Jak na věc


hnojení slepičím trusem

Jak vybrat správnou florbalovou hůl?

    Půdu okolo rostoucích sazenic udržujeme kyprou a čistou. Jakmile rostliny vzrostou a vytvoří nejméně šest listů, zaštipujeme je za pátým listem a později postranní výhonky za nasazenými plody. Zaštipováním urychlíme sklizeň.
    Během růstu můžeme také přihnojovat zředěným slepičím trusem. Můžeme však také použít umělé hnojivo Cucumin, které je speciálně určeno pro okurky a kromě základních živin obsahuje i důležité stopové prvky. Jako náhradu tohoto hnojiva můžeme použít Cererit.
    [dropcap] O [/dropcap] kurky patří k nejoblíbenějším druhům zeleniny. Můžeme je pěstovat i na zahrádkách, kam se většinou dostaneme tak jednou za týden. Okurky nakládačky jsou nejčastěji pěstovaným druhem zeleniny. Základem dobré úrody je péče o rostliny a jejich ošetřování během růstu.
    K výsadbě můžeme použít kompostů nebo dobře připravených záhonů. Okurky jsou velmi náročné na teplo a velkou zásobou živin. Prospívá jim hnojení chlévským hnojem, kompostem i slepičím trusem. Stanoviště mají rády teplé, slunné a chráněné.


Oblečte svou postel do nového hávu! Pořiďte jí nové povlečení

    Zakryté netkanou textilií vydrží i silnější mrazík. Pamatujme také na jejich obnovu dělením trsů a výsadbou na nová stanoviště. Vznosnější a mrazu neodolávající chryzantémy pěstované ve sklenících jsou sice atraktivnější než jejich prosté venkovní příbuzné, ale právě ony jediné z přibližně 200 druhů těchto květin zůstávají ozdobou zahrádek a hrobů našich blízkých ještě při příchodu první sněhové nadílky.
    K výsadbě můžeme použít kompostů nebo dobře připravených záhonů. Okurky jsou velmi náročné na teplo a velkou zásobou živin. Prospívá jim hnojení chlévským hnojem, kompostem i slepičím trusem. Stanoviště mají rády teplé, slunné a chráněné.
    Pořídili jsme si slepice a ty kromě toho, že snášej vajíčka – kvůli tomu je taky pěstujeme, tak hodně kálej, abych tak slušně řekl. Myslel jsem, že by toho šlo využít jako hnojiva, ale když jsem trochu nasypal ke kytkám, tak spíš vadly. Tak nevím, dá se slepičím trusem hnojit nebo ne?
    Semínka vyséváme koncem dubna nebo začátkem května do mělkých řádků, jednotlivě 3 až 4 cm od sebe, nebo do mělkých jamek 30 cm od sebe vzdálených po 2 až 3 semenech. Semeno používáme výhradně 3- až 4leté, protože plodnost se zvyšuje stářím osiva. Z mladých semen rostliny málo plodí.


Tip na pohoštění – špenátové muffiny

    Nejdůležitější a zároveň nejradostnější prací je sběr plodů. Musíme dbát na to, aby okurky nevytvořily semeno. Jakmile je totiž vytvoří, přestává rostlina plodit anebo má plodů velice málo. Nejdůležitější je proto včasné sbírání prvních plodů. Okurky sbíráme nejméně dvakrát až třikrát týdně. Při sběru dáváme pozor, abychom okurkové sazenice nepotrhali a výhony nepoškodili. Výhony při sklizni nenadzvedáváme, ale jednou rukou držíme stonek a druhou okurku utrhneme.
    Názav chryzantéma pochází z řečtiny – chrysos znamená v řečtině zlato, anthemon je květ.  Chryzantémy byly pěstovány od nepaměti ve staré Číně a je známo, že se o nich zmiňoval ve svých dílech i Konfucius. Do Japonska se dostaly asi ve 4. století našeho letopočtu a brzy se staly natolik oblíbené, že se jejich šestnácticípý květ – obraz slunce – dostal až do státního znaku, jehož zneužití se trestalo smrtí. O největší rozšíření chryzantém se zasloužil mnich Odilo z řádu sv. Benedikta. Na jeho popud byl zaveden svátek dušiček – v kalendáři figuruje v době, kdy chryzantémy – listopadky jsou jedny z mála v té době kvetoucích rostlin. To je také vysvětlení, proč i dnes ve chryzantémách vidí mnozí lidé pouhé hřbitovní kvítí, ačkoliv jejich barevná pestrost je předurčuje k daleko bohatšímu využití.


Jak na národní srovnávací zkoušky?

    Chryzantémy čili listopadky jsou na našem kontinentu spojovány spíše se smrtí – největšího uplatnění se jim dostává při církevním svátku dušiček. Ale například v Japonsku symbolizují chryzantémy život a sílu. Chryzantémy jsou květiny staré Číny a historie jejich pěstování je o hodně delší než náš současný letopočet. Chryzantémy se pěstují nejen na zahrádkách, ale i balkónech a v truhlících na okenních parapetech. Jsou vděčné za přihnojení i za důkladnou zálivku. Pozor však na přehnojení dusíkem, které může snížit jejich nejdůležitější vlastnost – odolnost vůči chladu. Ačkoliv jsou listopadky mrazuvzdorné, nezaškodí věnovat jim na podzim trochu více času.
    Rod Chrysanthemum je rozmanitý a druhově bohatý, patří ke hvězdicovitým. Speciálně vyšlechtěné hybridy chryzantém rozlišujeme podle květenství. Z vícekvětých lze vypěstovat jednokvěté chryzantémy vyštipováním postranních poupat. Jakmile se na boční větvičce objeví vrcholový pupen, obklopený dalšími poupaty, vyštípneme boční poupata, dokud mají tenké stopky a ze středního pupenu se vyvine květ. Chceme-li, aby chryzantéma vytvořila kytici drobných kvítků, vyštípneme naopak pouze vrcholový pupen.
    Dobrá připomínka, mě to taky napadlo, nicméně pak zvítězila lenost. A taky fakt, že na hesla Masaryk Čapek ani úplná piča není zrovna jednoznačná odpověď. Ale FAQ zní jako super nápad, třeba v tomhle stylu ještě něco zrealizujem!
    Během růstu můžeme také přihnojovat zředěným slepičím trusem. Můžeme však také použít umělé hnojivo Cucumin, které je speciálně určeno pro okurky a kromě základních živin obsahuje i důležité stopové prvky. Jako náhradu tohoto hnojiva můžeme použít Cererit.


Bromélie: Druhy, návod na pěstování

    Hnojení slepičím trusem je možné a dokonce velmi účinné. Avšak není možné dávat trus přímo k rostlinám – musí nejprve vykvasit. Vhodně je umístit poblíž kurníku velký sud nebo nádrž, do něhož odklízený trus z kurníku ukládáme. Bude-li naplněn přibližně z jedné třetiny, dolijeme sud vodou a trus necháme měsíc až šest neděl kvasit. Poté získáme vysoce kvalitní kapalné hnojivo, které můžeme použít na výživu téměř všech zahradních plodin. Velmi blahodárně působí slepičí trus na růže a na zeleninu, zvláště pak okurky a rajčata. Hnojivo ze slepičího trusu působí velmi rychle, neboť proniká hned během zálivky ke kořenům rostlin. A až hnojivo vyčerpáme, můžeme celý postup zopakovat.
    Semínka vyséváme koncem dubna nebo začátkem května do mělkých řádků, jednotlivě 3 až 4 cm od sebe, nebo do mělkých jamek 30 cm od sebe vzdálených po 2 až 3 semenech. Semeno používáme výhradně 3- až 4leté, protože plodnost se zvyšuje stářím osiva. Z mladých semen rostliny málo plodí.
    Prosím, jak mám pěstovat feferonky a chilli? Chtěl bych mít asi nějaký foliovník nebo co asi na sto rostlin. Nevím nic o foliovnících ani o zahrádkaření. Odstěhoval jsem se nedávno na venkov. Děkuji.
    Okurky na záhoně nemusíme zavlažovat. Pokud však zavlažovat začneme, musíme zalévat pravidelně, a to jen v ranních hodinách. Zalévání za slunečního svitu nesnášejí. Listy musí být na noc suché a proto je odpolední zálivka zcela nevhodná. Vodu pro zalévání používáme odstátou, která se svou teplotou vyrovná teplotě venkovní.


Aby byl váš psí miláček spokojenější – představujeme speciální lososový olej

    Čarověníky jsou specifické rostliny pro ČR, zabývá se jimi pouze několik málo nadšenců. Rostliny jsou pěstovány tak, že v přírodě na stromech vzniklé různé anomálie se opatrně ze stromu odstraní a naroubují na podnož. Tomuto se říká čarověník. Každá rostlina je tak originálem.
    Dobrý den, mám zájem vytudovat nebo si udělat rekvalifikaci v oboru zahradní architektura. Můžu vás poprosit o adresu školy, případně střediska, kde je tento kurz možný? Děkuji.
    Nejdůležitější a zároveň nejradostnější prací je sběr plodů. Musíme dbát na to, aby okurky nevytvořily semeno. Jakmile je totiž vytvoří, přestává rostlina plodit anebo má plodů velice málo. Nejdůležitější je proto včasné sbírání prvních plodů. Okurky sbíráme nejméně dvakrát až třikrát týdně. Při sběru dáváme pozor, abychom okurkové sazenice nepotrhali a výhony nepoškodili. Výhony při sklizni nenadzvedáváme, ale jednou rukou držíme stonek a druhou okurku utrhneme.
    Okurky na záhoně nemusíme zavlažovat. Pokud však zavlažovat začneme, musíme zalévat pravidelně, a to jen v ranních hodinách. Zalévání za slunečního svitu nesnášejí. Listy musí být na noc suché a proto je odpolední zálivka zcela nevhodná. Vodu pro zalévání používáme odstátou, která se svou teplotou vyrovná teplotě venkovní.


Leave a Response Zrušit odpověď na komentář

    Pokud semínka, tak vysévat teď do truhlíků, za okno někam pod fólii, udržovat vlhkost, přes den svítí-li slunce možno odkrýt, aby se semínka nezapařila. Když rostlinky vzejdou, přepichujeme po dvou do kelímků a necháme ještě za oknem. Když jsou rostlinky vysoké 30-50 cm a je venku dobré počasí ( květen, červen ) vysazujeme buď do skleníků (upřednostňujeme) nebo pod fóliové kryty.
    Půdu okolo rostoucích sazenic udržujeme kyprou a čistou. Jakmile rostliny vzrostou a vytvoří nejméně šest listů, zaštipujeme je za pátým listem a později postranní výhonky za nasazenými plody. Zaštipováním urychlíme sklizeň.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00