Jak na věc


co dela manzel mary ze slagru

Existuje přátelství mezi mužem a ženou?

     Kapesné by podle něj mělo být rozdělené na tři části. První část může dítě utratit, za co chce (rodič se tak musí smířit s tím, že to občas nebude podle jeho gusta), druhou část si dítě spoří do kasičky na nějakou dražší věc, kterou si přeje (nácvik spoření a také je to ona věc, o které lze s dětmi mluvit a učit je na ní argumentaci pro a proti) a třetí část peněz spoří dítě na dárky ostatním (učí se umění dostávat, ale také dávat). V případě, že se dítěti na třetí hromádce nepodaří shromáždit dostatek peněz, radí Matějček v tomto případě dítěti na koupi dárku přispět.
     Další ožehavé téma – domácí práce. Máme za ně dětem, byť symbolicky, platit? Psychologové se většinou shodují, že nikoliv. Rodina je místem solidarity. V rodině pomoc dostáváme, ale také poskytujeme. „V rodině platí pravidlo samozřejmosti, nikoli příjmů a výdajů, a poskytuje se pomoc, ne služba. Žádat od dětí, aby pomáhaly s domácími pracemi, neznamená je využívat, ale vést je k tomu, aby si uvědomily, že jsou členy společenství, v němž kdykoliv a v jakémkoliv věku mohou pomoc poskytnout i o ni požádat,“ píše ve své knize Děti a peníze italská psycholožka Nessia Laniado.


Článek se vztahuje k období asi

     Ještě šestileté dítě se dokáže pořádně rozzlobit, když dostane jen jednu dvacetikorunovou minci, zatímco jeho sourozenec dvě mince, byť desetikorunové. Stejně tak se dokáže nadchnout, jaké nečekané štěstí ho potkalo, když mu prodavačka ke zmrzlině přidala ještě hrst mincí, i když ono jí před chvílí za zmrzlinu dalo minci jen jednu. Fakt, že mince, kterou dítě platilo, měla hodnotu padesát korun, zatímco zpátky dítě kromě zmrzliny dostalo dvě desetikoruny a pár dvoukorun, už malý finančník nechápe. Čtyřleté dítě hrající si na obchod dost často nechápe, kdo komu při obchodní transakci dává peníze, chce nakupující mamince udělat radost, a tak jí k virtuální housce přihodí ještě virtuální korunku.
     Děti se nejvíce učí napodobováním, a pokud například sami utrácíme a často se dostáváme do platební neschopnosti, těžko můžeme dětem vysvětlovat, že je důležité s penězi hospodařit. Vyhovíme-li v obchodě každému přání, ať už proto, abychom měli klid nebo abychom dítěti udělali z nějakého důvodu radost, těžko mu budeme později vysvětlovat, že nemůže mít všechno a že je důležité se v životě rozhodovat.
     „Je třeba, aby se děti navzdory slavnému šlágru Franka Sinatry Pennies from heaven brzy dozvěděly, že peníze nepadají z nebe, že za všechno, co se koupí (včetně dárků, hraček, dobrot), je třeba zaplatit, stejně jako za veškeré jídlo, bydlení a další věci,“ říká francouzská psycholožka Louise Champagnová. Samozřejmě je třeba přitom brát v potaz věk a mentální schopnosti dítěte.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00