Jak na věc


mořeni nerez

„Přesunutí pravomocí ŘVC na jednotlivá Povodí je nesystémové řešení. Realizace výstavby vodních děl se protáhne, byrokracie se zvýší a může dojít i ke snížení kvality výstavby,“

    LITERATURA:[1] RAFAEL RITUPER: Beizen von Metallen, 1993[2] JOSEF ŠTURC a kol.: Moření oceli, 1985[3] VLADIMÍR ČÍHAL: Korozivzdorné oceli a slitiny, 1999[4] WOLF, M.M., Scale formation and descaling in continuous casting and hot rolling , Iron & steelmaker, 2000[5] YAO-NAN CHANG, FENG-I WEI, Hight temperature oxidation of low alloy steels, Journal of material science, 1989[6] CHEN R.Y., YUEN W.Y.D., Review of the High-Temperature Oxidation of Iron and Carbon Steels in Air or Oxygen, Oxidation of Metalls, Vol. 59, No5/6, June 2003[7] Werner Rausch: Die Phosphatierung von Metallen, 2005.
    V tabulce 3 jsou uvedena množství nerozpuštěné okuje na vzorcích za tepla válcovaného pásu po expozici v mořicích lázních různého složení s inhibitorem a bez inhibitoru. Porovnání bylo provedeno při třech teplotách.


NEJdiskutovanější související články

    Při turbulentním proudění v hraniční vrstvě je kyselina nasycená kovy na kovovém povrchu stále nahrazována čerstvou kyselinou, což vede k vyšší rychlosti moření. Obecně se zkracuje doba moření pohybem mořeného zboží nebo pohybem mořicího roztoku o 40 – 80 %. Při postřiku mořicího roztoku na mořené zboží je mořicí rychlost ještě vyšší. Obrázek 12 znázorňuje schematicky podmínky na rozhraní kov-mořicí kyselina pro případ nepohybující se a proudící mořicí kapaliny.Vliv pohybu pásu (za tepla válcovaný, nízkouhlíkatá ocel) na dobu moření v kyselině chlorovodíkové za konstantních koncentračních podmínkách mořicí lázně a různých teplotách je znázorněn na obrázku 13.3.8. Inhibitory mořeníÚčelem moření je odstranění okujové nebo korozní vrstvy. Mořením se však rozpouští i kovová matrice, což zvyšuje spotřebu kyseliny a dodatečné náklady na zpracování odpadů a roste nebezpečí difuze vodíku do kovové matrice. Proto se do mořicích kyselin přidávají látky podporující rozpouštění oxidů, aniž by souč
    1.2. korozeNa vzduchu se, za přítomnosti absorbované vodní vrstvy, vytváří na povrchu oceli tenká vrstva korozních produktů (0,01 – 10 nm). Korozní produkty jsou složením v podstatě směsi hydroxidů železa. Primárně se tvoří Fe(OH)2 a dále oxidací Fe2O3. H2O nebo FeO(OH). Obecně jsou tyto produkty, díky své zásaditosti a volnější fyzikální struktuře, rozpustnější v mořicích kyselinách než oxidační produkty vzniklé za vyšších teplot.2. ZÁKLADY MOŘENÍMoření není jednoduchý proces, nýbrž řada chemických, fyzikálních a elektrochemických dějů, probíhajích jak v heterogenních fázích tak homogenně v mořicích roztocích. Neprobíhají souběžně, ale jednotlivé děje synergicky vyvolávají další. Také produkty moření a legující prvky ovlivňují a iniciují další reakce.


NEJlépe hodnocené související články

    3.6. Obsah kyslíku a oxidačních činidel v mořící kyseliněRozpouštění kovů v neoxidujících kyselinách je založeno na výměně náboje doprovázené vývojem vodíku. Při moření oceli probíhají dílčí reakce:Fe → Fe2+ + 2 e-     (11)2 H+ + 2 e- → H2 ↑     (12)Anodu tvoří kov, katodu, pokud nejsou k dispozici ušlechtilejší legující prvky, oxidické vrstvy na kovovém povrchu. Sumární rovnice pro výše uvedené dílčí reakce:Fe + 2 H+ → Fe2+ + H2 ↑     (13)Pokud vodík neuniká, ale oxiduje se ihned vzdušným kyslíkem nebo jiným oxidačním činidlem na vodu, posouvá se rovnováha sumární reakce doprava a nastává silné rozpouštění kovu. Tento pochod je označován jako depolarizace a oxidující činidlo jako depolarizátor.Testy s kyselinou solnou a sírovou ukázaly, že přítomnost kyslíku za nižších teplot a nižších koncentrací kyseliny výrazně zvyšuje rychlost rozpouštění oceli. Kromě vzduchu nebo kyslíku působí i jiné oxidující sloučeniny, přičemž samy se vznikajícím atomárním vodíkem redukují. Oxidační činidla –


Moderní projektování konstrukcí infrastruktury

    3.2. Vliv předcházejících technologických operacíTloušťku a strukturu okuje ovlivňuje také tváření za tepla i za studena ve válcovnách pásu a tažírnách drátu a trub. Podle podmínek tvorby rozlišujeme okuj vzniklou po válcování a žíhání. Většinou platí, že okuj vytvořená za nevysokých tvářecích teplot je snáze mořitelná a rovnoměrněji odstranitelná než okuj po žíhání. Pro vytvoření okuje při tváření je rozhodující, jak rychle se ochladí zboží z teploty tváření na teplotu cca 300 °C, při které už další tvorba okuje neprobíhá.Nejobtížněji mořitelné okuje po žíhání se tvoří tehdy, když žíhání probíhá v atmosféře bohaté na vodní páru. Okujová vrstva pak roste velmi pomalu a tvoří se hutné,těsně přiléhající vrstvy špatně rozpustných oxidů. Mimo to je část oxidů redukována na kovy především reakcí s uhlíkem. Tvoří se pevně přilnavé vrstvy kov-oxid, které kladou odpor při napadení kyselinou.Také fyzikální nehomogenitou látek, např. při tahovém nebo vnitřním napětí, dochází k rozdílům v rychlos
    Mořené povrchy ocelí poskytují v mnoha případech hrubší vrstvy než nemořené, přidání urychlovačů způsobuje, že tyto kaly mají jemnou krystalickou strukturu. Zbytky po kyselině sírové lpí na povrchu mnohem pevněji než po kyselině chlorovodíkové, které jsou méně objemné a snáze oplachovatelné.


NIBE F730: nové ventilační tepelné čerpadlo pro energeticky šetrné budovy

    U nelegovaných ocelí reaguje nejdříve mořicí roztok s oxidy železa a dalšími kovovými příměsemi celoplošně za tvorby solí. Tyto heterogenní reakce jsou chemické povahy. Přitom nejhůře rozpustná vrstva Fe2O3 brání rozpouštění dalších složek. Souběžně proniká mořicí roztok (ionty H+) póry ve vrstvě a vznikají lokální elektrochemické články se železem, vzniklým rozpadem wüstitu a oxidy a následně oxidy a kovovou matricí.2.2. Elektrochemické dějeK popisu elektrochemických pochodů při moření se využívá analogie s galvanickým článkem. Je obecně známo, že každý kov jeví určitou snahu se rozpouštět, tedy uvolňovat do roztoku své kationty. Ponoříme-li do elektrolytu dva odlišné kovy (elektrody) a spojíme vnějším kovovým vodičem, dojde k vytvoření uzavřeného elektrického okruhu. Elektromorická síla vzniklého článku je závislá na obou kovech, rozdílu standardních potenciálů a množství iontů přenášejících elektrický náboj mezi anodou a katodou.Hodnoty rovnovážných standardních potenciálů jednotliv
    Tabulka 3 – Porovnání doby moření (s) a množství nerozpuštěné okuje (g/m2) pro 3 mořicí kyseliny za teplot (30, 70 a 95 °C) . Testy byly provedeny bez inhibitoru a s inhibitorem. Podmínky měření: za tepla válcovaný pás cca 45 g okuje/m2, koncentrace kyseliny 20 % (každá hodnota je průměrem ze 30 měření).


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

    Z tabulky 3 vyplývají zásadní rozdíly mezi mořením v HCl a zbylými dvěma kyselinami. HCl dokázala už za mírně zvýšené teploty odstranit takřka veškerou okuj. Kyselina sírová ani za nejvyšších teplot okuj zcela neodstranila. Množství nerozpuštěné okuje je při 95 °C ještě více než 3x větší než u kyseliny chlorovodíkové za mírně zvýšené teploty. Kyselina sírová zanechává i při nejvyšších teplotách okolo 3 % nerozpuštěné okuje. Použití inhibitorů přesně koresponduje s praktickými zkušenostmi. Bez inhibitorů jsou mořicí časy mírně kratší, povrch obsahuje více zbytků po moření. Nejsou zohledněny hmotnostní úbytky.Tabulka 4 uvádí analýzy mořicích kalů u stejné oceli. Chemické složení je uvedeno v prvním řádku, v dalších řádcích pak obsahy prvků pro jednotlivé kyseliny.
    3. PARAMETRY OVLIVŇUJÍCÍ MOŘENÍ3.1. Složením okujeChemické složení oceli a okuje, dále její tloušťka a pórovitost zásadně ovlivňují mořitelnost oceli. Mořicí postup probíhá nejrychleji, pokud okuj obsahuje maximální množství wüstitu, určité množství magnetitu a minimálně hematitu.Prakticky to znamená, že nejlépe rozpustným oxidem v kyselinách je oxid s nejnižším mocenstvím kovu (nejvíce basický) – wüstit. Rozpustnost oxidů železa (obecně všech kovů) v kyselinách klesá s rostoucím mocenstvím kovu (roste acidita oxidů). Toto tvrzení dokládá obrázek 7. Tři druhy okují rozdílného chemického složení na povrchu za studena válcovaného pásu byly mořeny v kyselině solné a byla sledována doba moření. Nejdelší mořicí časy vykázala okuj obsahující nejvíce oxidů železa nejvyššího mocenství.  


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00