Jak na věc


krematorium strašnice seznam pohřbů

Statistika zpopelnění a obřadů v letech 1978 - 2013

    Ne všichni byli schopni tyto otázky odsunout, jako nedůležité pro všední život, naplněný existenčními starostmi. Hledání odpovědi bylo příčinou trvalé trýzně. S úlevou proto člověk přijal víru v nesmrtelnou Duši. Umírá proto, že smrtelné tělo opustila věčná Duše.


Krematorium | Pohřebnictví Zlín

    Dnes můžeme říci, že město Zlín získalo moderní objekt, jehož kulturní, estetické, vyvážené prostředí trvale působí a slouží široké veřejnosti. Krematorium je umístěno v areálu Lesního hřbitova a má tři hlavní objekty. Především je to obřadní síň, kde obvodní zdi jsou skleněné a tím se vytváří přímé spojení s přírodou. Přispívá to k utěšení bolu a žalu účastníků smutečních obřadů a také k posílení do dalšího života. Interiér obřadní síně je komorně laděný s originálně řešeným zařízením pro posuv rakve se šikmým odjezdem za křišťálovou plastiku. Součástí obřadní síně je i galerie pro hudebníky a místnost pro vystavení zesnulého. V hospodářské části krematoria jsou zabudovány dvě kremační pece, kde spalování je na plyn. Nezbytné příslušenství doplňují prostory pro chladící boxy, spalovna pro likvidaci květinových darů, kotelna a kancelář dispečinku krematoria. Ve vstupním objektu jsou i bytové prostory pro zaměstnance společnosti. Můžeme říci, že stavba je řešena naprosto netradičně a mo
    Stačí navštívit současná krematoria, aby se návštěvník přesvědčil o tom, že prostředí v nich, se svou důstojností vyrovná společenským budovám. Používaná zpopelňovací zařízení zaručují splnění i těch nejvyšších požadavků piety.
    Historii současných krematorií otevřel rok 1874. Je významný dvěma událostmi. V platnost vstoupil nový italský zdravotní zákon, který jako první v křesťanském světě povolil zpopelňování zesnulých v krematoriích. Téhož roku německý inženýr Frederic Siemens postavil a vyzkoušel žároviště koncepcí blízké současným kremačním pecím. Roku 1876 začalo sloužit veřejnosti první novodobé krematorium v italském Milanu.
    Ve východní Asii se zpopelňování šířilo s buddhismem. V Japonsku začalo v 7. století. Japonští historikové popsali zpopelnění více než čtyřiceti císařů a jejich manželek do začátku 17. století. Od starověku je zpopelňování převládajícím způsobem pohřbívání v Indii. Věří se, že rozptýlení popela zesnulých v tocích posvátných řek ulehčuje dosažení nirvány.


Proč je pohřbívání žehem lepší než pohřbívání do země

    S rozvojem městské civilizace se začal ve městech projevovat nedostatek půdy. Ten se dotkl i pohřebišť, pro která se nadále nedostávalo míst, která jim byla již z počátků křesťanství vyhrazena poblíž kostelů a klášterů.
    Populární se stala myšlenka pohřbívání žehem v Československu po roce 1945. Celá řada měst se snažila prosadit výstavbu krematorií a celé řadě se to podařilo. Nejvíce moderních krematorií bylo postaveno mezi rokem 1960 a 1980. Mezi ně patří i krematorium města Zlína, jedno z nejkrásnějších, ne-li nejkrásnější vůbec.
    Zlínské krematorium zahájilo provoz v dubnu 1978. Projekt zpracoval ak. arch. Jiří Čančík a generálním dodavatelem byl tehdy národní podnik Průmyslové stavby Gottwaldov. Vedoucím stavby byl Ing. Petr Pinkava. Na stavbě se taktéž podílely desítky subdodavatelů.
    Hydrologické průzkumy, které se v současnosti provádějí dříve, než je rozhodnuto o založení nového hřbitova, nebo před rozšířením hřbitova staršího, ukazují, že spodní vody, které jsou spojitými vodními toky, roznášejí biologické nečistoty z pohřebišť na daleko větší vzdálenosti, nežli se všeobecně soudí. Je to mnohem dále, než zákony definovaná ochranná pásma - v České republice 50m.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
11184
cache: 0024:00:00