Jak na věc


židovský kalendář

Židovský festival sklidil úspěch, zaujali třeba kurzy hebr...Zobrazit aktualitu »

    Závěr roku 1918 v Holešově se nesl nejen ve znamení konce 1. světové války a vzniku samostatného československého státu, ale také protižidovských násilností, v jejichž důsledku zanikla židovská politická obec a řada židovských rodin opustila město svých předků. Přednáška, podložená nejnovějšími a dosud nepublikovanými poznatky, přiblíží jak podrobný průběh této události, tak její místní a dobové souvislosti, příčiny, následky a ohlas v literatuře i dalších médiích. Místo konání: Šachova synagogaVstup 25 Kč
    První ročník Festivalu židovské kultury se uskutečnil v sobotu 11. srpna 2001. Jednodenní akce byla připomínkou na vypálení nové holešovské synagogy v noci z 11. na 12. srpna 1941. Vyvrcholila koncertem při svíčkách Vladimíra Merty a Jany Levitové.


Zahrát si na FŽK je pro pianistu čest, říká virtuózZobrazit aktualitu »

    Účinkují:FAMA Quartet patří mezi tuzemskou špičku v oblasti interpretace české i světové současné tvorby. Jako častý host pražských koncertních cyklů Přítomnost, Umělecká beseda nebo Krása dneška pravidelně uvádí skladby především soudobých autorů, a to jak klasiků avantgardy a tradičnějších proudů 20. století (Schoenberg, Berg, Webern, Kagel, Lutosławski, Xenakis), tak současných významných českých i evropských tvůrců (Adámek, Kopelent, Loudová, Pudlák, Srnka a další). Kvarteto vystupovalo na festivalech Pražské jaro (2011, 2016), Contempuls (2008, 2010), Ostravské dny nové hudby, Israel Festival, Afyonkarahisar Klasik Muzik Festivali (Turecko) a také na koncertech v Japonsku. Jeho členové jsou hráči předních českých orchestrů a absolventi četných seminářů a dílen věnujících se interpretaci soudobé hudby, jak u nás (HAMU Praha, VŠMU Bratislava), tak i ve světě (Rumunsko, Turecko). Pravidelně nahrávají pro Česky rozhlas.David Danel - 1. housle Roman Hranička - 2. housle (člen PKF - Pra
    Gideon Klein (*1919 v Přerově, † 1945 ve vyhlazovacím táboře ve Fürstengrube), byl český klavírista pronásledovaný podle tzv. norimberských zákonů, skladatel klasické a jazzové hudby a organizátor kulturního života v koncentračním táboře Terezín.
    Taneční skupina RUT vás provede židovským rokem a připomene některé významné židovské svátky, které představí prostřednictvím tanečních variací na známé melodie. Nebudou chybět jak tradiční svátky pocházející z biblických dob, tak novodobé svátky spjaté se státem Izrael.Místo konání: Zámecké nádvoří
    V programu účinkuje smyčcové kvarteto Fama Q (rezidenční soubor projektu Gido se vrací), zazní úryvky z knihy anglického muzikologa Davida Fligga Dopis od Gideona.
    21:30 Filmotéka „Neposlušnost“ (Velká Británie/Irsko/USA, 2017, 114 min., drama/romantický)Newyorská fotografka Ronit se musí z velkoměsta po letech vrátit do ortodoxní židovské komunity v severním Londýně, kde vyrostla…Místo konání: Šachova synagogaVstup: 25 Kč


18:45 Hudební zdravice z Karlovace

    V programu zazní i skladby přerovského rodáka Gideona Kleina (* 1919 v Přerově, zemřel 27. 1. 1945, vyhlazovací tábor ve Fürstengrube)Místo konání: Šachova synagogaVstup: 60 Kč
    Ve dvou lekcích se zájemci seznámí se symbolikou a detaily hebrejských znaků včetně základů hebrejštiny, ve třetí lekci si vyzkouší zájemci své nově nabyté schopnosti přímo na židovském hřbitově a budou si je moci ověřit také při prohlídce synagogálních nápisů v horních patrech synagogy. 
    Tomu ale předcházela na jaře roku 2000 jejich aktivní snaha zkultivovat zdejší vzácný židovský hřbitov a získat informace o historii zdejšího ghetta a jeho osobnostech.


Festival připravenZobrazit aktualitu »

    Šachova synagoga v Holešově patří mezi nejvýznamnější památky nejen v Holešově a okolí, ale také v celé České republice. Jelikož je tato synagoga dnes už jedinou synagogou tzv. polského typu, která se takto v původní podobě zachovala až dodnes, bývá označována dokonce jako světový unikát. V dnešní době je v ženské galerii i v bývalé židovské škole umístěna expozice Židé a Morava, seznamující návštěvníky s historií Židů na Moravě od nejstarších zmínek po druhou světovou válku. Druhá část expozice seznamuje s židovskými památkami, které dnes na Moravě existují nebo dříve existovaly. V obou těchto místnostech jsou také vystaveny předměty, které se používají k bohoslužbám i k běžnému životu.
    Přijďte se podívat, co se zde našlo, poznáte také historii spojenou s prohlídkou samotného hradu!Nutnost rezervace míst v Městském informačním centru, nebo na tel. 573 395 344 (prohlídka hradu není součástí permanentky)Místo konání: Hrad KuroviceVstup: samostatné vstupné 50 Kč, nebo vstupné včetně dopravy 80 Kč, odjezd busu v 10:30 od zámku v Holešově
    V Karlovaci se nachází celá řada kulturních institucí, které měly značný vliv na rozvoj moderní chorvatské společnosti. Vznikla zde nejstarší chorvatská hudební škola, první pěvecký soubor Zora a první čítárna pro díla výhradně v chorvatštině. Městské divadlo nese název Zorin dom, a v loňském roce zde také odhalili Davidu Meislovi pamětní desku.


17:45 Hudba - ruka Hospodinova - přednáška - Zamyšlení nad textem Tóry o síle hudby s DiS. Tomášem Sedlákem, B.Th., Krnovská synagoga, z.s.

    Festival se postupně rozrůstal tématicky i časově.  Rozšíření festivalu z jednodenního na celotýdenní sérii koncertů, přednášek a tanečních vystoupení vedlo k založení občanského sdružení Společnost Judaica Holešov, která si vzala pořádání festivalu pod svůj patronát a garantovala jak jeho dramaturgii, tak organizační a finanční stránku jeho pořádání.
    Chorvatský sbor z Karlovace, v kterém působil a také jej vedl holešovský rodák David Meisel. David Meisel sbor proslavil nejen na území Chorvatska, ale také v zahraničí a nastavil sboru vysokou uměleckou úroveň a evropský nadhled.Pod jeho vedením sbor získal nejvyšší uznání i na královském dvoře v Belgii, kde pravidelně koncertoval. Sbor v loňském roce oslavil již 160. výročí od svého založení. Současnou sbormistryní je Radmila Bocek.
    Pořadatelé Město Holešov a Městské kulturní středisko Holešov Vás zvou na XIX. ročník Festivalu židovské kultury v Holešově, který se bude konat 23.-28.7.2019.
    Žesťový soubor Brass Q ve složení Petr Jurášek, Zdeněk Macek (trubky), Daniel Mlčák (lesní roh), Ondřej Motal, Jakub Zívalík (trombóny) zahrají zámeckou hudbu ze 17. a 18. století.Místo konání: Zámecké nádvoří


19:30 Hudebně-literární večer k 100. výročí Gideona Kleina

    Dlouho očekávaná kniha Jaroslava Achaba Haidlera popisuje židovské pohřbívání a hřbitovy v Čechách a na Moravě. Poeticky, ale výstižně vysvětluje epitafy, znaky a symboly, židovský způsob pohřbívání i tajemné verše na náhrobcích.
    "Dne 8. března 1943 svedli vojáci 1. čs. polního praporu v SSSR svůj první boj - boj o ukrajinskou vesnici Sokolovo. Vojáci s minimální bojovou zkušeností odolávali mnoho hodin zkušeným veteránům od 6. tankové divize wehrmachtu. Utrpěli těžkou porážku a kruté ztráty. Přesto úkol splnili a ukázali nepříteli, co je to československý voják. Je málo známou skutečností, že více než 70 procent těchto bojovníků byli naši občané židovského původu. Přijďte si vyslechnout unikátní přednášku na toto téma". 
    David Meisel (* 1885 v Holešově, † 1941 v koncentračním táboře Jadovo /Hr/)David Meisel odešel do chorvatského Karlovace, kde působil jako nadkantor v synagoze, byl hudebním skladatelem a dal věhlas pěveckému sboru ZORA v Karlovaci.


Tisková zpráva: Fotograf Jindřich Buxbaum vystavuje v Holeš...Zobrazit aktualitu »

    Společně v přímém přenosu postupně objevíme fragmenty terezínského kabaretu, který byl považován za ztracený - II. český kabaret. Napsali jej a hráli vězni v Terezíně a na jeho základě vznikla adaptace kabaretu s názvem „Proč se smějeme“, jejíž autorkou je Kira Obolensky (USA). Autoři kabaretu používají humor, aby přežili v těžkých podmínkách, "normalizují" podmínky v ghettu, divadelně projektují své vlastní zotavení z traumat zpodobňujíce nostalgii po Terezíně. Hraje, zpívá, malinko i tančí náhodné skoro seniorské sdružení z Holešova pod režijním vedením Vladimíry Dvořákové, vše za přímé účasti a odborného dohledu badatelky Dr. Lisy Peschel z Univerzity v Yorku (Velká Británie). Po představení bude následovat beseda s Dr. Lisou Peschel a dalšími hosty a pamětníky.Místo konání: Kino Svět - velký sálVstup: 40 Kč
    Zajímavé a humorné situace, perličky i náhody - např. jak se rabín do synagogy zbožně vloupal, jak si antisemita synagogu zamiloval, jak Cikán chtěl jít do nebes přes židovský hřbitov a spousta dalších.Místo konání: Šachova synagoga
    Přesto festival Ha-Makom nikdy není jen jakousi „návštěvou muzea s doprovodnými kulturními akcemi“, ale vždycky bývá také střetávání a potkávání. Pravda, na téma – jak moc byli a jsou Židé odlišní a jak moc jsou stejní jako všichni lidé.Lidskost, tolerance a úcta – to jsou hlavní témata onoho necelého týdne, ale především celoživotní úkol pro každého z nás. Více si o tom můžeme říci přímo během festivalu, anebo potom úplně na Konci, ve frontě u turniketu do „ráje“. Za sebe mohu slíbit, že letos se v setkáváních nad symbolikou hebrejštiny budeme věnovat modlitbě Šema Jisrael. Těšíme se na vás, myslíme na vás a počítáme s vámi tak, abyste nemuseli být zklamaní. Přijďte ochutnat.


Šachova synagoga v Toulavé kameřeZobrazit aktualitu »

    „125 let od otevření Jelínkovy pálenice na Razově - 1894“ Království slivovice a košer produktů - prezentace spojená s ochutnávkou košer produktů - pálenek a košer slivovic R. Jelínek Vizovice v podání prokuristy firmy Ing. Vladimíra Darebníka. Místo konání: zámecké nádvoří
    Kateřina Jurášková, Danuše Pospíšilová, Miroslava KollerováZ počátku se soubor věnoval pouze interpretaci staré hudby, zejména hudby období renesance – písním světského charakteru významných autorů 16. a 17. století z celé Evropy. Později soubor obohatil repertoár o sefardské písně zpívané v jazyce ladino, jsou to písně inspirované každodenním životem – písně milostné, balady, romance, svatební písně, ukolébavky…Vzhledem k tomu, že hudba Sefardských Židů jim učarovala, dnes již tvoří sefardské písně podstatnou část jejich repertoáru.Místo konání: Šachova synagogaVstup 40 Kč


Festivalové noviny FŽK 2019Zobrazit aktualitu »

    David Popper se narodil 18. června 1843 v Praze v rodině vrchního kantora dnes už neexistující Cikánovy synagogy Angeluse Poppera. Hru na violoncello studoval na Pražské konzervatoři a následně získal v roce 1861 angažmá v knížecí hohenzollernské kapele v prusko-slezském Löwenbergu. Po úspěšném debutu ve Vídni odchází roku 1867 do orchestru vídeňské Dvorní opery, kde působil až do roku 1873. Na přímou žádost Franze Liszta byl Popper roku 1886 povolán do Budapešti jako zakládající pedagog Královské hudební akademie. Současně se sólistickými aktivitami se Popper intenzívně věnoval i komorní hře. Ve Vídni je členem slavného Hellmesbergerova kvarteta a v Budapešti s Jenőm Hubayem založil „Hubay-Popper Quartet“. Brzy získává uznání i jako komponující virtuóz. Jeho skladatelský odkaz převážně pro violoncello čítá přes 75 opusem označených kompozic, mezi nimi čtyři violoncellové koncerty. Popperovo dílo žije zejména díky proslulé „Vysoké škole violoncellové hry op. 73“, která je považována za


Židovské památky a muzeum v Kasejovicích

    Dominika Weiss Hošková, Jiří Hošek – violoncelloDOMINIKA WEISS HOŠKOVÁ začala hrát na violoncello ve čtyřech letech. Po studiích na Pražské konzervatoři (prof. V. Jírovec, prof. V. Kočí) a soukromých lekcích u prof. Miloše Sádla pokračovala na Hudební fakultě AMU v Praze, kterou absolvovala ve třídě svého otce doc. Jiřího Hoška (2007). V roce 2009-2011 studovala na Jerusalem Academy of Music v Izraeli (prof. Zvi Plesser - violoncello, prof. Avi Abramovic - komorní hudba). V současnosti studuje na HAMU v doktorandském programu. V její hudební kariéře mají své významné místo mnohá ocenění z violoncellových domácích i zahraničních soutěží zejména pak absolutní vítězství ve všeoborové smyčcové soutěži "The competition in memory of David Gritz" (Jeruzalém, Izrael, 2009). Koncertuje nejen se svým otcem, ale jako sólistka spolupracuje s Filharmonií B. Martinů Zlín, Pražskou komorní filharmonií, Jihočeskou komorní filharmonií, Plzeňskou filharmonií, Filharmonií Hradec Králové, Severočeskou fil


Festival židovské kultury Ha-Makom Holešov

    Židovská hudba a klezmer pro violoncelloPro značný ohlas v předchozích sezonách uvádíme i letos další vystoupení našich renomovaných violoncellistů Dominiky Weiss Hoškové a Jiřího Hoška. Dominika Weiss Hošková se řadí k nejvýraznějším osobnostem současné české violoncellové školy, což dokázala i v řadě prestižních mezinárodních soutěží. Se svým otcem a učitelem Jiřím Hoškem také vystupuje doma i v zahraničí, přičemž s velikým ohlasem se setkávají violoncellové kompozice židovských skladatelů 19. – 20. století. Židovská hudba jako kulturní fenomén svou jímavou melodikou oslovuje každého, kdo s ní napoprvé, a třeba i omylem, přišel do styku, i když se liší podle místa a doby vzniku. Je zřejmé, že na vývoji židovské hudby se podepsaly pogromy i hrůzný holocaust svyhlazovacími koncentračními tábory. V programu zazní mimo jiné i nedokončený fragment: Lento z Dua pro housle a violoncello v úpravě pro dvě violoncellapřerovského rodáka Gideona Kleina. Vedle toho je však židovská hudba charakte
    Max je geniální matematik, který dokáže spojit svou jedinečnou mysl s nejnovejší technikou. Za pomoci vlastnoručně sestrojeného přístroje se pokouší zjistit, zda se nějak nedá předpovědět hodnota akcií na burze. Jeho skutečné cíle však míří dál a chce poznat nepoznané. Jeho aktivity začnou brzy zajímat představitele ortodoxní židovské sekty…
    Rok 2013 hudební svět oslavil dvě výročí legendárního pražského židovského violoncellisty a skladatele Davida Poppera: sto let od jeho úmrtí, a sto sedmdesáti let od jeho narození. Při této příležitosti byla v Jubilejní synagoze v Praze uvedena výstava nazvaná „David Popper - Paganini violoncella“. Výstavu zapůjčila Židovská obec v Praze tento rok pro uvedení v Holešově. Tento má příležitost shlédnout unikátní badatelský počin v prostorách holešovského zámku v létě 2019.


Den židovských památek otevře na desítky objektů po celé republice

    V roce 2001, ve spolupráci s Židovskou obcí v Brně, zorganizovali na hřbitově první brigádu dobrovolníků ze zahraničí, kterou vyslala organizace INEX - SDA. Tito brigádníci však nejezdí do zahraničí jen pracovat, ale především poznávat kraj, lidi a kulturu svého dočasného působiště. Proto bylo rozhodnuto uspořádat pro ně první festival židovské kultury.
    Ministr kultury Antonín StaňekPoslanecká sněmovna Parlamentu České republiky - Mgr. Martin Baxa, člen Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu; předseda Podvýboru pro kulturuPoslankyně Parlamentu České republiky Miroslava NěmcováPředseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek
    Mezinárodní brigáda dobrovolníků, kteří budou pomáhat s údržbou židovského hřbitova a při organizaci židovského festivalu.  Celkem 5 dobrovolníků ve spolupráci s INEX – Sdružením dobrovolných aktivit Praha.


24 Ostatní výrobky ve stejné kategorii:

    Festival židovské kultury se stal během krátké doby jedním z nejrozsáhlejších kulturních projektů v Holešově. Stal se modelem pro různé podobné akce a festivaly prakticky po celé republice. Organizační a finanční náročnost festivalu vedla k postupnému zapojování města Holešova a městského kulturního střediska Holešov do jeho přípravy. V situaci, kdy se OLAM – společnost Judaica postupně stále více orientoval na duchovní stránku judaismu a hlavní dramaturg festivalu, jeho zakladatel a předseda OLAMu Jiří Richter onemocněl, převzalo organizaci festivalu počínaje rokem 2014 město Holešov, Městské kulturní středisko Holešov a nově Rottal klub Holešov o. s. v plném rozsahu.
    Intenzívně se zabývá výzkumem kulturního dění v Terezíně. V průběhu svého výzkumu objevila docela nedávno řadu terezínských divadelních textů, mezi nimi i II. český kabaret. Během pobytu v USA spolupracovala se scénáristkou Kirou Obolensky, autorkou divadelní hry Proč se smějeme.
    Holešovský orchestr Big Band Josefa Hájka, sólistkami budou Zuzana Lapčíková (cimbál) a její dcera Magdaléna Mikulková (zpěv - studentka pražské konzervatoře J. Ježka). V programu zazní swingové písničky židovských autorů. Nebude chybět ani krásná ústřední melodii z filmu Schindlerův seznam.Místo konání: zámecké nádvoříVstup: 60 Kč


Festivalové noviny FŽK 2018Zobrazit aktualitu »

    Kurovický hrad vznikl pravděpodobně na místě starší dřevěné tvrze během 14. století. Byl sídlem šlechticů – leníků (manů) olomouckého biskupa, kteří spravovali kurovické a ludslavické panství – léno. V roce 2014 byly při čištění omítek objeveny ve 2. patře hradu hebrejské nápisy, které byly vyryty do omítky. A co to všechno znamená a spoustu dalších zajímavostí se dozvíte právě na této přednášce. 


Festivalové noviny FŽKZobrazit aktualitu »

    Židovský hřbitov v Holešově byl založen v druhé polovině 15. století. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky. Na ploše 8190 m2 se dochovalo přes 1500 náhrobních kamenů (macev) s nejstarším čitelným z roku 1647, mezi nimiž je řada cenných náhrobků barokního a klasicistního typu. Mnoho nejstarších náhrobků bylo zničeno při povodni v roce 1686. V západní části židovského hřbitova se nachází takzvaný rabínský pahorek či rabínský okrsek s hroby zdejších rabínů. Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Šabtaje ben Me’ir ha-Kohena (1621–1663) zvaného Šach, postavená v roce 1817 a několikrát obnovovaná, kterou každoročně navštěvují stovky ortodoxních Židů z celého světa. V obřadní síni z roku 1903 je pamětní deska se jmény 250 obětí holokaustu ze zdejší oblasti. Na hřbitově jsou pochovány i dvě oběti holešovského pogromu, k němuž došlo ve zdejším židovském ghettu 3. prosince 1918. Vojáci nově vznikající Československé armády a katolické holešovské obyvatelstvo tehdy vyplenili v
    Výstava "Ze života zbožných Židů" zachycuje svět tradičního ortodoxního judaismu v současnosti. Fotograf Jindřich Buxbaum (*1953) ve svých černobílých snímcích přibližuje svět ultra-ortodoxních Židů, zejména chasidů, jejich každodennost i sváteční okamžiky, a umožňuje tak nahlédnout do prostředí, které je ostatním obvykle uzavřeno. Zvláštní místo v jeho fotografickém cyklu zaujímají fotografie tzv. járcajtů, výročí úmrtí významných rabínů. Pravidelné výroční modlitby u hrobů zesnulých cadiků a učenců, z nichž mají mnozí zároveň i pověst divotvůrců, zajišťují duchovní kontinuitu komunitám a rabínským dynastiím, které události 20. století buď zcela zlikvidovaly, anebo vyhnaly ze střední a východní Evropy do Spojených států a Izraele.
    Poznejte rozmanitost židovské kuchyně a přijďte ochutnat tradiční židovská jídla, jako je šoulet, cimes, kuglu, pečenou kachnu s jablky, kreplach a spoustu dalších…Od-do: 23.-27.7.2019, denně od 11:00 do 18:00


Tisková zpráva k Festivalu židovské kultury Ha-Makom 2015Zobrazit aktualitu »

    Taneční skupina Rut je jedním z prvních souborů v České republice, který reprezentuje židovskou kulturu. V současné době působí pod Cyrilometodějským gymnáziem v Prostějově a volně navazuje na tradici židovské kultury města Prostějova, které bylo v minulosti pro početnou židovskou komunitu přezdívané „hanáckým Jeruzalémem“. Za dvacetiletou existenci se v souboru vystřídalo na šedesát členů. V současné době tvoří interpretační jádro třináct stálých tanečníků a tanečnic. Rut se žánrově zaměřuje zejména na chasidské tance aškenázské oblasti. Z repertoáru souboru: moderní izraelské tance, zpracování židovské svatby ve spolupráci se společností Olam Judaica Holešov včetně obřadu a typického svatebního tance. Mezi další projekty patří "Židovské svátky v písních a tancích", dále pásmo sefardských skladeb ve spolupráci s pražskou hudební skupinou Ester a hebrejské melodie s hudebním a pěveckým souborem Canticum. Za dvacetiletou existenci navštívil soubor mnohá místa v České republice i v zahra
    Skrytou symboliku názvu pravidelného holešovského festivalu už jistě znáte. Ha-Makom znamená jednak místo, zároveň ovšem také i opisný titul Vznešeného, tedy pánaboha. Ha-Makom si už svoje místo v Holešově našel. Každoročně ho vyhledávají ti, které bohatost a romantika židovské kultury přitahuje. A tím se oba skryté významy festivalového názvu naplňují. Pokud si lidi vyberou nějaké místo, aby jim tam nebylo zle, objeví se zákonitě i pámbu, protože kde jinde než mezi lidmi bychom ho měli hledat.
    Výstava „David Popper - Paganini violoncella“ vznikla za finanční podpory Magistrátuhlavního města Prahy, Ministerstva kultury České republiky, Nadace Židovské obce vPraze a Nadace Židovského muzea v Praze. Výstavu lze navštívit lze v prostorách zámku a v obřadní síni u židovského hřbitova v Holešově od července do srpna.


19:30 Pěvěcký sbor ZORA z chorvatského Karlovace zpívá pro Holešov

    Fenomén festivalu židovské kultury v Holešově je úzce provázán se vznikem a působením občanského sdružení OLAM - Společnost Judaica Holešov (hebrejský název „Olam“ znamená „věk“ i „svět“). Nadšenci, původně vesměs členové Společnosti přátel Izraele, založili toto sdružení vedené J. Richterem, aby rozvíjeli svůj zájem o judaismus, židovskou historii a židovské památky a navázali tak na významnou tradici židovské kultury v Holešově. 
    Součástí slavnostního zahájení bude i vernisáž výstav - „Jindřich Buxbauma Ze života zbožných Židů“, „David Popper - český violoncellista a hudební skladatel“ a „David Meisel ve fotografii“
    Jedinečný klezmer východní Evropy, Balkánu a Slovenska, obohacený o prvky klasické i moderní hudby, který se vrací do Holešova po úspěšném vystoupení již po druhé! Inspirací při tvorbě našeho repertoáru jsou nahrávky evropských klezmerových kapel z Amsterodamu, Bratislavy, Budapešti, Krakowa, ale i orchestrů ze Spojených států. V repertoáru Kaschauer klezmer Bandu jsou úpravy tradičních klezmerových melodií v různých rytmech – od polky přes valčíky až po velmi rychlé rytmy a instrumentální skladby prosáknuté východoslovenským folklorním cítěním.Vedoucím souboru je Ing. Vladimír Sidimák.


V Holešově začíná šestnáctý ročník FŽKZobrazit aktualitu »

    Raně barokní Itálie oplývá mnoha jmény slavných hudebních skladatelů a dokonce i několika skladatelek. Drtivá většina z nich je spojena se sekulární nebo křesťanskou církevní hudbou. Mezi těmito jmény však jedno nápadně vystupuje: Šlomo min-ha-Adumim známější pod jménem Salamone Rossi (1570 – 1630). Rossi nebyl jen vynikajícím houslistou a jedním z mnoha židovských hudebníků tehdejší Itálie, ale také významným hudebním skladatelem a proponentem revolučních změn v synagogální hudbě. Přednáška představí širší kontext role hudby v synagoze, ale i tehdejší rabínskou diskuzi o polyfonní a instrumentální synagogální hudbě, jejíž důsledky jsou pro judaismus relevantní dodnes. 
    Prezident České republiky Miloš ZemanStarosta města Holešova Rudolf SeifertIzraelské velvyslanectví Embassy of Israel - J. E. Daniel MeronVevyslanectví Chorvatska v ČR - J. E. Ljiljana PancirovHejtman Zlínského kraje Jiří ČunekSenát Parlamentu České republiky - Jaroslav Kubera, předseda
    Lisa Peschel - Docentka teatrologie Dr. Lisa Peschel Vedoucí postgraduálního a postdoktorského výzkumu, Katedra divadla, filmu a televize Univerzita v Yorku
    Šabat, nebo také šábes je v židovském životě významnější než všechny další sváteční dny.Je to den odpočinku, vrchol harmonie a koruna stvoření, protože právě tento den (sedmý den - v sobotu),odpočinul i Stvořitel. Jeho uvítání je už po staletí malou rodinnou slavností.Vede Achab Haidler.


16:30 Roztančené náměstí, aneb přijďte si s námi zatančit!

    JIŘÍ HOŠEK je pokládán za jednu z nejvýraznějších postav interpretačního umění současnosti. Hru na violoncello studoval u Pravoslava Sádla na Konzervatoři v Praze a prof. Miloše Sádla na Hudební fakultě AMU. Stal se laureátem Mezinárodní violoncellové soutěže Pražského jara 1980. Řadu dalších cen a diplomů získal v domácích interpretačních soutěžích; jmenujme z nich absolutní vítězství v československé interpretační soutěži roku 1980. Od studentských let pravidelně koncertuje doma i v řadě evropských zemí, nahrává pro rozhlas a hudební společnosti. Pozoruhodně se uplatnil jako sólista i zanícený vykladač v televizních pořadech o Antonínu Kraftovi, o Davidu Popperovi a o Mikulášovi Kraftovi, z jejichž tvorby některé skladby i rekonstruoval a nově oživil. Disponuje bohatým repertoárem od hudby barokní až po dnešek a je vůbec mnohostranným hudebníkem: byl koncertním mistrem Symfonického orchestru Českého rozhlasu (1991-96), komponoval scénickou hudbu pro Divadlo na Fidlovačce, vyvíjí boha

Copyright © Dossani milenium group 2000 - 2020
cache: 0000:00:00