Jak na věc


mořeni nerez

NEJlépe hodnocené související články

    Rovněž nekovové fáze, pokud samy vykazují dostatečnou vodivost, mohou tvořit elektrody článků. V případě moření oceli vznikají lokální články mezi legujícím kovem a železem nebo také mezi železem a oxidem kovu. Tabulka 2 charakterizuje vlastnosti oxidů železa.Wüstit má v pevné fázi nestechiometrické složení, kromě atomů Fe2+ obsahuje také Fe3+ a ve své krystalové mřížce má tedy méně atomů železa než kyslíku (Fe0,95O). Je tedy velmi defektní polovodič typu p. Celkový náboj kladně nabitých iontů železa v mřížce je stejný jako negativně nabitých iontů kyslíku. Třetí positivní náboj železitých (konfigurace d5) iontů není svázán s určitou posicí v mřížce, může přecházet na sousední ion a pohybovat se mřížkou. Tyto positivně nabité elektronové vakance umožňují pohyb náboje (vodivost) a wüstit tak vystupuje jako elektroda, transportující elektrický náboj.


NEJdiskutovanější související články

    3.4. Druh, koncentrace a čistota použité anorganické kyselinyDruh použité anorganické kyseliny, její koncentrace a čistota významně ovlivňují rychlost moření a kvalitu povrchu. Jestliže se dříve k moření nelegovaných ocelí používala převážně kyseliny sírová, tak skoro všechna nová zařízení pro moření plochých a dlouhých ocelových výrobků, předúpravy před galvanický povlakováním a před povlakováním roztavenými kovy, používají kyselinu solnou. Umožňuje použít pro všechny teploty vyšší rychlosti moření a tedy zvýšit produktivitu mořicí linky, kratší mořicí časy snižují hmotnostní úbytky, povrch po moření je prakticky bez mořicích kalů a může být totálně regenerována. Její nevýhodou je vyšší korozní napadání zařízení, nižší koncentrace nakupované koncentrované kyseliny a vyšší obsahy chloridů v oplachových vodách.3.5. Vliv teploty mořicí kyseliny a mořeného zboží na rychlost mořeníTeplota mořicí kyseliny a mořeného zboží ovlivňuje rychlost moření víc než obsah volné kyseliny. Se stoupající
    3. PARAMETRY OVLIVŇUJÍCÍ MOŘENÍ3.1. Složením okujeChemické složení oceli a okuje, dále její tloušťka a pórovitost zásadně ovlivňují mořitelnost oceli. Mořicí postup probíhá nejrychleji, pokud okuj obsahuje maximální množství wüstitu, určité množství magnetitu a minimálně hematitu.Prakticky to znamená, že nejlépe rozpustným oxidem v kyselinách je oxid s nejnižším mocenstvím kovu (nejvíce basický) – wüstit. Rozpustnost oxidů železa (obecně všech kovů) v kyselinách klesá s rostoucím mocenstvím kovu (roste acidita oxidů). Toto tvrzení dokládá obrázek 7. Tři druhy okují rozdílného chemického složení na povrchu za studena válcovaného pásu byly mořeny v kyselině solné a byla sledována doba moření. Nejdelší mořicí časy vykázala okuj obsahující nejvíce oxidů železa nejvyššího mocenství.  


NIBE F730: nové ventilační tepelné čerpadlo pro energeticky šetrné budovy

    Z tabulky 3 vyplývají zásadní rozdíly mezi mořením v HCl a zbylými dvěma kyselinami. HCl dokázala už za mírně zvýšené teploty odstranit takřka veškerou okuj. Kyselina sírová ani za nejvyšších teplot okuj zcela neodstranila. Množství nerozpuštěné okuje je při 95 °C ještě více než 3x větší než u kyseliny chlorovodíkové za mírně zvýšené teploty. Kyselina sírová zanechává i při nejvyšších teplotách okolo 3 % nerozpuštěné okuje. Použití inhibitorů přesně koresponduje s praktickými zkušenostmi. Bez inhibitorů jsou mořicí časy mírně kratší, povrch obsahuje více zbytků po moření. Nejsou zohledněny hmotnostní úbytky.Tabulka 4 uvádí analýzy mořicích kalů u stejné oceli. Chemické složení je uvedeno v prvním řádku, v dalších řádcích pak obsahy prvků pro jednotlivé kyseliny.
    LITERATURA:[1] RAFAEL RITUPER: Beizen von Metallen, 1993[2] JOSEF ŠTURC a kol.: Moření oceli, 1985[3] VLADIMÍR ČÍHAL: Korozivzdorné oceli a slitiny, 1999[4] WOLF, M.M., Scale formation and descaling in continuous casting and hot rolling , Iron & steelmaker, 2000[5] YAO-NAN CHANG, FENG-I WEI, Hight temperature oxidation of low alloy steels, Journal of material science, 1989[6] CHEN R.Y., YUEN W.Y.D., Review of the High-Temperature Oxidation of Iron and Carbon Steels in Air or Oxygen, Oxidation of Metalls, Vol. 59, No5/6, June 2003[7] Werner Rausch: Die Phosphatierung von Metallen, 2005.


Moderní projektování konstrukcí infrastruktury

    U nelegovaných ocelí reaguje nejdříve mořicí roztok s oxidy železa a dalšími kovovými příměsemi celoplošně za tvorby solí. Tyto heterogenní reakce jsou chemické povahy. Přitom nejhůře rozpustná vrstva Fe2O3 brání rozpouštění dalších složek. Souběžně proniká mořicí roztok (ionty H+) póry ve vrstvě a vznikají lokální elektrochemické články se železem, vzniklým rozpadem wüstitu a oxidy a následně oxidy a kovovou matricí.2.2. Elektrochemické dějeK popisu elektrochemických pochodů při moření se využívá analogie s galvanickým článkem. Je obecně známo, že každý kov jeví určitou snahu se rozpouštět, tedy uvolňovat do roztoku své kationty. Ponoříme-li do elektrolytu dva odlišné kovy (elektrody) a spojíme vnějším kovovým vodičem, dojde k vytvoření uzavřeného elektrického okruhu. Elektromorická síla vzniklého článku je závislá na obou kovech, rozdílu standardních potenciálů a množství iontů přenášejících elektrický náboj mezi anodou a katodou.Hodnoty rovnovážných standardních potenciálů jednotliv
    1.2. korozeNa vzduchu se, za přítomnosti absorbované vodní vrstvy, vytváří na povrchu oceli tenká vrstva korozních produktů (0,01 – 10 nm). Korozní produkty jsou složením v podstatě směsi hydroxidů železa. Primárně se tvoří Fe(OH)2 a dále oxidací Fe2O3. H2O nebo FeO(OH). Obecně jsou tyto produkty, díky své zásaditosti a volnější fyzikální struktuře, rozpustnější v mořicích kyselinách než oxidační produkty vzniklé za vyšších teplot.2. ZÁKLADY MOŘENÍMoření není jednoduchý proces, nýbrž řada chemických, fyzikálních a elektrochemických dějů, probíhajích jak v heterogenních fázích tak homogenně v mořicích roztocích. Neprobíhají souběžně, ale jednotlivé děje synergicky vyvolávají další. Také produkty moření a legující prvky ovlivňují a iniciují další reakce.


„Přesunutí pravomocí ŘVC na jednotlivá Povodí je nesystémové řešení. Realizace výstavby vodních děl se protáhne, byrokracie se zvýší a může dojít i ke snížení kvality výstavby,“

    V praxi to rovněž znamená, že odstraněním oxidu železitého nebo předřazením operace snižující mocenství oxidu, dojde k urychlení moření. Urychlení se dosáhne také, když předřazený postup vytvoří v okuji póry, kterými mořicí kyselina pronikne k základní kovové matrici a vytvoří se makročlánky.
    Tabulka 3 – Porovnání doby moření (s) a množství nerozpuštěné okuje (g/m2) pro 3 mořicí kyseliny za teplot (30, 70 a 95 °C) . Testy byly provedeny bez inhibitoru a s inhibitorem. Podmínky měření: za tepla válcovaný pás cca 45 g okuje/m2, koncentrace kyseliny 20 % (každá hodnota je průměrem ze 30 měření).


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

    U magnetitu se transportuje elektrický náboj tak, že mezi dvoj- a trojmocnými ionty železa probíhají přeskoky elektronů ve vazebných orbitech a způsobují jeho elektrickou vodivost. Je rovněž polovodičem typu p, ale s menší vodivostí než wüstit.Hematit je prakticky nevodivý a tedy i nerozpustný a proto nemá pro elektrochemické pochody při moření žádný význam.Studium mořicích procesů jednoznačně potvrdilo, že procesy probíhající při moření mají převážně elektrochemickou povahu. Mořicí roztok, který je silným elektrolytem, vstupuje do pórů a trhlinami v oxidické vrstvě a vytváří vodivá spojení s částicemi železa a následně s kovovou matricí (Obr. 5). Obnažená kovová matrice vytváří elektrochemické makročlánky s oxidy a vznikají kovové soli a vodík. Probíhají ale i reakce s doprovázejícími a legujícími prvky za tvorby nových chemických sloučenin, ale i reakce např. mezi reakčními produkty.Wüstit a magnetit mají v kyselinách rovnovážné standardní potenciály (proti vodíkové elektrodě) +400 a
    Na povrchu oceli jsou přítomny oxidické vrstvy, vytvořené vzájemnou interakcí oceli a okolního prostředí. Utváření vrstev probíhá dvěma způsoby – oxidací za vyšších teplot (tvorba okují) a korozí. Tyto heterogenní reakce probíhají na rozhraní fází kov‑prostředí. V procesu zpracování oceli jsou oxidické vrstvy nežádoucí a odstraňují se procesem zvaným moření.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
16611
cache: 0024:00:00