Jak na věc


archiv nova action noční směna

Archiv aneb Minulost má krátké nohy

    Na základě ustanovení zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, bylo s platností k 1. lednu 2003 do organizační struktury Moravského zemského archivu v Brně včleněno 15 státních okresních archivů na území tří krajů (Jihomoravského, Vysočina a Zlínského).
    Nově změny do struktury archivu přinesla nacistická okupace, kdy došlo již po roce 1938 k delimitaci řady fondů ve prospěch říšských archivních institucí. Ještě složitějším se stalo období po roce 1945. Kvůli nedostatku místa na uložení archiválií musel archiv hledat náhradní prostory mimo svou budovu, které se vesměs vyznačovaly značnou nestálostí. Po správní reorganizaci z roku 1949 byla do nově ustavených krajských archivů v Telči a v Uherském Hradišti sice delimitována část sbírky pozemkových knih a několik dalších nevelkých archivních fondů, tento na rozsah nevelký úbytek však podstatně předčilo množství nových přírůstků. Rozsáhlé přírůstky pak přineslo zrušení zemědělsko-lesnických archivů v roce 1955. Podstatná část jejich fondů byla přesunuta na zámek Kunštát, který byl brněnskému archivu přidělen v roce 1953. Větší prostory získal archiv až v roce 1957, kdy mu byla přidělena zrušená věznice na Cejlu.


České kořeny ve Vancouveru: Příběhy o cestách za svobodou (1/2)

    Na aktivní archivní činnost Petra rytíře Chlumeckého z poloviny 19. století navázala první léta dvacátého století, kdy stanul v čele archivu Bertold Bretholz. Pokračoval v tradici Bočkových studijních cest, čímž získal pro archiv důležité informace o stavu venkovských archivů na Moravě, a vydal další dva svazky diplomatáře s edicemi listin. Při stavbě nového zemského domu na dnešním Žerotínově náměstí, určeného pro zemské úřady a instituce, prosadil celé jedno patro v budově pro Moravský zemský archiv a zajistil vybavení nových prostor moderními archivními regály. Díky tomu se Bretholzovi podařilo získat a uložit do depozita i nové významné archivní celky. Šlo především o collaltovský archiv z Brtnice a kounicovské archivy ze Slavkova a Uherského Brodu. Nesrovnatelně vzrostl počet badatelů a návštěvníků archivu, počet výpůjček a zápůjček a také množství korespondence s dalšími vědeckými institucemi.
    Archiv ČT24 přináší střihové dokumenty zachycující různá témata politického, hospodářského i společenského života od roku 1945 prakticky až do současnosti. Vychází jednak z Československých filmových týdeníků, jednak z archivu zpravodajství Československé a České televize. Jednotlivé díly cyklu dávají divákovi zajímavou možnost srovnání nejen, jak se měnila v průběhu desetiletí společnost, ale i jak se měnila práce dokumentaristů a redaktorů zpravodajství. Pořad připravuje Redakce aktuální publicistiky ČT, dramaturgie a režie Miroslav Petráček.


Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2019
200
9998
cache: 0024:00:00