Jak na věc


konec vánočního období

Desetitisíce receptů do vašeho mobilu a tabletu

    Klasické vánoční cukroví zde nenajdete, Italové je téměř nepečou, a nepotrpí si ani na stromeček. Zdobení stromečku je vlastně poměrně nový zvyk, který se ještě neujal – první stromečky se zde objevily až po první světové válce. Jiné je to s Betlémem, ten mají asi v každé domácnosti, ale i v obchodech nebo na úřadech. První Betlém byl v Itálii údajně postaven už ve 13. století a jejich výrobou se zde zabývá mnoho lidí i celých firem. Vystavují se už od 8. prosince, ale bez Ježíška, který se mezi figurky přidá až na Štědrý den.
    Vánoce v Irsku jsou skromné tak, jak jsou vlastně skromní sami Irové. Symbolem irských vánoc jsou především svíčky, které svítí celou Štědrou noc snad úplně všude na cestu Svaté rodině. Výzdoba je většinou jen zelená, mnoho pro Evropu typických barevných dekorací zde nenajdete.
    Na Štědrý den se pořádají velké rodinné oslavy, kde se k sýrům a uzeninám pije to nejlepší víno a calvados. Večer pak probíhá nákladná hostina s vybranými jídly a lahůdkami, která má několik chodů a trvá velmi dlouho.
    Velmi zajímavou tradicí je pojídání kuliček hroznového vína o Silvestra – aby byl další rok úspěšný, musí se sníst při každém bití zvonů jedna kulička…


Vánoce v západní a jižní Evropě

    V současnosti je hlavním dnem Vánoc 25. prosinec, v Anglii ho nazývají Boxing day. Den předtím, když jsou děti spát, nechají na stolku sklenici mléka a sušenky pro Santa Clause, který jim během noci přináší dárky. Ty ráno najdou v připravených ponožkách nebo povlacích na polštáře. Celý den pak rodiny chodí na návštěvy příbuzných, přátel i známých, večer se koná slavnostní hostina.
    Vánoce v Řecku jsou druhým nejvýznamnějším pravoslavným svátkem po Velikonocích. Slaví se 25. prosince a začínají již 40 dní předem, po Vánocích následuje ještě 40 dní dlouhý půst Sarakosty. Vánoce jsou v Řecku skutečně dny klidu, mnohé restaurace, firmy i úřady mají v této době zavřeno
    Ve městech se nejprve podávají hlemýždi a rybí polévka, na venkově ústřice a bílé klobásy. Jako hlavní chod se servíruje pečený krocan s kaštanovou omáčkou nebo pastou z lanýžů, případně kuřata se zeleninovým salátem, rajčaty a olivami, nebo také husa pečená tzv. na divoko. Na stolech nechybí škeble upravené na mnoho způsobů, kaviár, uzený losos ani obalovaná žabí stehýnka, a různé uzeniny i množství sýrů. Oblíbené jsou sladké dezerty jako třeba trufle z čokolády a mandlí, koláče se smetanou nebo čokoládové salámy a rolády…a k tomu všechno samozřejmě víno. Zajímavým zpestřením jsou bonbony v pestrobarevných papírcích, na kterých jsou napsána různá přání.   


Přes 60800 receptů na jednom místě

    Původní Vánoce v historické Anglii byly velkou bujarou veselicí. Pořádaly se průvody krále Hodokvasa, kterého provázely princezny Nerozumu a lordi Nepořádci, ale pak se postupně tyto nespoutané oslavy změnily v klidné rodinné svátky Lidové zvyky z té doby, jako třeba pálené polen, zdobení domů větvičkami jmelí, tučná pečená husa nebo krocan a tradiční pudink se ale dodržují dodnes.
    Francouzi i Španělé se rádi baví, Vánoce jsou pro ně především obdobím pro setkávání s přáteli, ve Francii k tomu ještě přidávají vynikající gastronomii. Řecké, a především italské Vánoce mají historicky větší církevní rozměr a dodržuje se zde mnoho starých zvyků. V Anglii prožívají vánoční svátky trochu jinak než v ostatních státech západní Evropy a i tady dbají na tradice. Skotské Vánoce jsou v porovnání s jinými státy poměrně skromné. 
    Vánoční stromeček je v této zemi poměrně novou tradicí. Dosud není tak běžný, jako v jiných zemích, ale v Athénách mají každý rok jeden z největších venkovních vánočních stromů na světě. 


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
cache: 0024:00:00