trutnov 427, Třebíč 406, Uherské Hradiště 181, Ústí nad Labem 138, Ústí nad Orlicí 349, Vsetín345, Vyškov 254.
    Více než polovina území republiky (67%) se nachází ve výšce do pěti set metrů nad mořem. V nadmořské výšce do jednoho tisíce metrů nad mořem se rozkládá 32% plochy území. Zbývající část republiky je v nadmořské výšce nad tisíc metrů. Jako průměrná (střední) nadmořská výška České republiky je uváděno 430 metrů nad mořem (Baltským).
    Označení pro naši republiku “česká kotlina“ je někdy trochu obtížným klišé. Všem při pohledu na mapu České republiky člověk musí uznat, že okřídlené rčení nevzniklo bez příčiny.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
16568
cache: 0024:00:00