Jak na věc


biologická léčba

Aplikace WC KOMPAS pomáhá pacientům s Crohnovou chorobou

    V současnosti existující biologické léky na karcinom prsu jsou založeny na dvou principech. Buď jde o protilátky proti receptorům na povrchu buněk, nebo o tzv. malé molekuly zaměřené proti nitrobuněčným komponentům.
    Odborníci vidí v biologické léčbě naději hlavně pro budoucnost. Zatím se uplatňuje zejména v onkologii, revmatologii, dermatologii, gastroenterologii, neurologii. O tom, jak se liší od klasické léčby a proč se jí nedostává všem pacientům? To jsou otázky, na které odpověděl MVDr. Michal Kostka,  Vice Chair Mezinárodního centra klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.
    Biologická léčba vychází z nejnovějších vědeckých poznatků týkajících se struktur a pochodů na povrchu a uvnitř buněk. A tak zatímco chemoterapie působí na obecné buněčné struktury, například na DNA, která je vlastní všem buňkám, biologické preparáty jsou nasměrovány na molekuly a pochody specifické pro buňky nádoru.


Kdy a proti čemu lékaři použili první biologickou léčbu?

    K podání biologické léčby přistupujeme obvykle v okamžiku, kdy jiná, běžně užívaná léčba, není dostatečně účinná nebo je spojena s nežádoucími účinky. V praxi nastává tato situace nejčastěji tehdy, když se pacient stává závislým na léčbě kortikoidy (tj. kortikoidy nelze zcela vysadit z důvodu opakovaného vzplanutí zánětlivé aktivity) nebo je dokonce léčba kortikoidy neúčinná. Lékař však musí každého pacienta posuzovat jednotlivě a v případě vysokého rizika nepříznivého či komplikovaného průběhu onemocnění by neměl se zavedením biologické terapie otálet.
    "Jedna z vůbec prvních skupin biologických léčiv zavedených do klinické praxe byly inzulíny – v roce 1982 humulin a poté další. Následovaly interferony, nejprve k léčbě chronických virových hepatitid, dále se začaly používat v léčbě roztroušené sklerózy nebo některých chorob imunitního systému. Erytropoetin, který se dostal do klinické praxe v roce 1988 pro léčbu anemií, tedy nedostatku červených krvinek při chronických selháních ledvin. První protilátkou povolenou pro léčebné účely, byl v USA rituximab v roce 2002.  Od té doby se mnohé změnilo a biologické preparáty jsou nejdynamičtěji se rozvíjející oblastí farmaceutického trhu."
    "Každá léčba s sebou přináší riziko vzniku nežádoucích účinků. Při použití biologické léčba se objevují zejména méně vážné a krátkodobé nežádoucí účinky, typické nežádoucí účinky, které lze uvést jako příklad, zahrnují:


Mnoho lidí si myslí, že biologická je vlastně „bio“, tedy šetrnější, zdravější. Je to tak?

    "Víme stále víc o strukturách a pochodech na povrchu i uvnitř buňky. Díky tomu je možné zacílit biologickou léčbu na takové molekuly a pochody, které jsou typické pouze pro nemocné buňky a v buňkách normálních tkání se buď nevyskytují vůbec, nebo jen v malé míře. Biologickou léčbu sice rovněž doprovází řada nežádoucích účinků, ve srovnání s klasickou léčbou je jich ve většině případů daleko méně a méně významných, což platí především pro onkologii."
    „Biologická léčba je zacílená, upravuje a využívá biologické odpovědi organismu. Její účinná látka je buď vyrobena živým organismem, nebo z živého organismu vychází.  Pro biologické léčivé přípravky jsou výchozími materiály jakékoliv látky biologického původu, jako jsou mikroorganismy, orgány a tkáně buď rostlinného, nebo zvířecího původu, buňky nebo tekutiny (včetně krve nebo plazmy) lidského nebo zvířecího původu a biotechnologické buněčné konstrukty (buněčné substráty, včetně primárních buněk)."
    Dobry den mam pozitivni helicobactera dnes prvni den v lečbe dale pozitvni pruritus,urtica pri defektu DAO histaminova intolerance zacinam upravovat jidelnicek ale take zvazuje moje osetrujci lekarka po vylouceni vsech inf.pricin zvazit biologickou lecbu ??? Co to pro me znamena dekuji predem za odpoved


Jaké účinky má biologická léčba na revmatoidní artritidu?

    V léčbě střevních zánětů jsou od roku 1998 používány protilátky proti tzv. tumor nekrotizujícímu faktoru alfa (TNF-α), který patří mezi klíčové regulátory zánětu v lidském organismu. Patří k nim infliximab (Remicade), adalimumab (Humira) a certolizumab-pegol (Cimzia), přičemž poslední z uvedených léků je používán pouze v USA a ve Švýcarsku.
    "Vzhledem k vysokým nákladům biologické léčby a také možným rizikům se může tato léčba použít jen v přesně definovaných situacích. Pacienti jsou léčeni pouze v centrech, která mohou tento typ léčby používat a sledovat tzv. Centra pro biologickou léčbu. Nelze ji tedy použít u všech pacientů s chorobami, které lze touto léčbou léčit. Příjemcem biologické léčby může být libovolný pacient s daným nádorovým nebo autoimunitním onemocněním, který navíc splňuje konkrétní kritéria pro použití biologické léčby u své diagnózy. Mezi podmínky patří, že má např. podtyp nádoru, u kterého je známo, že na konkrétní biologickou léčbu reaguje, vyčerpání jiných možností léčby, případně výskyt nežádoucích účinků u předchozí léčby, které použití konvenčních metod léčby znemožňují."
    Aplikují se buď samostatně, nebo v různých kombinacích s cytostatiky či hormony. Vzájemné kombinace různých druhů biologických látek jsou zatím ve fázi výzkumu.


V čem se biologická léčba liší od běžných druhů léků?

    "Náklady na biologickou léčbu v posledních letech zaznamenaly dramatický nárůst. Zatímco například v roce 2005 se jednalo v případě VZP o 400 pojištěnců a výdaje na jejich léčbu činily 80 milionů korun, v roce 2009 to bylo již 3100 pacientů a náklady na jejich léčbu činily 906 milionů korun. Důvodem nárůstu je mimo jiné i rozšíření indikací, u nichž lze biologickou léčbu použít, stejně jako vývoj nových přípravků a růst jejich úhrad."
    V průběhu roku 2016 očekáváme uvedení nového typu biologické léčby, tzv. antiintegrinové protilátky. Jde o preparát vedolizumab (Entyvio), který prošel úspěšně všemi fázemi klinického vývoje a je účinný v léčbě obou nemocí, zejména ale u nemocných s ulcerózní kolitidou.


Proč pro biologickou léčbu musí pacient do specializovaných center?

    „Snahou regulačních úřadů je zajistit pokles cen biologických preparátů, což by umožnilo přístup širší vrstvy pacientů k této léčbě. Výrobci léčiv argumentují tím, že potřebují, aby se jim vrátily prostředky investované do vývoje těchto nových preparátů, které jsou i vzhledem ke specifikům, náročnosti vývoje biologických preparátů a řadě opatření, které je při jejich vývoji třeba dodržovat, nemalé,“ doplňuje jeho slova i Mgr. Lenka Součková, PhD., vedoucí oddělení klinických studií Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a dodává: "Tato otázka bude i nadále jistě předmětem řady diskuzí a jednání mezi zástupci regulačních úřadů, zdravotních pojišťoven, výrobců biologických preparátů, vybraných skupin pacientů a také odborné veřejnosti."
    Je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti bude podávání biologické léčby rozšířeno i na pacienty s velmi komplikovaným průběhem střevního zánětu (především Crohnovy choroby) po operačním zákroku s cílem zamezit opětovnému vzplanutí zánětu a těžšímu poškození střeva.
    Termínem biologická léčba jsou obecně označovány látky přirozené povahy nebo molekuly odvozené od látek přirozeně se vyskytujících v lidském organismu, které potlačují specifická místa zánětlivého procesu v našem těle. V praxi jde především o různé typy tzv. protilátek – molekul bílkovinné povahy, jejichž úkolem je spojení s látkami, které zánětlivý proces vyvolávají či podporují. Takové spojení (vazba) vede ke snížení aktivity zánětu se všemi důsledky pro dotyčného pacienta – snížení otoku tkáně (tedy střeva, ale i kloubů či jiného orgánu), hojení vředů, zástavy krvácení a následně i zmírnění či úplné vymizení subjektivních obtíží.


Biologická léčba: moderní, účinná, ale velmi drahá

    Biologickou léčbu můžeme podat nejen pacientům, kteří ji v minulosti nikdy neměli, ale i těm, kteří již dříve takto léčeni byli – zde je ovšem nutno pečlivě situaci posoudit a především znát přesný důvod jejího ukončení v minulosti.
    Biologická léčba je nadějí pro nemocné s rakovinou, s lupénkou, ale i pro další pacienty se závažným onemocněním. Protože nemá tak významné vedlejší účinky a v mnoha případech prokázala velmi dobré výsledky, mluví se o ní jako o zázraku.
    Biologická léčba je zatím nejmodernějším výdobytkem v léčbě rakoviny, a přestože je vývoj biologických léčiv záležitostí poměrně mladou, je zřejmé, že významně posunul a ještě posune možnosti onkologie 21. století.


Biosimilars: Co je podobné, nemusí být stejné

    Obecně je biologická léčba nejúčinnější formou medikamentózní léčby střevních zánětů. Nástup jejího účinku je zpravidla velmi rychlý, u pacientů s Crohnovou chorobou se efekt dostavuje v 80 – 90% případů během úvodní, tzv. indukční fáze. U nemocných s ulcerózní kolitidou je prvotní efekt trochu nižší, pozorujeme jej u 70 – 80% léčených. Jedním z problémů současné biologické terapie je dlouhodobé udržení efektu léčby. U nejčastěji používaných preparátů (infliximabu i adalimumabu) dochází ke ztrátě efektu u 10 – 15% pacientů ročně, přičemž nejvíce pacientů ztrácí odpověď již během prvního roku terapie.
    Terapeutický přístup se volí vždy individuálně na základě biologické charakteristiky každého nádoru. Biologické léky se podávají dlouhodobě, tj. rok a déle, a to v určitých intervalech.

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00