Jak na věc


krakonošovi čaje

Omalovánky k postavě Krakonoš (0)

    Žijeme v Krkonoších, kde Krakonoše potkáte na každém kroku. Nejinak je tomu i u nás, na Blesku máme víc jak 40 výstavních kousků vládce hor, i kvůli tomu jsme si dali jeho postavičku do našeho loga. Dlouho jsem si říkal, že bych o něm měl něco napsat, když jsem dnes náhodou na internetu narazil na krásný článek, který si dovoluji s laskavým svolením Antonína Tichého použít.
    Starodávná komedie o tom, kterak Krakonoš dobré odměňoval a zlé trestal. Při příležitosti nedožitých 80. narozenin kameramana Emila Sirotka (1980). Hrají: M. Padalík, J. Kreidl, V. Král, V. Krňanská, O. Havelka, K. Heřmánek a další. Scénář J. Knitlová. Režie V. Plívová-Šimková
    Krakonoš je vládce Krkonošských hor, který vládne nad přírodou, ale také nad lidmi. Vládce hor je spravedlivý a dobrosrdečný a většina lidí z něj má respekt.


Krakonoš - dobrý duch našich hor 

    Když v polovině předminulého století do poklidného života krkonošských horáků vpadli turisté, s Krakonoši se doslova roztrhl pytel. K jeho jménu se dodnes hlásí kde kdo a kde co. Od hotelů a horských bud, divadelních spolků a tiskovin přes rychlík Praha - Trutnov, až třeba po to pivo nebo sýr. Vedle monumentálních postav z bronzu i kamene, z nichž nejkrásnější dynamická socha Šalounova vévodí hořickému parku, následována známou kašnou v Trutnově, anonymním dílem sochařského atelieru hořické kamenické školy u janskolázeňské kolonády či rozevlátým Krakonošem před hotelem téhož jména v „Mariánkách", stojí i zcela moderní skulptura Michala Moravce nazvaná Strážce hor na soukromé zahradě ve Svobodě nad Úpou. Vedle řezbářských skvostů poznamenaných vlivem „warmbrunnské" školy v dnešní Jelení Hoře, zástupy naivních pajduláků lidových tvůrců zpod Žalýho. Vedle realistického modelu Emila Schwantnera pro sériovou výrobu v žacléřské porcelánce třeba keramické roztomilosti Radky Šimkové. Od Alšova
    Snad proto, že když jsem byl ještě malý kluk a hory na horizontu se mi zdály z kopce od trianglu, kam jsem většinou chodil pást naši kozu Bětu a v zimě lyžovat, díky podobě s obrovskými ňadry, tak tajemné a lákavé a Sněžka v pozadí tak vzdálená a nedostupná, poslouchal jsem povídačky o Krakonošovi vždycky se zvláštním zaujetím. Dohady o tom, zda mocný duch hor opravdu sedává na skalisku nad Obřím dolem, klátí nohama a huláká na kolemjdoucí, mi nedávaly spát.
    Františka Umlaufa, který správcoval na Zinneckerových boudách na Černé hoře, na kterou bohužel hledí už řádku let z náhrobního kamene na svobodském hřbitově, objevil jeho „dvorní" fotograf Jiří Havel.
    Díky fenoménu televize je bezpečně mediálně nejznámější Krakonoš z Krkonošských večerníčků. Málokdo už ale ví, že ho ztvárnil představitel chlapáckých rolí z divadla F. X. Šaldy v Liberci, herec František Peterka.


Písničky k postavě Krakonoš (0)

    Řadu krakonošovských pohlednic rozmnožil o svého Krakonoše i Bohumil Jakoubě, fotografující hlavně Jizerské hory, František Škarvada a další mistři kamery. Někteří „modelové" stáli i více autorům, mezi nimiž lze najít, jak žijícího klasika krkonošské fotografie Zdenko Feyfara, tak čím dál lepšího Karla Hníka.
    Po mnoha letech mi Krakonoš opět zkřížil cestu, v mnohem méně démonické podobě jednoho ze sousedů. To ještě zdaleka nebyl ten dědoušek o holi s opuchlýma nohama ve vyšmaťhaných bačkorách, co se šourá za sluníčkem a rád vzpomíná na bujará léta. To ještě s vlajícím vousem drandil v duchu současného hitu Jirky Macháčka „cestou necestou, polem nepolem se svým malotraktorem". Krakonoš ze Svobody nad Úpou František Umlauf, rodák z Borové u Náchoda a svého času správce jedné z bud na Černé hoře, mi jednou na valníčku za svým traktůrkem odvážel tři pytle brambor na zimu. Řídká jutová pytlovina se v podzimním slunci podivně blyštěla a dobrácký pan Umlauf se neustále potutelně uculoval do vousů, až mi to došlo. No jasně! Jen to nezkazit a vydržet do rána. Přehrabal jsem poctivě celou bednu, ale asi se mu to nepovedlo, nebo už to zapomněl. Jen brambory, brambory, brambory...


Obrázky k postavě Krakonoš (23)

    Konkurz na nejlepšího Krakonoše někdy v polovině šedesátých let na Mísečkách, vyhrál v záři televizních kamer člen Horské služby, boudař a horský vůdce z profese a malíř a řezbář ze zábavy Rudolf Podstata. V jeho dlouholetém bydlišti, Špindlerově Mlýně, uchovává nejedna domácnost jako vzácnou relikvii některou z jeho rázovitých dřevěných figurek krkonošských horáků. Početná série barevných pohlednic E. Kučery ho v rozporu s jeho skromnou povahou zobrazuje v nažehleném kostelním saku s vyumělkovanou obří fajfkou z upraveného bukového samorostu. Na jeho oblibě to pranic neubralo. Kdo pana Podstatu znal, ví však dobře, že o žádnou popularitu a slávu ani nestál.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00